Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 2. ledna 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den a celý nový rok 2020 přeje Zita Senková. Také letos se spolu budeme v tomto čase slýchat i vídat díky webovým kamerám v našem novém dvojkovém studiu, no a v něm jako první host v Jak to vidí v novém roce usedl Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Já Vás vítám a přeji i Vám šťastný nový rok.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Hezké ráno a šťastný nový rok jak Vám, tak samozřejmě posluchačům rádia.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Děkuji. My se zamyslíme například nad tím, čemu asi bude čelit svět v roce 2020, jaké byly ty uplynulé měsíce, i nad tím, jak se bránit vůči internetovým vyděračům. Inspirativní poslech. Vstoupili jsme do nového roku, s jakými pocity se, pane Šándore, ohlížíte za těmi uplynulými měsíci a možná bychom mohli říct i dekádou, ačkoliv co se týče té dekády, tak tady se spekuluje, kdy vlastně začíná, jestli nyní nebo až v lednu 2021, ale tuto otázku.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Asi nebudeme řešit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Necháme, přesně tak, na jindy nebo na jiné. Každopádně můžeme se ohlédnout za těmi uplynulými lety, světovou politikou hýbala například řada událostí od Arabského jara, přes nástup Donalda Trumpa do Bílého domu nebo po anexii Krymu či jadernou havárii elektrárny v japonské Fukušimě.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Vlastně toho bylo hrozně moc a některé ty věci, o kterých jste se zmínila, velmi zásadním způsobem ovlivnily vývoj ve světě, bylo to především nepochopení Arabského jara ze strany západních zemí, kdy se řada politiků mylně domnívala, že jde o nějakou demokratizační snahu, přechod k nějakým demokraciím v zemích, kde ani netuší, co demokracie v zemích, kde ani žádnou demokracii nechtějí, na to samozřejmě následovala řada mylných opatření, z nichž bych vypíchnul naprosto nešťastné, a dneska se to ukazuje, odstranění plukovníka Kaddáfího z Libye, kdy ta země je ve značné zmatku a budeme o tom asi mluvit i potom, co se bude dít. Pokud jde o vývoj, pak tu samozřejmě byla občanská válka v Sýrii, která sice dneska už se proměnila řekněme v konflikt nízké intenzity, ale přesto to není vyřešeno. Zmínila jste Krym, od té doby velmi špatné vztahy s Ruskem, částečně způsobené také tím, že jsme jaksi příliš sebevědomě přehlíželi ruské a bezpečnostní zájmy v Evropě a můžeme se ptát, zda po tom překotném rozšíření aliance na východ a nabídky členství pro Gruzii a pro Ukrajinu, udělali Evropu bezpečnější nebo ne. Trump je samozřejmě svůj fenomén, který ale je podle mě i součástí toho, jak USA vnímají Evropu a jak vnímají svoje vlastní zájmy, ten přesun té pozornosti k Číně a těmto hráčům, je také evidentní, nesmíme zapomenout na brexit, který samozřejmě je dílem také nepochopení či sebezahledění evropských byrokratů do svých vlastních agend, aniž by vnímali, jak britští jaksi občané vnímali všechna ta nesmyslná nařízení, která chodila z Evropské unie, byť Velká Británie vždycky měla v sobě řadu euroskeptiků, už od té doby, kdy jsem tam žil v 90. letech. A poslední věc, kterou já bych zmínil a posluchači mi to prominou, narodili se mi loni dvě vnučky, a to je pro mě velká událost, kterou jsem si dovolil tady takto zmínit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ten nový rok 2020, například v Hongkongu začal dramaticky, ačkoli ta situace pokračuje, trvá už několik měsíců, protesty proti vládě, stejně jako v Iráku, kdy se velvyslanectví Spojených států v Bagdádu stalo terčem bouřlivé demonstrace, vyvolal ji nedávný nálet amerických jednotek, v Iráku, na pozice jedné ze šíických iráckých milicí. Prezident Trump za demonstrací vidí Írán, Teherán nicméně obvinění odmítá a Spojené státy ovšem kvůli protestům chtějí vyslat do regionu 750 vojáků a další posily mají následovat. Zůstává Blízký východ nadále takovým tím střetem velmocí nebo hřištěm?