Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 14. červenec 2020

Vladimír KROC, moderátor:
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál Andor Šándor, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Hezký den přeji.

Vladimír KROC, moderátor:
Nejprve blahopřání k Vašim nedávným narozeninám, takže všechno nejlepší.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Děkuji moc, děkuji.

Vladimír KROC, moderátor:
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Začal bych s dovolením aktualitou, vláda v pondělí překvapivě podpořila senátní návrh ústavního zákona, který do Listiny základních práv a svobod zakotví právo bránit sebe i jiné se zbraní, za podmínek stanovených zákonem. Čekalo se, že vláda zaujme neutrální stanovisko. Je ten postoj překvapením i pro Vás?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Tak trochu je, ale já obecně už dlouhodobě tento postoj některých senátorů a některých politiků nesdílím, a to z řady důvodů. Když v naší legislativě je dostatečná opora pro to, aby lidé mohli, po splnění všech podmínek, držet zbraň, zároveň toto opatření, které má odclonit snahu Evropské unie měnit naše zákony, protože to bude ústavní zákon, tak může vést k domnění, že se bezpečnost privatizuje, a že lidé si ji mají vzít do svých rukou, já opravdu bych nechtěl, aby se z Česka stala arizona ostrých mužů, pěší zóna, za další, jde to úplně do protismyslu toho, co tu tvrdíme už několik let, že jsme jednou z nejbezpečnějších zemí na světě, a zároveň to chceme vyjadřovat nějakým proizraelským způsobem obrany, a za další, jaksi dává to pocit, že když budete mít zbraň kdekoliv u sebe, mimo to, že se musíte podle toho náležitě chovat, samozřejmě, což není žádná legrace dostát tomu zákonu, takže za každé situace se ubráníte nebo ubráníte někoho jiného. Ono použití zbraně je velmi odpovědná věc, a nesmíme se nechat mýlit všemi těmi hloupostmi v těch různých filmech, když vidíme, jak tam střílí okolo sebe hlava nehlava, nesmíme zapomínat, že kulky se odráží v místnostech je to velmi nebezpečné, člověk často může způsobit víc škody, jak užitku, takže já osobně si myslím, že stát nesmí vykazovat pocit, že se lidé mají bránit sami, má ukazovat, že je tu právě pro lidi, aby je bránil, byť chápu, že to má svoje limity, a že současná legislativa je dostatečná, když lidé naplní podmínky zákona o zbraních a o střelivu, který si nemyslím, že je napsán špatně, naopak, tak že bych to nechal takto.

Vladimír KROC, moderátor:
Nemusí se kvůli tomu měnit ústava.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Nemusí se měnit kvůli tomu ústava, je to druh populismu, což je v politice, jak vidíme, čím dál tím více běžná věc.

Vladimír KROC, moderátor:
Ministr obrany, Lubomír Metnar za ANO řekl, že řada ministrů, včetně něj, změnila při projednávání návrhu, původně odmítavý, nebo zdrženlivý názor, a to je i kvůli vývoji bezpečnostní situace v Česku. Jak tomu rozumíte? Sám jste řekl, že Česko patří mezi nejbezpečnější země vůbec na světě, a ono to vychází i z indexu, který určuje britský Institut pro hospodářství a mír, čili není to jenom pocit.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Já nevím, jestli vychází z té střelby z konce minulého roku, a ta představa zase, že v sedm hodin ráno sedíte, jste nemocní, čekáte v čekárně u lékaře, a teď přijde někdo, kdo je odhodlaný, že bude střílet, že tam kdo ví co by se dalo. To by tam opravdu musel sedět někdo v tu chvíli, kdo je velmi dobře zkušený a trénovaný na takové použití zbraně, aby se něčemu takovému dalo zabránit. Prostě žijeme ve světě, kde se tyto excesy stávají, buďme hodně rádi, že tu zdaleka nejsme ani na zlomku toho, co se děje ve Spojených státech, doufejme, že tato kultura se k nám nedostane tak, jako některé jiné, a že prostě ten svět takový, jaký je, víte, představa, že kluci osmnáctiletí, dvacetiletí, někde na diskotékách, mají zbraně a neuvědomí si, že nesmí pít. Jak máte zbraň, nesmíte pít. A začnou řešit problémy se zbraněmi, mě se i občas ženy ptají, myslíš si, že bych si měla pořídit zbraň? Říkám, musíš zvážit to, že v momentě, jak budeš se cítit ohrožená a vytáhneš ji, tak někdo proti Tobě ji může mít taky, a bude velmi zkušený a může to být konečná, je to opravdu veliký problém, aby si lidé uvědomili, pokud to chtějí na osobní ochranu, co všechno to znamená, a že s tím musí cvičit. Chcete-li dobře jezdit autem, musíte s ním jezdit. Chcete-li dobře lítat letadlem, musíte s ním lítat, chcete-li dobře střílet, musíte s ním střílet. Jinak je to možná spíš na přítěž.

