Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 18. října 2019

Hostem byl bezpečnostní analytik Andor Šándor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vítejte u pořadu, Zita Senková vám přeje příjemný den. Dnes jsem si do Jak to vidí pozvala bezpečnostního poradce Andora Šándora. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Hezké ráno Vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Probereme například dění v Sýrii či rok od vraždy saudskoarabského novináře. Nerušený poslech. Evropská unie a Velká Británie se konečně dohodli na podmínkách brexitu, podle mnoha analytiků je ta dohoda horší než ta, kterou dojednala předchůdkyně současného britského premiéra Borise Johnsona, Theresa Mayová. Německý týdeník Der Spiegel opatřil zprávu titulkem Pozdní vítězství rozumu. Jak to vidí Andor Šándor?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Tak já jsem možnost v Anglii žít několik let a pracovat, a musím říct, že už tehdy se britská společnost štěpila na tom být v Evropě nebo nebýt v Evropě. Já nevím, jestli je o tolik horší, když se asi o 8 % změnila, a Britům se přece jenom podařilo něco s tou irskou pojistkou. Je potřeba v tom vidět velkou politiku, především Jeremyho Corbyna, který by rád se nastěhoval do Number 10, to znamená vůdce labouristů, já si myslím, že by byla hrozná tragédie pro Velkou Británii, ale to je můj osobní názor. Největší problém s brexitem je ten, že ho chtěla malá většina, a že ho nechtějí poslanci britského parlamentu. A to je prostě něco, při většinovém systému, kdy ti poslanci jsou přesně navázaní na ty svoje volební okrsky, kdy lavírují mezi tím, jak jejich okrsek buď volil v referendu pro nebo proti a jak oni se tam mají vejít, protože konec konců téměř všem politikům nejde téměř o nic jiného než o to, aby byli znovu zvoleni. A oni v tomhletom lavírují. Teď se samozřejmě ukáže, zda Boris Johnson bude schopný především přesvědčit svoje vládní partnery v severoirské straně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Budeme moudřejší v sobotu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Budeme moudřejší a je potřeba říct, že britský parlament v historii asi potřetí nebo počtvrté, zasedá v sobotu, vždycky to bylo o velmi významných událostech, a tentokrát to uvidíme, myslím, že Boris Johnson je tvrdý vyjednávač a že se mu to může povést, že samozřejmě pomohou i ti lidé, které vykopnul ze své strany, jako vnuka Churchilla a podobně, kteří se vyjádřili, že pro něj a pro tuto dohodu budou hlasovat. Já si myslím, že je dobré, aby tato letitá sága byla ukončená, aby byla ukončená dohodou, a aby si, a to bych chtěl říct, aby si čeští zastánci odchodu z unie, takzvaní exitáři, czechxitáři, uvědomili, že takto se Evropská unie chovala k Velké Británii po dlouhou dobu, k zemi, která je pátou největší ekonomikou světa, má jaderné zbraně a nejlepší armádu v Evropě. Aby si uvědomili, jak by si Evropská unie, protože řada věcí, z toho, co dělala, bylo výstraha těm ostatním, kdyby náhodou chtěli odejít, jak by se asi chovali k nám, a já si myslím, že bychom si měli uvědomit, co vlastně říkáme, když chceme opustit Evropskou unii některými skupinami v naší zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co by to také znamenalo v praxi?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já myslím, že by to bylo hrozné. Podle mě, když to přeženu, možná trošku by nám nezbylo buď než být 17. Spolkovou republikou Německa, což já se přiznám, že bych nechtěl, ale ani bych nechtěl být ve vlivu Kremlu nebo Pekingu. A my jsme přece země, která nemůže být nikdy neutrální, i Bismarck říkal, kdo ovládá střední Evropu, ovládá Evropu, a neutralitu musí vždycky někdo uznat, někdo ji musí ctít, a musí dodržovat, musí být pro něj výhodná, tak jako byla pro Němce i neutralita Švýcarska v druhé světové válce, Švédska a podobně. Myslím si, že tohle bychom si měli uvědomit, že tato země není postavená z řady důvodů na to, aby byla mimo jakýkoliv vliv, a aby byla schopná dál v té Evropě přežívat lépe, než přežívá teďka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký osud, pane Šándore, čeká Kurdy? Nejenom v Sýrii, ale vůbec, protože ta kurdská otázka je velmi široká, víme, že Turecko a Spojené státy se včera dohodli na klidu zbraní v Severní Sýrii, oznámil to v Ankaře americký víceprezident Mike Pence, po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, Kurdové mají pět dní, aby opustili inkriminovanou oblast.