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že Blízký východ je stále bezprecedentně rozbit a je velmi nestabilním dílem, už té velmi nešťastné invaze George Bushe mladšího v roce 2003. Vidíme, že 16 let poté, co Spojené státy utratily triliony dolarů, kdy se investovala spousta úsilí do stability tohoto regionu, tak Spojené státy nezískaly, jak se říká srdce a mysl prostých Iráčanů, a říct jenom zjednodušeně, že za tím stojí Teherán, myslím, že to takhle není dobře. Navíc Irák se potýká s problémem, jak toho svého souseda Íránu, který má samozřejmě velké slovo, jaksi v tom, co se děje v Bagdádu, také je potřeba říct, že jsem nikdy nepochopil, když Spojené státy jaksi označovaly Írán jako jednu ze zemí osy zla a tím, že odstranili jaksi Saddáma Husajna, tak samozřejmě naprosto jaksi povýšili nebo dali možnost Íránu se prezentovat na Blízkém východě, jeho vliv narostl neuvěřitelným způsobem, ale když se podíváme na ten útok na ropná jaksi zařízení v Saúdské Arábii, která utrácí obrovské množství peněz na svoji obranu, není schopna si zajistit protivzdušnou obranu, když se podíváme i na sestřelení amerického dronu v Perském zálivu, to jsou věci, které Spojené státy nevěděly nebo neuměly zareagovat způsobem, aby jsme měli pocit, že skutečně ta politika Spojených států na Blízkém východě má nějaký smysl, je smysluplná a vede k tomu, že se ten region bude stabilizovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A co sleduje Bílý dům svou politikou? Jaká vůbec je?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já si úplně nejsem jist. Donald Trump je jediný prezident, který nezačal žádnou novou válku. Kromě toho jediného úderu křídlatými raketami na leteckou základnu v Sýrii, poté co se shodilo na Bašára Asada, že použil chemické zbraně proti opozici, tak Donald Trump nikdy jaksi nešel vojensky. Je vidět, že on, tenhle ten způsob je mu cizí, a snaží se plnit svoje předvolební sliby, jenomže to, jak se chová, může být těmito hráči považováno za jeho slabost, a mohou toho využívat způsobem, který prostě se odráží v té reálné politice na Blízkém východě, a vidíme, v jaké situaci ten Blízký východ je. Já, přestože jste řekla, že Pompeo i ministr obrany Spojených států vyhlásil, že se zvýší vojenská připravenost na Blízkém východě, tak se klidně mohu domnívat, že do voleb, které proběhnou v listopadu tohoto roku, Spojené státy stáhnou svoje jednotky buď ze Sýrie nebo z Iráku nebo z obou zemí, protože ten slib, který Trump dal, možná, že dojde i k nějaké zásadnější redukci jednotek v Afghánistánu, tam to samozřejmě záleží na výsledcích dlouhých jednání s Tálibánem a o tom, zda Tálibán bude ochoten dodržovat příměří, které občas vyhlásí a vždycky poruší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tipoval by jste to tedy spíše na ústup Američanů z těchto kritických oblastí než na eskalaci nějakého konfliktu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Nepochybně. Jako tady je to jasné, jak jsem řekl, Donald Trump to slíbil voličům, on je kritizován opozicí, kupodivu za to, že plní sliby voličům, což je paradoxní právě ve Spojených státech, které vždycky byly takovou demokracií a zemí, která respektovala výsledky voleb a podobně, takže se bude ty jednotky snažit, a on dává jasně najevo, že ten zájem Spojených států tady už zdaleka takový není, možná kdyby nebylo Netanjahua, a izraelského premiéra a jeho dobrých vztahů s Trumpem, on neměl dobré vztahy s Obamou, ale s Trumpem má dobré, možná, že by ta přítomnost Spojených států na Blízkém východě už