Vladimír KROC, moderátor:
Ke schválení senátního návrhu by se musela v obou parlamentních komorách najít ústavní tří pětinová většina hlasů. Co myslíte, projde ten návrh?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Netuším, ale když, já jsem se tím změnil, ta politika se dělá ani ne tak z principu, jako pro zalíbení, velmi často voličské základny, tak u nás si myslím, že už je všechno možné, poté, co někteří ministři, jak se zmínil pan Metnar, téměř zásadním způsobem změnili svůj názor, a nemyslím si, že od té doby, co pan senátor Červíček předložil tuto novelu, se tolik dramatického v České republice stalo.

Vladimír KROC, moderátor:
Vláda během nouzového stavu schválila novou podobu zákona o kybernetické obraně, který umožní vojenskému zpravodajství plošné sledování internetu a útoky proti hackerům. Myslíte, že tento návrh získá potřebnou podporu ve Sněmovně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
To nevím, ale chtěl bych říct, měli bychom si v této zemi uvědomit, jestli skutečně kybernetické útoky považujeme za vážnou hrozbu, jsme členskou zemí Severoatlantické aliance, která uznává kyberprostor jako čtvrtý prostor, jako válčiště, stali jsme se přece již několikrát terčem kybernetického útoku, a to na zařízení, jako jsou nemocnice, když někdo napadne webové stránky ministerstva zahraničních věcí, tak se asi tolik nestane, ale pokud se vyřadí z činnosti nemocnice, JIP-ky a podobně, tak je to vážná věc. Takže na jednu stranu, hlasitě slyšíme, že jsou kybernetické útoky problém, téměř všechny, podle mého soudu, ne úplně právem přiřkneme Rusku, a na druhou stranu teda vykazujeme nevůli se proti tomu bránit. A já chápu.

Vladimír KROC, moderátor:
Možná to není nevůle, promiňte, že Vám skáču do řeči, ale spíš obava z možného zneužití. Zákonodárci mají strach, že vojenští špioni by tak získali obrovskou moc sledovat kohokoliv na internetu, například v soukromí útočit na hackery bez přiměřené kontroly. Není to racionální argument?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Racionální je, ale tady ty argumenty o té kontrole já slýchám strašně dlouho, podívejte, vím, že se ustanovila zákonem nějaká skupina lidí, kteří mají mít minimálně právní vzdělání, nějaký věk, kteří by měli kontrolovat tajné služby i živé svazky, a pokud se nepletu, se doteď ještě nic neustanovilo, takže jestli teda křičíme o kontrole, dobře, tak ji udělejme takovou, aby byla skutečná, ale nenarušujme práci zpravodajců. Ten zákon umožňuje sbírat metadata, to znamená, že Vy nevíte, co je obsahem, a na ten obsah stejně potřebujete povolení soudu. Pokud ta služba bude fungovat dobře, a já nemám žádný důvod tomu nevěřit, a bude úkolována a kontrolována, tak ti zpravodajci nebudou mít čas si někde hrát a vybírat si nějaké jahůdky. Prostě buďto říkáme, že kyberútoky jsou problém, a já o tom jsem přesvědčen, tak potom tady nedělejme tanečky, pokud jde o to, jak se tomu budeme bránit. Prostě se ta doba protahuje, pokud ten zákon se nestihne schválit v tomto volebním období, tak znova spadne pod stůl, to kolečko začne znova, bez ohledu ještě na to, že zpravodajci si už v Brně budují to centrum, které už stálo velkou částku peněz, a v zásadě pořád máme odkrytý bok proti těm útokům. Myslím si, že ta shoda je samozřejmě nutná, že ty výkřiky tady budou, tomu já rozumím, ale je to o tom, aby všichni ti, co to s tou novelou myslí dobře, aby přesvědčovali poslance, a zároveň teda, když tu je ta velká námitka s tou kontrolou, ať tu kontrolu udělají, vždyť je to všechno přece v jejich rukách, ale když si ji tedy dají do zákona, a pak nejsou schopni vybrat lidi, tak to už je ale jejich problém, to není přece problém těch zpravodajců.

