Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 19. března 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, je tady čas vyhrazený pohledu na svět kolem nás. Glosovat ho bude bezpečnostní poradce Andor Šándor. Dobrý den, vítejte.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Hezké ráno vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme například nové koncepci zahraniční politiky kabinetu britského premiéra Borise Johnsona, i turbulencím ve slovenské politice, justici i v tajných službách. Nerušený poslech. Na 400 000 lidských životů, 12 000 000 lidí vyhnaných ze svých domovů. Taková je podle odhadů OSN dosavadní bilance války v Sýrii, která vypukla před 10 lety. Země je zdevastovaná ve všech směrech, obrovské ekonomické škody, zničená infrastruktura, včetně té zdravotnické. Podle generálního tajemníka OSN Gutterese, si lze jen těžko představit rozsah devastace v Sýrii, její obyvatelé ale prožili jedny z největších zločinů jakých byl svět v tomto století svědkem. Co bylo vlastně, pane Šándore, na začátku ničivé války? Ono to byly vlastně protesty Syřanů, kteří chtěli ekonomické reformy, více svobod, demokracii, proč se to zvrtlo v občanskou válku?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak já si úplně nejsem jist, že ti co protestovali chtěli tu demokracii, to jsme si vysvětlili, jaksi naivně vysvětlovali sami sebe jako začátek Arabského jara, které se ukázalo jako minimálně Arabským podzimem. A v zásadě pozitivní dopady mělo pouze v Tunisku, a to bych ještě řekl, že ne úplně stoprocentně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak demokracie jako více svobod, přece jenom ty režimy příliš svobodné nejsou. Nebo nebyly.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak to určitě, tak Sýrie jako řada zemí v Blízkém východě zemí, která se skládá z různých náboženských součástí, to hlavní je, že vlastně toto jsou nebo vedoucí silou jsou šíitští alávité, kteří ovládají větší počet sunnitů. Byli tam Židé, kteří paradoxně spíše podporovali egyptského, promiňte, syrského prezidenta Bašára Asada, ale byly tam i jiné národnosti a myslím si, že ten požadavek byl asi opodstatněný. Ale bohužel se to zvrtlo v občanskou válku, do které ingeroval úplně kdekdo mohl, počínaje Saúdskou Arábii, Íránem, Spojenými státy, Tureckem a dalšími zeměmi z galfu, a každý tam měl nějaké protichůdné zájmy a ta občanská válka se jaksi brutálně prodlužovala. A k těm číslům, které jste uvedla já bych řekl ještě jedno, že průměrný lidský věk dožití, který před občanskou válkou byl asi 74 let se snížil na 54, což je velmi brutální dopad této války a je nepochybně nutné říct, že ta obnova bude trvat strašně dlouho a že Sýrie před válkou nebyla vůbec žádná banánová země, byla to země typická Blízkého východu, ale byla relativně průmyslová a relativně vyspělá, včetně zdravotnictví, takže abychom si o té zemi nedělali představu na úrovni Jemenu, kde také dlouho už zuří občanská válka za přispění různých zemí, s různorodými cílí, které tam prosazují zrovna tak jako v té Sýrii, ale ta Sýrie byla opravdu ukázkovým příkladem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je po těch 10 letech vůbec legitimita Bašára Asada? On přežil politicky, v čele Sýrie zůstal, nicméně už neovládá tedy úplně celé to dřívější území.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak zbývá ten sever, které nějakým způsobem ovládá Turecko, které tam bylo vpuštěno Spojenými státy tak, aby tuto část Sýrie hlídalo, Turecku jde především o eliminaci Kurdů, takzvaných pešmerků, že jo, protože hlavní obsese Turecka na Blízkém východě je jakákoliv emancipace Kurdů a vytvoření nebo snahy o nějaké nezávislosti, asi všichni dobře víme, že v Turecku je osmnáctiprocentní menšina Kurdů, se kterou se Turci, když mi prominete ten výraz, příliš nemažou, a hlavní cíl, jak jsem řekl Turecka je jaksi eliminovat cokoliv co by vedlo k nějaké jakékoliv emancipaci Kurdů, protože to je národ, velký národ na Blízkém východě, který nemá svůj stát, a nachází se na území pěti států.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na Asadově straně vstoupila do konfliktu Moskva. Jaká ta má zájmy, ambice v Sýrii?