dneska byla menší. Protože Islámský stát byl poražen, byl samozřejmě poražený za pomoci těch šíických iráckých milicí, tak stejně dneska nemůžeme mluvit o kompletní porážce Islámského státu, ale tím, jak Spojené státy poměrně flagrantně neuznávají jakoukoliv suverenitu Iráku, vlastně to byla věc, kterou ten útok raketový, na ty základny americké, měl řešit Irák, nikoliv Spojené státy a podle vyjádření iráckého premiéra bylo evidentní, že nebyl schopen přesvědčit Spojené státy, a to je vnímáno spoustou lidí, že Spojené státy nerespektují svrchovanost Iráku a může to vést samozřejmě k tomu, o čem se tady bavíme, snížení i jejich přítomnosti a vlivu v regionu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A propo, když jste se zmínil o izraelském premiérovi Netanjahuovi, tak ten obviněný z korupce by rád využil institut imunity.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já jsem tu reakci dneska sledoval i od Bennyho Gance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rival.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Což je rival jeho, myslím si, že to tak jakoby ukazuje, že něco na tom pravdy asi bude, s tím jeho obviněním, že si je vědom, že má někde slabé místo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Se mnou ve studiu je bezpečnostní poradce Andor Šándor. Dalším ohniskem neklidu, mírně řečeno, zůstává válčící Libye, do ní chce své vojenské jednotky vyslat Turecko, co k tomu vůbec, pane Šándore, vede tureckého prezidenta Erdogana? On chce podpořit mezinárodně uznávanou vládu národní jednoty, ta bojuje s oddíly polního maršála Haftara, který se od loňského jara snaží dobýt hlavní město Tripolis.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já myslím, že když se podíváme na to, co se děje v Turecku, za posledních několik let, tak prezident Erdogan se snaží z regionální velmoci učinit světového hráče, on je ochoten jít do střetu s kýmkoliv, včetně se Spojenými státy, a hraje to velmi tvrdě, a hraje to velmi řekněme prozíravě, z jeho vlastního pohledu, a to, co se snaží teďka Erdogan vůči Libyi učinit, je asi v souladu s nějakou širší politikou, pokud jde o Středozemní moře, o využití ropy a zemního plynu. Pokud jde o tu vojenskou operaci v Libyi, myslím si, že to může být pro Turecko velké sousto. Je potřeba si říct, že Libye, tam, kam má vyslat ty vojáky, kteří mají chránit tu vládu národní dohody před polním maršálem Haftarem, územní celistvost, pobřežní vody, vzdušný prostor, že to bude operace na 2 000 kilometrů, že to nebude tak jednoduché. Je evidentní, že se Erdoganovi nepodařilo získat podporu od Tunisu a od Alžíru, od dvou sousedů, protože letecky jaksi zajišťovat to, co se zavázal, bude obtížné bez nějakých základen na území Severní Afriky, takže toto, to asi bude evidentně problém, a teď ten problém bude v tom, že polní maršál Haftar je podporován dalším velkým regionálním hráčem, a to je Egypt, který tam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A také Ruskem.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No tak, Rusko jsem nechtěl označit za regionálního hráče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobře.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Ale jasně, Ruskem, že tam ty zájmy budou veliké, mimochodem prezident Putin přilétá do Ankary myslím 8. ledna, a dneska zřejmě parlament turecký odsouhlasí povolení, vyslání těch vojsk, ale bude na vládě, aby stanovila, jak to operační uskupení bude veliké, ale nebude to pro něj jednoduché, a může zabřednout do značného problému, především jak tu celou vojenskou operaci povede, s kým ji povede, proti komu ji povede, nemůže příliš spoléhat na nějaké mechanismy domluvy, tak, jak se domluvil v Severní Sýrii, kdy se domluvil jak s Rusi, tak s Američany, tady