Vladimír KROC, moderátor:
Andor Šándor, bezpečnostní poradce, je hostem dnešního pořadu Jak to vidí. Bývalý ruský novinář a teď poradce šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos, Ivan Safronov, kterého ruské úřady podezírají ze spolupráce s českou rozvědkou, byl v pondělí obvinění z vlastizrady. Jak závažná je to kauza?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Tak kromě té jejich domácí, to znamená kdy ani Rusko už asi není v situaci, kdy by mohlo zavřít kohokoliv, aniž by k tomu cokoliv potřebovalo, tak bude muset, pokud to není jenom propaganda, a to se mi nezdá, přijít dřív nebo později s nějakým důkazem. Ale má to vztah k česko-ruským vztahům. Já jsem přesvědčen, že to je pokračování Ricinové aféry, a zároveň jasná ukázka, kdy Rusko jaksi provádí protiútok, ve smyslu, že BIS i vojenské zpravodajství každý rok ve veřejné zprávě uvádí informace o tom, jak ruští špioni tady fungují, a to vůbec nezpochybňuji, a nepřináší žádný důkaz. Nevím, jestli vláda dostává nějaký důkaz. Pokud ano, tak my nevíme o žádném trestně právním řízení, které by takovouto činnost ruských tajných služeb, ale nejenom jich, postihovalo. A v tu chvíli tu máme Rusko, které přichází s kauzou Safron, říkají, že byl zverbován asi v roce 2012.

Vladimír KROC, moderátor:
A promiňte, je možné, že by Česká rozvědka verbovala 22 letého novináře? Je to pravděpodobné?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
A proč ne? Na věku jako nezáleží, můžete zpochybnit 85 letého kněze, určitě ano, ale přichází s důkazem, a říkají, vidíte, Češi nás kritizují a dělají to samé, a ještě samozřejmě tomu dají tu třešničku na dort, že řeknou, že to děláme pro Američany. A teď se okolo toho v Rusku odvíjí celá debata, že vlastně české tajné služby nejsou nezávislé, že jsou řízeny Američany. Já mohu všechny posluchače ujistit, že to tak není, že nikdy nebyly české tajné služby, aspoň co já pamatuji, tak nezávislé, jako jsou dneska, a v době Sovětského svazu byly skutečně řízeny KGB, FSB a nevím kým vším.

Vladimír KROC, moderátor:
Pane generále, ale je to opravdu srovnatelné? Protože v tomto případě už třeba obhájce, Ivan Pavlov, tvrdí, že ani ten obžalovaný nedostal žádné důkazy, že zatím neví přesně, z čeho je podezírán. Čili je pravděpodobné, že to obvinění je vykonstruované? Vy jste naznačil, že něco na tom asi bude.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Já to těžko umím říct, víte, jestliže ten Safronov se pohyboval v té sféře, psal ty věci, které psal, mimochodem, proč nikdo neřekne, zda vyšetřují i to, odkud Safronov získal ty tajné informace, které předal Čechům. Tady mi chybí to vyjádření, zatím je to ve vztahu k nám.

Vladimír KROC, moderátor:
Tam je spíš zajímavé, že oni ho obviňují, jak zatím to vypadá z těch otevřených zdrojů z toho, co psal jako novinář, čili on uveřejňoval ty články, on je nepředával, nebo proč by předával rozvědce něco, co napsal.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Rozumím, a zároveň tvrdí, že dal něco nám, co bylo tajného, tak by mě zajímalo, kde to tedy získal a kdo bude teda jako vyšetřován i z této větve. Ale jestliže Safronov psal věci, které ruskému systému nebyly po vůli, tak tím jednak vyjadřoval, že nesouhlasí s politikou vlády Ruské federace, v jisté oblasti, a tím jakoby nabízel svoji osobu pozornosti tajných služeb, nikoliv jenom českých, ale i různých, protože nelegální vyzbrojování a podobně, je věc, kterou sledují všechny tajné služby, obzvlášť, máte-li v těch místech, kam ty zbraně jdou, svoje vlastní vojáky. A to, že by činnost Safronova nebyla zaregistrována FSB, po dobu sedmi let, je málo pravděpodobné, že se na něj mohli napojovat někteří zpravodajští důstojníci z různých zemí, je pravděpodobné, že to bylo zachyceno, je pravděpodobné, a určitě to, co je dáváno za vinu Safronovi, se nestalo, od doby, kdy byl vyhoštěn Končakov a Rybakov, ale je to věc dlouhodobá, takže to Rusové měli v šuplíku jaksi nachystáno, a teď to vytáhli, protože oni ukazují, že ty vztahy budou podle toho, jak je chtějí oni, i to vyjádření Lavrova: "Nezačneme mluvit s Českem dřív, než se vrátí Koněv na svoje místo", je místo flagrantní nepochopení toho, že jsme nezávislá jaksi země, se kterou by měli jednat rovnocenně, ne jako v době Varšavské smlouvy a RVHP, takhle to prostě dál nepůjde, a je vidět, že ani Rusko v tuto chvíli nemá žádný zájem, aby ty vztahy se urovnaly, určitě ne tak, jak by jsme si to představovali my, ale tak, jak si to představují oni, nějaký diktát, a to si myslím, že je potřeba odmítnout.