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Jaký je čeká osud? Tak, jako do teďka. A Kurdové je jeden z největších národů v oblasti, nemají svůj stát, a zřejmě ho asi nikdy mít nebudou, oni se rozkládají nebo jsou na území pěti států, nikdo prostě samostatný kurdský stát, Kurdistán, jak si ho pojmenujeme, nikdo ho prostě nechce, vždycky tam je zájem k nějaké větší zemi, k nějakému jinému tématu. Tady je celkem evidentní, že Turecko za posledních několik let, v souvislosti s občanskou válkou, Sýrie, se to prohloubilo, ukazuje jednoznačně svou největší obsesi, kterou má na Blízkém východě a to je kurdská otázka. Neboť jakákoliv emancipace iráckých Kurdů, což tak nějakým způsobem přece jenom zvládli, ale syrských Kurdů, je něco, co bytostně ohrožuje Turecko, oni to tak vnímají, protože mají svou 18 % kurdskou menšinu na svém území, se kterou vedou boj už více než tři desetiletí. Zabili více jak 40 tisíc Kurdů, aniž by to kohokoliv v Evropě nějakým způsobem narušovalo. Já bych při té příležitosti chtěl říct, že Turecko nevidělo a nevidí Islámský stát jako největší problém na Blízkém východě, a přesně v duchu toho, co platí na Blízkém východě, nepřítel mého nepřítele je můj přítel, tak si jaksi s Islámským státem příliš nedělal hlavu, protože Islámský stát bojoval se dvěma nepřáteli Ankary, a to byli Kurdové, to byli syrští pešmergové a to byli samozřejmě syřané, myslím syřané Bašára Asada, a to tak tady pokračuje. Jaký bude jejich osud? Vypadá, že jsme se jich všichni vzdali, především Spojené státy, byť Donald Trump s dokrokem pravé nohy tweetuje jednu vec, dokrokem levé tweetuje druhou, my skutečně nevíme, jak to opravdu je, ale myslím si, a to je na tom to nejhorší, a to jde přes rámec Kurdů, katastrofální politika Spojených států na Blízkém východě a především v Sýrii, umožnila triumfální návrat Rusů na scénu, a byť Mike Pence něco dojednal v Ankaře, já už jsem viděl různých příměří velkou sílu a ty často nevydrželi ani po dobu té tiskové konference, kdy se ohlásili, tak dneska se ukazuje, že mohou věci, a běh věcí dějin na Blízkém východě určovat Rusové. Je to otázka to, co jsme chtěli? To skutečně byl cíl naší politiky v regionu? Já nevím, a já se obávám, že Kurdové ještě navíc mohou být rozmělněni plánem vymístit utečence ze syrského konfliktu ze svého území na sever Sýrie, byť technicky a logisticky to zdaleka nebude tak jednoduché, jak to vypadá, když to vyhlašuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co s nimi, s Kurdy, zamýšlí Bašár Asad, syrský prezident?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No vidíte, oni byli nepřátelé, a najednou se spojili, protože syrští Kurdové si vybrali menší zlo ze dvou. Bašár Asad byl jejich nepřítel, ovšem Turci je chtěli zabít, takže si vybrali Bašára Asada před hrobem, když to řeknu úplně takto natvrdo, a zároveň umožnili syrské armádě se dostat tam, kam by se nedostala předtím, a do toho, samozřejmě, jak jsem řekl, už fungují Rusové, kteří tam budou hrát možná tu skutečnou roli jaksi zadržení tureckého útoku do prostoru, který by skutečně už mohl zase znamenat nějakou větší humanitární katastrofu, nějakou další migrační vlnu, ve spojitosti s tím, jak nám úspěšně prezident Erdogan vyhrožuje, že nám ty běžence všechny pošle. Mě na tom všem ještě nejvíc jaksi zaráží, jak velmi běžné je dneska v debatě mezi politiky, na mezinárodní úrovni, ale samozřejmě na naší domácí, že je plná výhrůžek. Dneska nejsme spolu komunikovat schopni bez výhrůžek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je Evropa rukojmím tureckého prezidenta?