to budou protichůdné záměry a zájmy. My nevíme, jak se zachovají Spojené státy, my také nevíme, jak se bude chovat jeden z velkých zájemců o tuto oblast, a to je Itálie, a samozřejmě Francie, která v rozporu se společnou evropskou bezpečnostní obrannou politikou, také podporuje vládu, která není uznaná jaksi v mezinárodním společenství, bude to asi velmi zajímavé, a tento konflikt může destabilizovat poměrně velkou část Severní Afriky, a je vidět. A já jsem to řekl zkraje, že kdyby nedošlo k té nesmyslné operaci, kterou začal prezident Sarkozy, a k němuž se potom přidal britský premiér Cameron, která odstranila Kaddáfího, tak jsme tenhle problém nemuseli mít tak veliký a teďka je tu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A jak by, hypoteticky, vypadala Libye s Muammarem Kaddáfím?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Tak Muammar Kaddáfí byl jediný pozitivní synergický efekt invaze George Bushe do Iráku, Kaddáfí se prostě začal bát, že bude na něm další řada, a začal spolupracovat, dokonce odškodnění obětí z Lockerbie a podobně, on to nebyl žádný demokrat, on to byl bastard, to si nenalhávejme, ale fungoval v nějakých historických souvislostech vývoje Libye, kde spolu historicky soupeří 18 kmenů o vládu, a tím, že byl odstraněn od moci, došlo k tomu, k čemu došlo, k tomu bezvládí, a samozřejmě k rozvalení země a k otevření těch problémů dolů, přes ty kmeny do pásma Sahelu a podobně, je to všechno relativně složité, ale z Libye, což my musíme cítit velmi silně, k nám připlouvá a bude připlouvat stále řada migrantů, kteří chtějí žít v Evropě, nechci říct na úkor nás, ale řekněme s pocitem zvláštním, máme-li je akceptovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Libye ale funguje jako brána, ne, že by k nám připlouvali samotní Libyjci, ale je to v podstatě jedna z těch cest.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Nikdo nic nekontroluje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte, že by to za Kaddáfího bylo jiné?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že kdybychom s Kaddáfím vyjednávali, tak, jak ten trend začal, že by byl schopen tohleto držet pod kontrolou, kdežto dneska to nikdo není schopen. V jedné chvíli ti pašeráci to tak zefektivnili, celý ten způsob pašování, nebo přepravy lidí, že vyvezli za to výsostné pobřežní pásmo libyjské, nechali tam ty lidi bez jakékoliv kontroly a přijela si italská pobřežní stráž, přeložila si je na vlastní lodě a odvezla je do Lampedusy, tam je potom dál distribuovala, především po vlastním území. To si myslím, že za Kaddáfího bychom asi v takovýchto rozměrech zdaleka neměli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Válčí se tedy o zdroje? O ropu? To je ten hlavní důvod?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No jistě, samozřejmě, to si nedělejme žádné iluze, že tady není žádná křesťanská či muslimská láska vůči bližním bratrům sídlícím na území Libye, to zcela nepochybně takové není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přenesme se na další kontinent, Severní Korea pohrozila novou strategickou zbraní, severokorejský lídr Kim Čong-un řekl, že KLDR nemá důvod prodlužovat své moratorium na zkoušky jaderných zbraní a raket dlouhého doletu, kritizoval Washington za promarnění času k dialogu. Byla ta setkání s Donaldem Trumpem tedy nakonec k ničemu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Doufejme, že ne. Kim Čong-un přece jenom si nechal otevřená vrátka, zatím nic nevystřelil, zatím nic neukázal, pouze verbálně řekl, že má novou zbraň, což těžko odhadnout, aspoň pro mě, o čem mluví, je vidět, že je ve značných ekonomických problémech, je vidět, že aby i vůči svému lidu prodal tu smířlivější politiku se Spojenými státy, že ji potřebuje něčím