Vladimír KROC, moderátor:
Vy jste na začátku řekl, že jste přesvědčen, že je to pokračování kauzy Ricin, já se ptám, je to odveta? Dá se to tak označit?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
No tak může to být, Češi říkají, jak my, Rusové, tady proti nim pracujeme, nepřinesli žádný důkaz, aspoň my dva jsme ho ještě neviděli. A my říkáme, podívejte, ty Češi, jak pracují tady, a ještě to dělají pro ty ošklivé Američany. Tohle je přece jasný signál.

Vladimír KROC, moderátor:
Faktem je, že podle analýzy Deutsche Welle, Rusové do Afriky, což by měl být právě předmět tedy toho prozrazení utajovaných informací, vyváží stále více zbraní. Kolik o tom doopravdy víme?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Tak podívejte, základem je to, pokud máme nestabilní země, kde probíhají konflikty, tak tam je nepochybně poptávka, kde je poptávka po zbraních, je prostě nabídka, to jsme viděli v minulém století, viděli jsme to v Bosně a Hercegovině, ve válce v Jugoslávii, viděli jsme to v Kosovu, vidíme to kdekoliv, vidíme to v Libyi, kde dokonce došlo k tomu, že Francie přestává se účastnit na té operaci, protože podezírá, že Turecko porušuje embargo, a dováží zbraně jaksi té straně konfliktu, tu, kterou Evropská unie uznává a podobně, takže to tady je běžné, to se bohužel děje, a kdyby ty konflikty nebyly jaksi podporovány právě tím vývozem zbraní, tak by možná tak dlouho netrvaly, a nebo by neměly takový výsledek, jako mají. Je jenom logické, že tajné služby se o to zajímají, jak jsem řekl, i z toho pohledu, že v místě těch konfliktů se nacházejí třeba jednotky těch daných zemí, v rámci mírových či jiných operací. Myslím si, že ve světě pořád vidíme nárůst vývozu zbraní, ať legálně nebo nelegálně, nebo také tím, že se to vyveze legálně, ale ten tzv. konečný uživatel je pozměněn, a pak ty zbraně ještě putují někam jinam. Myslím, že je to veliký problém, jehož řešení, já teda moc nevidím. Pokud prostě v místě konfliktu jsou různé strany, a mají různý zájem, ta Libye je naprosto ukázková, Evropská unie versus Rusko a Spojené arabské emiráty, akce Turecka, Egypta, a podobně, tam se to, podle mě, snoubí velmi nebezpečně, pokud vezmeme celou tu oblast, tak je to obrovský neuralgický bod pro další vývoj bezpečnosti v oblasti, s nepochybným dopadem na Evropu.