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Evropa je neschopná se dohodnout, protože uvalit sankce také znamená, že Volkswagen nebude budovat továrnu na výrobu Superbů, jinými slovy, že se sama ohrozí svůj ekonomický růst, že Turecko nebo pro Turecko jsme největším ekonomickým partnerem, znova ukazuje Evropa, že kromě toho, že nebudeme dodávat zbraně, což Turkům teďka skutečně vadí hrozně, když to řeknu v uvozovkách, tak nejsme schopni nic vymyslet, ale hlavně Evropa ukazuje, že má dvoje standarty a že je pokrytecká. Když Putin zabral Krym, tak nakoupil sankce, a které jsou pořád opakované, a Erdoganovi tak jakoby hrozíme a říkáme, že vyzýváme ho. Mě na tom nejvíc zaráží, že Jens Stoltenberg, generální tajemník Severoatlantické aliance přijede do Turecka a řekne, že má pochopení pro zabíjení Kurdů, jinak on to takhle neřekl, a aby teda byli uvážliví, co to znamená uvážliví? Je to 30 mrtvých, 300 mrtvých, 3 0000 mrtvých, vždyť vlastně Jens Stoltenberg, jako generální tajemník, jakoby schválil porušení washingtonské smlouvy, bod číslo jedna, kde se všichni zavazují, jakým způsobem budou řešit vztahy se sousedy a podobně, že se vyhnou použití násilí, přesně v duchu Charty OSN a myslím, že bychom měli uvažovat, co se vlastně stalo a aliancí? Že jeden velký členský stát s druhou největší armádou, vůbec nesdílí stejné hodnoty a vůbec nesdílí stejná pravidla, a tváří se tak, že je mu úplně všechno jedno. A to si myslím, že je něco, o čem bychom měli uvažovat i u nás doma.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem, včera, po oznámení toho dočasného příměří, respektive příměří, abych to nepřivolávala, pochválil americký prezident Trump Recepa Erdogana jako fantastického vůdce a tvrdého muže, který udělal to správné, a také už řekl, že zruší slíbené sankce vůči Turecku. Vrátila bych se ještě alespoň krátce, pane Šándore, k roli Ruska, třeba i Der Spiegel napsal v komentáři, že ta turecká vojenská operace je dárek Rusku k 67 narozeninám prezidenta Vladimíra Putina. Není také asi náhoda, že Recep Erdogan informoval 9. října osobně ruského prezidenta o zahájení invaze, ještě předtím, než došlo k začátku té operace. Jak může Moskva z toho profitovat?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já jsem rád, že aspoň někdo to bere trošku s vtipem. Teď jsem to také přehnal znova. Myslím teda ne Erdogana, ale Der Spiegel. Že to je dárek k Putinovým narozeninám. Já myslím, že Moskva z toho profituje velmi výrazně. Pokud si uvědomíme, že je největší nepřítel Ruské federace, tak to stojí ve strategických dokumentech Ruské federace a takto to říká Vladimír Putin, je Severoatlantická aliance, no tak roztržka mezi Tureckem a Spojenými státy je přesně to, co potřebují. A je třeba vědět, že tu roztržku oni potřebují limitovanou. Tak, aby se Turecko nerozmáchlo na Blízkém východě příliš, a hlavně v Sýrii, to znamená aby neohrožovalo postavení Ruska, které si tam pracně vybudovalo, ale to, že Turecko se odklání od aliance, to je přesně to, co potřebují, že Turecko si koupilo protivzdušný systém S-400, za což jim Američané řekli, že jim již neprodají objednané a vyráběné F-35 letouny, no tak jim Rusové nabídli svoje Su-57 letouny, no to je přesně to, co Rusko potřebuje. Rozmělňovat Severoatlantickou alianci a jde přes druhého člena, největšího člena s největší armádou, druhou největší armádou v alianci, ve velmi problematickém regionu, a to si myslím, že je prostě katastrofa, která se stát nikdy neměla, a to je skutečně dárek Rusům v jejich geopolitice, oni se fakt vrátili s fanfárou na mezinárodní scénu, a kromě toho, že vlastně v té Sýrii získali velký vliv, který budou projektovat na Blízký východ, tak si tam vyzkoušeli řadu nových zbraní, a pro svoje potenciální kupce, kterých nemají málo, ještě s těmi zbraněmi sdělili, ty zbraně jsou odzkoušené v boji, takže nekupujete zajíce v pytli, a to