kompenzovat, a on ji nemá čím kompenzovat, ty sankce Spojených států a OSN jsou velmi silné, dopadají na severokorejský lid velmi tvrdě, z tohoto pohledu si myslím, že Kim Čong-un tu celou věc hraje, on také ale vidí, že je pořád silné spojenectví Spojených států a Japonska. Vidí také, že neskončily manévry Jižní Koree a Spojených států. On dokonce volá po tom, aby se de facto ukončila již válka mezi oběma Korejemi, protože od toho roku 1953, jestli se nepletu, jsou jenom ve stavu příměří, nikoliv toho, že by podepsali nějakou mírovou dohodu. Myslím, že ta situace není pro Kim Čong-una úplně ideální, na druhou stranu Spojené státy si myslím, že by měly poslouchat, a vidět ty signály, které přichází, a nějakým způsobem s Kim Čong-unem jednat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je tedy za tou rétorikou spíše, podle Vašeho názoru, pane Šándore, volání po dialogu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já myslím, že je ještě stále otevřený dialogu, že on sám cítí, že by mohl být velmi rychle ve slepé koleji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kybernetických útoků přibývá také v České republice, terčem jsou nejenom nemocnice, třeba v prosinci paralyzoval počítačový virus benešovskou nemocnici, hackerský útok ochromil koncem loňského roku počítačovou síť, v důlní společnosti OKD šlo o nový typ kryptoviru, který antivirové programy dosud neznaly, OKD pak vytvořila oddělenou počítačovou síť. Víme, že nulové riziko neexistuje útoku, a nikdy existovat nebude, přesto, pane Andore Šándore, jak lze takovým rizikům účinně předcházet?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Tak ono je to složité, těch útoků přibývá, stojí za nimi jak státní, tak i nestátní aktéři, to je třeba si říct, a soubory těch opatření, jak tomu čelit, je od těch technických, jak třeba si to udělalo OKD, že si udělalo oddělenou síť, což asi měli mít dávno, ale dobře, asi to podcenili, také aby uživatelé věděli, jak se mají na sítích chovat, aby, když to tak řeknu, když najdou někde pohozenou flashku, aby první věc, kterou udělají, aby si ji nevrazili do počítače, aby si nestahovali a neotvírali poštu, která může vypadat lákavě, ale může být nebezpečná. Je třeba lidí školit, vysvětlovat jim ten problém, je potřeba mít účinný nástroj, jak i s kybernetickými útoky bojovat, a já to říkám pokaždé, když můžu, poslanci by si měli uvědomit, že ta hrozba tady skutečně je, a že by neměli oddalovat jaksi přijetí novelizace zákona o vojenském zpravodajství, které dá účinné nástroje vojenskému zpravodajství v boji proti kybernetickým útokům, to zcela nepochybně bychom měli udělat, měli bychom se přestat hašteřit o to, zda toho budou zneužívat tak, že si potom lidé myslí, že vlastně ti vojáci budou každému lézt do soukromí a podobně, já jsem za organizaci byl, vím, že na takové věci nemáte čas si s tím hrát, já odmítám, že by ta organizace mohla systémově něco takového zneužít, měli bychom skutečně to brát vážně, vědět, že to, co se stalo v benešovské nemocnici se klidně může stát v kterékoliv jiné nemocnici. Takže ten důvod pro kybernetické útoky není jenom získávání informací, možná narušit integritu, a také i vydělávat peníze, to, co se stalo v Benešově se stalo ve Spojených státech několikrát, kdy zablokovali lékařům přístup ke kartám a oni nemohli léčit, a poté, co jim to odblokovali, respektive poté, co jim zaplatila nemocnice, tak jim to odblokovali. Měli bychom si uvědomit, že toto je velmi vážný problém, víte, my si zavíráme domy, zavíráme auta, hlídáme si to, ale ten náš virtuální svět, v našich počítačích, smartphonech, necháváme často velmi nezajištěný, e-mailové korespondence mají hesla Fifinka15, když to tak přeženu, a myslíme si, kdo ví, jak jsme s tím jaksi nevylištičkovali, jak