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak je potřeba říct jestli se nám to líbí nebo ne, tak Rusko bylo jediné, které bylo legitimně v tomto konfliktu, neboť bylo pozváno pořád legitimní vládou Bašára Asada, byť si můžeme o tom myslet co chceme, a bohužel, ne příliš dobrá politika Spojených států umožnila Rusku, já bych řekl triumfální návrat do Blízkého východu. A samozřejmě si tam zajistila svoji námořní základnu v Tartúsu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co hledá Rusko v této oblasti?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak Rusko se vždycky tradičně angažovalo na Blízkém východě. Základna v Tartúsu je velmi příjemná z pohledu strategického využití Středozemního moře. A je to otázka rozšiřování vlivu vůči Spojeným státům a dalším hráčům, je to prostor, kde se dříve přece odehrávaly spory mezi Západem a Východem, kdy Západ a Východ se zaplať pánbůh nikdy vojensky a jinak nestřetl, na území, kde se rozkládal, ale ty konflikty různě byly vyvolávány či podporovány v jiných částech země, světa, takže to není úplně nic neobvyklého. Bohužel to, jak to mezinárodní společenství do toho zasahovalo, tak to právě umožnilo Rusům se vrátit a navíc si Rusové samozřejmě zajistili vyzkoušení nových zbraní, které se jim budou lépe prodávat, protože každá zbraň, která se vyzkouší ve válečném konfliktu tak má ty "reference", v těch uvozovkách, a lepší se prodává.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Často se opakovalo, jestli by ta situace dospěla tak daleko, pokud by se to řešení občanské války toho konfliktu v Sýrii nechalo pouze na Syřanech. Pokud by se do toho nezapojily světové mocnosti, které jste vyjmenoval, jsou tam ještě i další hráči. Samozřejmě minulost už nezměníme, ale jaký je váš pohled, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já myslím, že nástup Ruska zabránil porážce Bašára Asada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je to dobře?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Víte, problém je ten, že my jsme, máme filozofii, že vidíme nějakého jakoby darebáka někde, a myslíme si, že tím, když ho odstraníme, tak se ten svět lepší. Já si myslím, že Iibizace Sýrie je přesně jasná ukázka toho, že by to asi dobře nebylo, pádem Bašára Asada by ještě neznamenalo, že by se prostě do vlády dostali ti, kteří by tu celou zem spravovali ve prospěch všech občanů, všech národností a všech náboženských skupin. A obávám se, že v Damašku by to mohlo být stejné, jako je to dneska dneska v Libyi, a to si myslím, že by Blízkému východu nepomohlo, je potřeba si říct, že Blízký východ je možná v nejprecedenčněji rozbitém stavu, v jakém kdy se v moderní době době nacházel, a mělo by nám jít o stabilitu, protože my máme představu, že odstraníme jednoho člověka z vlády, budou demokratické volby, a pak jsme překvapeni, že ty demokratické volby vygenerují ještě někoho horšího, než byl ten předchůdce, já vim, že srovnávat třeba iráckého premiéra Málikího se Saddámem Husajnem, jaksi je asi obtížné, ale řekněme si.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Že premiér Málikí nedokázal stabilizovat Irák v žádném případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A dokáže, pane Šándore, Bašár Asad tedy stabilizovat Sýrii? Na čem bude záležet ten další vývoj? Vlastně ta situace, byť je relativně stabilizovaná, ale k bojům na několika místech stále dochází, země je rozdělená politicky, bude to Bašár Asad, který najde řešení? Jeho vláda?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak on je součást problému, asi by měl být i součástí řešení, protože nelze škrtnout šíitské alavity jen tak, jakože neexistují a nechat přijít k moci sunnity, kteří jim to s velkou vervou vrátí, tak jak jsme to viděli ve všech, ve všech případech, takže já si myslím, že by tam chtělo samozřejmě ekonomickou pomoc na obnovu, na obnovu tou válkou zničené infrastruktury, zároveň s tím, že by Bašár Asad měl garantovat ústupky v té své politice vůči všem ostatním, ale znova bych řekl, že to nebylo tak drastické ta jeho vláda, jak jsme si představovali nebo jak se to často říkalo, a že ta země samozřejmě byla pod autoritářským vedením, o tom není, o tom není sporu, ale že přece jenom ta země nebyla nějaká banánová