jsou věci, které si Spojené státy měly uvědomit a tweet Donalda Trumpa, skončeme tyto nekonečné směšné války, by měl brát v potaz to, že to byly Spojené státy, které invazí do Iráku v roce 2003 zásadním způsobem narušili stabilitu na Blízkém východě, která tam přetrvává. Jestli to někdo označí jako směšnou válku, tak je to opravdu něco, co je pro mě nepřijatelné. Protože ty války jsou nekonečné, to je celkem evidentní, protože se tam v těch válkách odehrává souboj různorodých geopolitických zájmů, počínaje Spojenými státy, Saúdskou Arábií, Íránem, Tureckem, Ruskou federací, Spojenými arabskými emiráty a dalšími ropnými monarchiemi, jak to potom může v tom jejich Blízkém východě vypadat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Orientovat se v syrském konfliktu nebylo nikdy snadné.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Asi ani nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Zpřehlednila se teď nějak situace? Nebo nevím, naopak.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No tak je pravda, že Bašár Asad ovládá největší území od doby zahájení občanské války, že vůbec není mrtvý, tak, jak říkala Angela Merkelová před několika lety, že upevnil svoji pozici, Rusko upevnilo svoji pozici, že o Blízkém východě ve velké míře rozhoduje Rusko, společně s Tureckem a s Íránem. To jsou prostě fakta, která tu vidíme a že Spojené státy se z tohoto regionu stahují, a je vidět, že ani problematické ustanovení Bibiho Netanjahua, nebo sestavení vlády v Izraeli a jeho vliv na Trumpa, pokud jde především o hrozbu z Íránu, že už ani moc nefunguje, takže já si myslím, že Blízký východ nás bude zaměstnávat po spoustu let, a že to bude opravdu neuralgický bod, ze kterého bude pramenit řada problémů pro Evropskou unii a její bezpečnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Uplynul rok od vraždy saudskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, na konzulátu své země v tureckém Istanbulu. Korunní princ Mohamed bin Salmán v dokumentu pro americkou televizi BBC připustil zodpovědnost v případu zabití novináře. Připomenu, že tělo zavražděného Chášukdžího se dosud nenašlo. Kde jsme, pane Andore Šándore, po roce od této brutální vraždy? Některé západní vlády, i třeba americká ústřední zpravodajská služba se domnívají, že právě princ dal příkaz k zabití Chušákdžího.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Kde jsme? Já myslím, že jsme tam, kde jsme byli. Akorát Salmán jaksi trošku narušil tehdejší reakci západu, která byla opět zase dvojí standard a pokrytecká, kdy západ řekl, a především Spojené státy, no korunní princ o tom vůbec nemohl vědět, ten s tím vůbec nemá nic společného, tak jako jsme unisono, po snaze otrávit Skripala všichni tvrdili, že to musel nařídit Putin. To prostě je fakt a jestli MBS svými opatřeními, že nechá ženy chodit na fotbal nebo do kina, nechá je řídit, a cizincům povolí spát v hotelech se svými milenkami, protože dřív to nebylo možné, aby tam někdo nespal, jen se svojí manželkou, tak já skutečně nevidím žádný pokrok v tomhle problému, a je to ukázka toho, co vládne v Rijádu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co mimochodem říkáte tomu otevírání se Saúdské Arábie vůči turistům, cizincům?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Víte, já rád jezdím do Dubaje, pro mě je to nesrovnatelné, to je úplně jiná země, ve které také samozřejmě vládne Islám, ale to otevření cizincům, to je jako když otevřete velká vrata do stodoly, to jsou Emiráty a toto jsou dvířka do, promiňte mi ten výraz, do kurníku, otevřená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pročpak?