jsme to neudělali chytře. Kdybychom se vážně nad tím zamysleli, a uvědomit si, že virtuální svět je zrovna tak nebezpečný jak ten reálný, ve kterém se pohybujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vracím se zpět k naší úvodní debatě o tom, co hýbalo tím světem v uplynulých měsících, co udělá Evropu bezpečnější? A teď nemám na mysli jenom kyberkriminalitu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Evropa má řadu plánů, Ursula von der Layen chce udělat z Evropské unie nějakého globálního hráče, který silou ekonomiky a podobně bude schopen jaksi vstupovat do toho soupeření mezi Spojenými státy, Čínou, Ruskem a dalšími aktéry. Já si myslím, že Evropská unie, aspoň tak, jak já to vidím, by se měla opravdu shodnout na těch základních hrozbách, které ji ohrožují, a to je nezvládnutelná migrace, nebo nezvládaná migrace, pokusit se najít, hledat společný jazyk, dál dohodnout se s Velkou Británií, nesnažit se na Velké Británii vytvořit exemplární příklad toho, kdo odejde z Evropské unie, tak to musí zákonitě odnést, prostě tak, aby ta Evropa přežila, aby skutečně sloužila zájmům občanů, a nikoliv zájmům byrokratů, kteří za ty pěkné peníze tam vymýšlí někdy věci, které by normálního člověka vůbec ani nenapadly, ale jsou za to dobře placeni, co si budeme povídat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale jsou to poslanci, které jsme si zvolili.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Ale já myslím především ta komise, ale i samozřejmě poslanci, kteří jsou schopni přijímat různé rezoluce, včetně té ze září o tom, kdo spustil druhou světovou válku a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, právě letos si připomeneme 75 let od konce druhé světové války. Možná i v tomto kontextu, co bychom si mohli, měli uvědomit, když hovoříme o Evropě, o budoucnosti, o bezpečnosti.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, že zde jsme svědky nějakou dobu snahy o jaksi změnu druhé světové války, vnímání výsledků, kde se tu, víte, já bych všem těm, kteří říkají, že druhou světovou válku zapříčinil Molotov-Ribbentrop pakt, měli by si přečíst paměti Winstona Churchilla, ten nemiloval Rusi v žádném případě, a nemiloval Němce, a kdy on tento pakt označil za odpornou věc, kterou mohli uzavřít jenom tak hnusné režimy, jako byl Hitlerův a Stalinův, ale na druhou stranu, on dobře popisuje, že ta válka tam, to byla jenom otázka, jakým způsobem se vmanévrovat do přepadení Polska, a zajistit si to, že Sovětský svaz nebude reagovat, a zároveň jaksi cítit tu reakci, taková, která dlouho byla ze strany západních mocností a podobně, ta snaha o revizi druhé světové války, se mi zdá jako velmi nebezpečná, a měli bychom tohleto vnímat velmi dobře a velmi pečlivě, ale zase se s tím úplně nějakým způsobem nezakotvit, musíme myslet dopředu, měli bychom v Evropě hledat vše to, co nás spojuje, a ne to, co nás rozděluje, snažit se, aby Evropa dál pokračovala tím bezprecedentním dlouhým obdobím toho míru, když si vezmeme, dneska už si skoro nikdo nepamatuje, co to je válka, řada mladých si představuje válku jako nějakou počítačovou hru, nějakou konzolovou záležitost a podobně, měli bychom být velmi opatrní, v roce 1914 taky nikdo nechtěl první světovou válku, a podívejte se, jak to dopadlo. Bylo by potřeba, abychom byli rozumní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr Jak to vidí bezpečnostní poradce Andor Šándor. Já Vám děkuji za Vaše postřehy a těším se na další rozhovor. Mějte se hezky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Děkuji, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude světící biskup pražský Václav Malý. Příjemný poslech dalších pořadů Dvojky přeje Zita Senková. Dobrý den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.