Vladimír KROC, moderátor:
Koncem června zemřel ve věku 93 let generál Radim Procházka. Vlastně zakladatel moderní výzvědné služby. Dá se to takto formulovat. Díky čemu požíval velkého respektu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Já si na pana Procházku pamatuji, poprvé jsem ho viděl někdy zkraje roku 1993, když jsem byl v Londýně, když tam přijel, jeho renomé bylo velké, už z té doby, kdy vlastně jeho otec, před druhou světovou válkou, byl velitelem Hradní stráže, a on jako mladý kluk se podílel na sběru informací, a podílel se na odboji, podílel se potom i na práci proti novému komunistickému režimu, dostal velký trest vězení, z kterého si odseděl asi 14 let na uranu, on přišel jako morální autorita, on nepřišel jako člověk, který byl výsledkem třenic dvou křídel komunistů v roce 1968, on byl prostě člověk, kterého komunisti v roce 1951 prostě zavřeli, měl štěstí, že nedostal trest smrti. On po revoluci působil na odboru v BIS-ce, tehdy se to jmenovalo jinak, pak v UZINE, a já vím docela dobře, když přišel do vojenského zpravodajství, nebo do vojenské spojenecké služby, tak chtěl budovat už nějakou službu tam. Ti byli rozmláceni, v té době došlo k atestacím, fungoval lustrační zákon, že ta služba se v mnohém očistila, byl takovou zárukou do zahraničí, ale zároveň požíval velmi dobrého jména a postavení u tehdejšího premiéra Klause, který byl velmi znám tím, že neměl rád tajné služby, všechno, co bylo, zavánělo špionáží, on odmítal, jaksi on tím byl pověstný, ale pan generál Procházka to renomé měl, a byl to člověk, který byl i laskavý, působil, na svůj věk, bylo mu 65, to už všichni chodili dávno do důchodu, působil ještě zdravě, byl jasně přesvědčený o tom, kam má směřovat bezpečnost této země, udělal pro ni mnohé, a i když jsme mohli s některými jeho názory nesouhlasit, tak prostě jste viděli, že to vychází z jeho osobní zkušenosti. A co mě se osobně líbilo, já po návratu z Londýna v roce 1995, jsem se stal členem vedení rozvědky, byť jako mladý kluk, ve funkci šéfa samostatného oddělení, tak pan generál Procházka nám psal k vánocům ručně, jaksi přání, a bylo to velmi milé, bylo to osobní, když to dneska srovnám se záplavou SMS k nějakému výročí nebo k narozeninám, tak tady to bylo velmi osobní, já na něj budu vždycky vzpomínat jako na člověka, se kterým jste mohl nesouhlasit, ale mohl jste ho obdivovat a mohl jste s ním komunikovat a diskutovat.

Vladimír KROC, moderátor:
Tomáš Vlach o něm napsal, že přicházel s idejemi, které předběhly dobu. Vy jste říkal, že ne se vším by jste souhlasil, on neměl rád, ale to byla právě ta jeho osobní zkušenost, Němce, trošku myslím, že tam, byť to byli noví spojenci, tak tam asi byl hodně obezřetný.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Ta averze byla, samozřejmě, já bych mohl, a nebudu vyprávět některá jednání s německými kolegy, kterých jsem se už účastnil, prostě on takový byl, ale je fakt, že i ti Němci, byť se jim to neposlouchalo určitě dobře, tak respektovali to, co pan generál říkal, ale myslím, že i jeho vztah, především Velké Británii a Spojeným státům, byl jasně určující pro to, kam bychom se měli jaksi ohlížet, a kam bychom měli se snažit směřovat, já si myslím, že on velkým dílem byl kreditem té vojenské rozvědky, která na rozdíl od té civilní kontrarozvědky, a rozvědky, nebyla rozprášena po revoluci, ona také nebyla rozprášena, protože nepracovala proti občanům Československa či emigrantům do revoluce, a on ale vlastně zaštítil to její renomé, které nepochybně vedlo k tomu, že jsme byli, v rámci zpravodajské komunity Severoatlantické aliance přijati velmi dobře.

Vladimír KROC, moderátor:
Dnes bezpečnostní expert Andor Šándor. To, co se donedávna zdálo jako benefit, tzv. home office, se stalo pro mnohé nevítanou realitou. Jaké potíže přináší práce z domova, z hlediska zabezpečení firemních dat?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Jako tohle je dobré téma, ono je potřeba začít od toho, když už jsme to načali, aby firmy, pokud chtějí tenhle problém řešit, aby měli udělanou, a to jsou firmy, které stojí mimo zákon 412, o ochraně utajovaných informací, aby měli tzv. kategorizaci informací, aby si uměli říct, co je firemní stříbro nebo zlato, nejdůležitější informace, kdo se s nimi seznamuje, jakým způsobem se přenáší, jakým způsobem se ukládají, až po ty, které mohou zůstat volně dostupné komukoliv, protože dneska nikdo nepochybuje o tom, že kdo má informace, tak má prostě náskok, ať je to na jakémkoliv poli lidské činnosti. A z toho odpovídá to, že jestli vůbec do home officu dáme někoho, kdo bude pracovat s takto utajovanými informacemi, pokud ano.