republika, navíc Bašár Asad ani neměl být prezidentem, měl to být jeho starší bratr, který se zabil při autonehodě, Bašár Asad vystudoval oční lékařství, je to oční chirurg v Anglii, má anglickou manželku nemyslím si, že to je až člověk, který by byl srovnatelný s lidmi Kim Čong-una nebo Saddáma Husajna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak Sýrie se musí vypořádat také s obyvatelstvem, mám teď na mysli to, že ta válka se v uvozovkách "postarala o největší uprchlickou krizi" od konce druhé světové války, největší část uprchlíků zůstala, možná paradoxně, v Sýrii samotné, říká se jim vlastně vnitřní uprchlíci, jsou to miliony lidí, kteří žijí ve vlastní zemi, ale na jiném území než před vypuknutím války. Budou se moci vrátit Syřané někdy, a za jakých okolností, pane Šándore, do podmínek, z nichž je válka vytrhla? Ještě možná nemusím asi zdůrazňovat, že také na území Turecka žije obrovská početná skupina možná až 4 000 000 Syřanů.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
To je pravda, samozřejmě možnost návratu závisí na dvou věcech, na obnovení infrastruktury, aby se měli vůbec kam nastěhovat, protože když ty domy jsou rozbité, tak těžko se tam mohou vrátit, a aby byly garantovány náboženské svobody a prostě normální život, ale tito uprchlíci ukazují že, a to jsou ti, kteří nechtějí tu zemi opustit, ale kteří jdou co nejblíže od toho konfliktu, aby se mohli vrátit, pokud ten konflikt skončí, ale jak jsem řekl, musí pro to být podmínky. Pokud se nepletu, tak Dánsko už také vyzvalo syrské emigranty, aby se vrátili domů, protože tam už konflikt skončil, takže myslím, že budou následovat i další země, a mělp by být opravdu cílem, aby ti lidé se vrátili domů, protože kdo jiný tu zem znova postaví? Kdo znova ji dá do pořádku než ti vlastní občané, samozřejmě s přispěním nějakých peněz od nějakých dárců, to je jasné, ale musí to udělat Syřané sami a je pro to potřeba vytvořit všechny podmínky, aby ti lidé se fakt chtěli vrátit nejenom do Sýrie, ale i do svých obydlí, ale jak jsem řekl několikrát, musí tady být jistota, že mají kde bydlet a že nebudou obětí perzekucí. Tady nějaká, nějaké národní porozumění musí být vygenerováno za nějakou, za nějaké patronace mezinárodní společenství, které v tom opět nebude odehrávat nějakou vlastní politiku jako Írán, podporovat Hizballáh proti Izraeli a a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostor pro své názory má dnes na vlnách Dvojky bezpečnostní poradce Andor Šándor. Britský premiér Boris Johnson chystá změny v bezpečnostní politice země. Chce mít například více jaderných zbraní i protiteroristické středisko. Jak, pane Šándore, hodnotíte tu plánovanou revizi vládní zahraniční, obranné, bezpečnostní i rozvojové politiky?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak já už jsem zažil několik takovýchto strategických dokumentů Velké Británie, také jsem tam v devadesátých letech působil, je na tom a já jsem si ten dokument samozřejmě přečetl, je na tom vidět, že je to kolektivní práce všech možných institucí, které se na tom mají podílet ve Velké Británii, byla to práce dlouhodobá, a když si to přečtete, tak to samozřejmě vypadá hezky. Je pravda, že Velká Británie ten dokument samozřejmě bere i s odkazem na to, že vystoupila z Evropské unie, ona se k nějaké spolupráci k Evropské unii nebo s Evropou samozřejmě hlásí. Kromě tradičních a nejsilnějších partnerů, které tam Velká Británie vyjmenovala, to znamená Spojené státy, a pokud jde o instituce, tak NATO a tzv. takzvané five /nesrozumitelné/, což je těch 5 anglicky mluvících zemí, kde ta spolupráce je největší především ve výměně zpravodajských informací, tak první zemí, kterou tam oni jmenují je Francie, kde jsou ty dohody s Lancaster Haus a podobně, k té spolupráci těchto dvou tradičních zemí, které často byly v nepřátelském vztahu vůči sobě, Velká Británie dál vyzdvihuje spolupráci s Německem. Jmenuje Polsko, z těch zemí visegrádské čtyřky, ale řadu dalších oblastí, ve kterých se chce angažovat, a zároveň říká, že největším nepřítelem je Rusko a do té doby, dokud to Rusko nezmění svoji politiku, sice bude uznávat jeho historické kulturní tradice, tak bude připravena Velká Británie jakkoliv