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No, protože ti Saudi to berou úplně jinak, to otevírání je úplně jiné a také vychází z jiného základu, je fakt, že Saúdská Arábie je krásná země, ve které je spoustu krásných památek, a že jaksi by si zasloužila, a samozřejmě i z pohledu vlastního obyvatelstva, trochu vlídnější. A ono je to patrné i v Kataru a podobně, který také otevírá dveře, už s ohledem na fotbalové mistrovství světa, které se tam bude odehrávat, z pohledu normálního člověka v demokratické zemi, který není nijak nadšen ze všech různých excesů, které se tady realizují, tak my otevírání Saúdské Arábie, sice přijde jako milé, ale nepřijde mi to, že bych o tom potřeboval ztrácet příliš mnoho času, protože ve srovnání se způsobem života, jaký jsme zvyklí my, to skutečně není žádný velký zázrak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Změnilo se nějak postavení korunního prince po roce nebo během toho roku od vraždy novináře?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já si myslím, a já nesleduji až takto královský rod Saudů, ale myslím si, že to nejhorší přežil, byť se mu nedaří, jemenská válka, problémy s Íránem, ukázka, že Saúdská Arábie, která dává na zbrojení více než Rusko si není schopna zajistit ani protivzdušnou obranu svých naftových nalezišť a ropných vrtů, to je ukázka, že ne úplně ideálně tam Bin Salmán asi vládne schopen tu zemi ohlídat, a především si myslím, že ten velmi problematický konflikt v Jemenu mu nepřispívá. Je otázka, jak se na to dívá jeho otec, král, který si ho vybral jako svého následníka, a myslím si, že ta původní akce, kdy on internoval spoustu členů královské rodiny a velkých podnikatelů v tom velkém hotelu, kde je držel tak dlouho, dokud nevrátili peníze, a podobně, že mu asi pomohlo upevnit postavení, ale jak říkám, já nesleduji až tak přímo to, co se děje v královské rodině Saudů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Neměla tedy, podle Vás, ta vražda Chášukdžího před rokem, politická vražda, nějaké dopady, třeba na spojenectví Saúdské Arábie se Spojenými státy nebo s dalšími partnery?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já jsem si nevšiml, když si vzpomenete, první zahraniční cesta Donalda Trumpa byla do Saúdské Arábie, kdy on všem těm tetelícím se radostí šejkům řekl, že největší sponzor a problém terorismu je Írán, což samozřejmě není pravda, tak si odvezl velké zbrojní zakázky za více jak sto miliard dolarů, a to si myslím, že tato síla předčí to, co Bin Salmán udělal Chášukdžímu, a tak, jak vládne Saúdské Arábii, a tak jak se projektuje na Blízkém východě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem troufl by jste si, Andore Šándore, odhadnout, nebo zatypovat, jestli Evropská unie, jednotlivé členské země, které deklarovaly zrušení nebo pozastavení vývozu zbraní do Turecka, setrvají u svého úmyslu? Jenom Německo třeba vykázalo vývoz, letos je to nejlepší vývoz do Turecka za posledních 14 let v hodnotě 250 milionů eur.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já nevím, já si to opravdu neumím říct, už to postavení Velké Británie, která sice odchází, ale řekla, my to, co máme rozděláno, doděláme, je evidentní, že potřebují každou korunu, kde se najde, nebo každou libru, a tu další už nebudeme začínat, já nevím, ten zájem udržet Turecko je tu přece jenom pořád velký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Česká armáda v úterý oslavila sto let od vzniku Generálního štábu. U této příležitosti prezident Miloš Zeman řekl, že trvá na zvyšování rozpočtu pro armádu, vyzbrojování. Po malomodernizaci kritizoval i šéf senátu, Jaroslav Kubera, s čím souhlasí i premiér Andrej Babiš. Jaký je Váš pohled, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já se i zdráhám říct konečně, protože to, co se v armádě děje, to přece vidí spousta lidí nebo ti, co to chtějí vidět, to přece vidět musí. Od roku 2005, kdy jsme přestoupili k profesionální armádě, a stanovili jsme si počet 27 700, jsme ji nikdy nenaplnili, tento počet, vždycky nám chyběla jedna brigáda. To, že se z armády vždycky stala rozpočtová záloha je prostě fakt, a že jsme nebyli schopni udržet výzbroj armády na takové úrovni, aby skutečně byla tou složkou, která bude chránit nezávislost této země proti hrozbám 21. století, byť jsme součástí