Vladimír KROC, moderátor:
S tím firemním stříbrem, zlatem.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Přesně tak, tak je potřeba samozřejmě, aby i to spojení měl uděláno tak, že to bude šifrováno, dneska se dá koupit velmi kvalitní jaksi sofistikované šifrování, které vám zajistí, že ty informace, které tam máte, vám nikdo nezkompromituje. Pokud nejsme schopni toto zajistit, tak ten home office ztrácí smysl, a já bych chtěl říct obecně, tak mám možnost to pozorovat, home office by neměl sloužit k prodloužení dovolené, nemělo by to znamenat, že každý dostane 5, 10, 15 dní ročně k tomu, aby měl delší dovolenou, home office by mělo být skutečně o tom, zda jsme něco schopni ušetřit, zda jsme schopni ušetřit budovy, zda jsme schopni ušetřit auta a podobně, ale zároveň, zda si neodhalíme bok tím, že to spojení, to připojení a tu techniku. Další problém, veliký je, že řada státních firem má stolní počítače, a že ten home office, tak ten si nevezmete sebou, dneska by se mělo teda uvažovat, pokud někdo chce home office, tak by to měly být nějaké noťasy, které si prostě sklapnete, vezmete si ho domů a připojíte se, a připojíte se hlavně bezpečně. Já bych řekl, že není špatná idea home office, měla by občas k tomu zafungovat nějaká sdílená kancelář, kde nemůžete ty lidi ztratit úplně z dohledu, ale neměli bychom podlehnout nějaké módnosti, že to jakoby fungovalo v době koronaviru, protože v době koronaviru jsme ještě seděli doma a báli jsme se, takže jsme hold jako ten home office naplnili, ale teď už by to asi nemuselo mít takový benefit, jako to mělo, takže já bych byl opatrný tady na ty všechny novoty, ale zase si myslím, že se na tom dá ušetřit za rozumných a dobrých podmínek provozu.

Vladimír KROC, moderátor:
Když mluvíme o novotách, u smart spotřebičů je bezpečnost na posledním nebo předposledním místě, to tvrdí pro Český rozhlas IT expert. Jak velké riziko právě tyto chytré spotřebiče, podle Vás, představují?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
To, co je všechno na internetu je prostě problém, jako aby mi někdo vypálil byt, zapálil byt na dálku, je to prostě potíž, já už jsem generace, která tak smart není, abych si s tím smartem poradil, ale byl bych opatrný, když si něco takového zavádíme domů, protože na jednu stranu to strašně funguje, a to říkám obecně, ty technologie všechny, které tu máme, nám pomáhají, strašně nám pomáhají, z jedné strany, na druhou stranu nás strašně zraňují, a vždycky se najdou nějací lumpové, kteří se do toho nabourají, a budou se to snažit zneužít právě proti nám.

Vladimír KROC, moderátor:
No a pozná lajk, že třeba jeho chytrá lednička byla hacknutá?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
No pokud vám nezteplalo pivo, tak ano, ale jinak nevím. Já teda mám úplně normální a žádnou smart bych nechtěl.

Vladimír KROC, moderátor:
To znamená když už ale člověk o takových věcech uvažuje, ať už je to třeba home office a zabezpečení firemních dat, a nebo koupě nějakých takových technologických výstřelků, asi jediná rada je, prostě nějakým způsobem se řídit selským rozumem.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
No určitě, a být opatrný, protože opravdu se vám může stát, že se vám do toho nabourá kdekdo, a dneska to ještě není móda, ale víte, všechno k nám jednou přijde, bohužel.

Vladimír KROC, moderátor:
To byl generál Andor Šándor, bezpečnostní expert. Já Vám moc děkuji za rozhovor. Čeká Vás nějaká dovolená? Pojedete do zahraničí a nebo letos doma?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Ne, ne, ne, určitě pojedu, já bych jenom chtěl říct, nebuďme oškliví vůči těm, kteří jedou do zahraničí, a náhodou si něco přivezou, to není, že bych si chtěl udělat alibi, ale nežijme životem ustrašeným, nesnažme se nechat vtěsnat do té krabice, kam by nás někdo chtěl dostat. Jak se říká, kdo prostě kvůli bezpečnosti omezí svoji svobodu, tak nebude mít ani jedno, ani druhé.

Vladimír KROC, moderátor:
Ještě jednou děkuji, na shledanou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, generál:
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor:
Zítra bude hostem novinářka Kateřina Šafaříková. Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.