se zapojovat do jakýchkoliv snah Ruska. Já mám v této kapitole trošku problém s tím, že ano, říkám, že Rusko je agresivní, ale Rusko je agresivně obranné než agresivně útočné, a z toho vyplývá řada jeho krokůu, kdy ono prohlašuje, že NATO je jeho největší nepřítel, proto nás nesmí překvapovat, nemusíme s tím samozřejmě souhlasit, to je logické, ale že dělá všechno pro to, aby podkopalo jeho soudržnost. Co vidím jako praktický problém v této celé dimenzi je přece jenom, jsem já vždycky považoval Británii nebo britskou armádu jako jednu z nejlepších v Evropě, tak se ukazuje, že i ty škrty, a to zanedbávání se podepsalo především na pozemním vojsku, a jestliže třetí mechanizovaná divize britské armády má být velkou robustní silou. Znova tak jako naše sedmá brigáda, která má být těžká, uvidíme, jestli bude vůbec těžká potom, co se začalo žonglovat s její výzbrojí, tak se podíváme, že britské tanky jsou zastaralé, britská bojová vozidla jsou zastaralé, je otázka, zda COVID, který stoprocentně dopadl i na ekonomiku Británie, umožní tu teoretickou část, která je velmi dobře propracovaná, také realizovat v těch termínech, které si Británie dala a samozřejmě v té kvalitě, které tam má, ale ten záměr na cyber, myslím na ten kybernetický prostor, na kosmus a podobně Vesmír, tak ten je tady celkem jednoznačně akcentován.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Boris Johnson chce také zřídit nové protiteroristické operační středisko s cílem zlepšit reakci na teroristické útoky, bude mít na to rozpočet?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já myslím, že ano, Britové za poslední dobu odhalili asi do dvacítky teroristických útoků, sami byli na začátku tohoto tisíciletí terčem dvou teroristických útoků, mají zkušenost, a to je potřeba vnímat, že to není jenom islámský terorismus ve Velké Británii, ale je to Irská republikánská armáda, byť máme od roku 98 dohodu z Velkého pátku, kterou tehdy Británie a severoirští vůdci a republika, Irská republikánská armáda představovaná stranou Sinn Féin, podepsali za patronací senátora Mitchella, ale přece jenom tam pořád ten problém ještě není nějak vyřešen, a s tím, jak dneska se řeší ty problémy mezi Severním Irskem, Irskem, Velkou Británií, tam jsou samozřejmě zárodky toho, že ty nepokoje mohou být, takže Velká Británie je zvyklá na teroristické útoky, já jsem některé zažil, když jsem byl v době, ve své době ve Velké Británii, ne na svoji kůži ale zažil jsem, že se tam staly, tak toto oni vnímají jako věc, která je prioritní a nikdy by britská vláda své voliče nemátla, pokud jde o bezpečnost proti terorismu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče té bezpečnosti v kybernetickém prostoru, a také jaksi budoucnost a operace ve vesmíru, chce Boris Johnson mít i větší vliv v tom indopacifickém regionu. Nabývá na důležitosti, pane Šándore, tato oblast?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak nepochybně, když se přece jenom podíváte, jsou tam tradiční země, se kterými Velká Británie má dobré vztahy, což je Indie, Pákistán, máme tam samozřejmě velký vliv Číny, ten dokument Čínu označuje jako autoritářskou zemi, neoznačuje jako takového nepřítele, jako je Rusko, ale ten význam Číny pro ty další vztahy s Velkou Británii je evidentní. Je otázka, co tam pošlou, mají letadlovou loď bez letadel, je to věc samozřejmě, jak jsem řekl, je dobře něco deklarovat, a je otázka, zda ty kapacity, které Velká Británie v současné době má, jí umožní tu politiku skutečně takovýmto způsobem realizovat, a tady bych si dovolil určitou pochybnost, byť Boris Johnson jaksi znova potvrzuje, že náklady na zbrojení budou i přesahovat ta 2 % HDP, myslím ve vztahu k Severoatlantické alianci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Posloucháte pravidelný rozhovor na aktuální témata, dnes hovořím s bezpečnostním poradcem Andorem Šándorem. Vláda Igora Matoviče na Slovensku úřaduje rok, byť se od počátku spekulovalo o tom, že to nebude mít lehké, nyní se ocitla v hluboké krizi. Jak vnímáte tu situaci na Slovensku, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak já nejsem politolog, ale musím říct, že to co tam vidíte, na té politické úrovni, kdy Boris, Igor Matovič