aliance. I když jsme součástí aliance, měli bychom pořád uvažovat, a to se mi pořád nezdá, že takto uvažujeme. Že to je armáda České republiky především, a že bychom měli o ní uvažovat, vyzbrojovat ji, plánovat ji a cvičit ji, že ji také někdy nasadíme jako celek. Nikoliv, že jednu brigádu dáme německé tankové divizi, druhou pošleme do Polska, pak se ptám, k čemu budou ty vrtulníky, které jsme si koupili, protože vrtulníkové letectvo je součástí stupně divize, tu my žádnou nemáme, budujeme výsadkový pluk, který byl vždycky součástí frontového uskupení, což byly v podmínkách československé armády dvě vševojskové armády. To mi přijde, že tady je velký rozpor mezi tím, co chceme a jak s tou armádou zamýšlíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč tedy Česko, a teď použiji slova, budu citovat premiéra Andreje Babiše, zaspalo dobu ve zbrojení.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Česko ji nezaspalo, zaspali ji politici a ti lidé jsou konkrétně označitelní. To přece víme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale tím pádem i země.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No já vím, ale to je alibistické svádět to na Česko. Česko jste také Vy a já a my dva jsme nic nezaspali, to je přece evidentní, víme, kdo byl u vlády, víme, kdo byli ministři, víme, kdo jak fungoval, víme, kdo jak rozhodoval, kdo jak nerozhodoval. Ano, to přece, že armáda v mnohém jezdí v technice 50 let staré, v technice ruské provenience, to je fakt i na druhou stranu, podívejme se, máme nové Pandury a 20 % známých prostě nejezdí, protože je nejsme schopni ošetřovat, z různých důvodů. Já, když jsem ještě sloužil u pluku jako zástupce náčelníka, kdybych napsal na divizi, že mám 20 % nebojeschopné techniky, tak tam do deseti minut byli a ptali se, co se děje. Tady máme 20 % neprovozuschopné techniky, otázka, jak je to s modernizovanými tanky, které už dávno moderní nejsou, jezdí nám jich možná 7-10, a to jsou všechno problémy, které bychom měli vážně brát. A když se podíváte, i ta modernizace, jak to všechno strašně dlouho trvá, než se to odsoutěží, než se to všechno domluví, než se to všechno nakoupí, než to přesně všechno začne. Je to strašně zdlouhavý proces, byť chápu, že je to v rámci nějaké legislativy, ale nemyslím si, že to vyjadřuje skutečný bytostný zájem vedení politiků o armádu České republiky, která by si to zasloužila. V každém případě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A změní se nyní pohled politiků? Těch, kteří o tom mohou rozhodovat a mají?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já nevím, ono se začíná ukazovat a který to bude prorokovat, že té ekonomice se tak úplně dařit nebude, a že bude potřeba saturovat všechno to, co jsme slíbili, komu všemu nezvýšíme platy, komu všemu nesnížíme jízdné, komu všemu to jízdné neodpustíme a podobně, a to budou peníze, které v rozpočtech 2021, 2022, 2023 mohou chybět, a logicky příští, možná současní ministři financí se možná podívají tady do těchto součástí, ze kterých lze ty peníze brát dobře, protože konec konců armáda vždycky drží ústa a krok a prostě to přežije, když se ty peníze, které se ji slibují, potom zase nedají, tak já bych chtěl, a byl bych rád, kdyby došlo k postupnému navyšování. Samozřejmě v duchu toho, aby ta armáda toho byla schopná, samozřejmě ty peníze utrácet a dobře tu techniku zařazovat, ale hlavně, armáda je o lidech, o lidech, o lidech, aby byla schopná nabírat kvalitní lidi, i v boji se současnými hrozbami, které tu jsou, které normálně draftem není schopná získat, takže myslím si, že to je ještě velký problém a jedna věc je na slavnostním zasedání ke 100. výročí Generálního štábu, mimochodem vojenská rozvědka je starší o rok, tak něco slíbit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí bezpečnostní poradce Andor Šándor. Děkuji za Váš čas i názory. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Děkuji. Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.