je opravdu člověk, se kterým se velmi těžko asi komunikuje. Já tam mám pár obchodních, ale i jiných známých, kteří ještě než se ta vláda sestavila mi říkali, že to stejně nemůže dlouho s ní vydržet, že ten člověk se neshodne vůbec s nikým, a že ten Sputnik, který on dojednal, vyjednal tu vakcínu a přivezl z Ruska, tak podle mě byl asi už jenom tou záminkou, která vyvolává tuto politickou krizi. Je zvláštní, že jak strana Sulíka nebo Kollára a podobně, mohou mít problém se dostat do parlamentu byť možná Sulíkova strana ne, ale některé, třeba strana bývalého prezidenta Kisky, tak přesto jdou na tu politiku vyhrožování a možných předčasných voleb, což si myslím, že v epidemiologické, v tak zásadně obtížné epidemické situaci na Slovensku, včetně s tou krizí bezpečnostně zpravodajského systému je asi velký gambit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč tedy, ale opravdu vás nechci tlačit do zahraničně politické analýzy, pane Šándore, ale proč ostatní strany a politici šli do koalice s Igorem Matovičem, když i před tím rokem, on není žádný nováček.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na politické scéně, proč s ním tedy šli do koalice?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak je to jednoduché, jestliže nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to vítěz voleb.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Jasně, jestli bylo vyřčené heslo vše proti Ficovi, tak to byl asi logický dopad, jinak se to asi postavit nedalo, mně se líbilo vyjádření vůdce opozice Pellegriniho, který říkal, tato vláda je tak neakceschopná, že se neumí ani rozpadnout. Asi to vypovídá o tom stavu, který na Slovensku je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve vyšetřovací vazbě před pár dny skončil šéf Slovenské informační služby Vladimír Pčolinský, který se vedení ujal teprve loni, po nástupu té současné vlády, byl obviněn z korupce, co to znamená pro samotnou Slovenskou informační službu? Už jejího předchozího šéfa i náměstka policie loni obvinila, v rámci akce Jidáš.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Je to, je to tragédie, když šéf služby a tři předchozí náměstci, byť ne všichni v jeho vedení jsou prostě ve vazbě, když si k tomu přičteme dva expolicejní prezidenty, z nichž jeden spáchá sebevraždu, přičteme si k tomu soudce, další policisty, no nevypovídá to nic dobrého, myslím, že největší problém je pro slovenského občana jako takového, protože pan Pčolinský byl dosazen Kollárovou stranou, už vlastně v nové administrativě, a měl být nějakou zárukou toho, že ty věci půjdou správný směrem. Já jsem to kdysi řekl jasně, pokud se budou do vedoucích funkcí v bezpečnostně zpravodajským aparátu dosazovat nevhodní lidé, na nátlak nevhodných politiků, to znamená politiků, kteří chtějí mít ze své služby nebo z té služby službu své strany, nikoliv službu Slovenské republiky, tak to nikdy nemůže jaksi jako dobře dopadnout. A teď je hlavní problém, koho najít místo Pčolinského, aby se politici dokázali shodnout, že to bude někdo, kdo není na ně napojen, kdo je člověkem, který je morálně silný, který bude tu službu schopen vyvést, a kdo také tomu bude taky aspoň trochu, trochu rozumět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký by měl být tedy ten klíč u toho výběru, pane Šándore? Nezávislost na politice, co ještě?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Odborné kvality a morální kvality, protože zdá se, a tím se nechci nikoho dotknout, ale korupce v těchto složkách na Slovensku se zdá býti systémovou záležitostí, nikoliv osobním selháním jednotlivce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje bezpečnostní poradce Andor Šándor. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám hezký den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Děkuju za pozvání a přeju všechno dobré. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud byste se, milí posluchači, chtěli vrátit, ať už k dnešnímu dílu nebo již odvysílaným rozhovorům, neváhejte a podívejte se na web Českého rozhlasu Dvojky nebo si naklikněte aplikaci Můj rozhlas.cz. Zita Senková přeje příjemný den, a samozřejmě zůstaňte s námi. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.