Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 12. února 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Je tady čas vyhrazený pohledu na svět kolem nás. Glosovat ho bude bezpečnostní poradce Andor Šándor, já vás vítám, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Dobrý den vám Zito i posluchačům rádia.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zaměříme se například na snahu řešit situaci v Libyi i jednu tiskovou konferenci s dohrou. Přeji nerušený poslech. Nouzový stav v České republice končí v neděli 14. února. Poslanci ho neprodloužili. Vláda pro pokračování tohoto stavu nedokázala získat žádného opozičního poslance. Tentokrát ji nepodpořili ani komunističtí zákonodárci. Pane Šándore, jak budeme bojovat proti šíření covidu a jeho výraznější nakažlivější britské mutaci už bez nouzového stavu? Je to nejsilnější nástroj státu, jak se vypořádat s krizovou situací, zakotvený v ústavním zákonu o bezpečnosti. Jeho konkrétní provedení upravuje zákon o krizovém řízení. Co si o tom myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak osobně si myslím, že k takovému výsledku, k jakému došlo včera, dojít v žádném případě nemělo. Nouzový stav umožňuje plošná opatření. To je fakt, že bez něho asi těžko lze držet zavřené obchody, restaurace a teď já prosím, neříkám, jestli to dobře nebo špatně v této situaci. Uzavřené školy a podobně. Na druhou stranu se mylně vypráví, a to předvedl ministr vnitra včera celkem brutálně, takové ty povídačky, že bez nouzového stavu nelze použít armádu. Lze podle zákona 219 i 240. Hasiče, že kraje nemohou čerpat ze státních hmotných rezerv. Jako ty státní hmotné rezervy jsou vlády nebo čí jsou? Jsou přece tohoto státu a podobně. Myslím si, že bojovat bychom měli přiměřeně a proporcionálně tomu, co se děje. Já dám příklad. Všichni se dneska už shodnou, že největší nákaza se šíří na pracovišti a doma. Tak domovy asi zavřít nemůžeme, byť si umím představit některé šílence, kteří by nás nutili nosit respirátory i v ložnici. Ale jak je vidět, tak žádné firmy, žádné továrny, nic se prostě nezavřelo. A místo toho hledáme nějakou proporci, omezení sociálních kontaktů, že zakážeme lidem chodit po deváté hodině večer. V těchto mrazech v zemi, která nemá žádné slunné pobřeží, se podle mě ani nikdo nemá žádnou touhu procházet po noční Praze nebo či jiných, jiných městech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Platí to i třeba ve Francii, a to mnohem už dříve než v České republice.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já vůbec neříkám, že to neplatí i někde jinde. Já jenom říkám, jestli to má tu pro pravou a správnou proporci. To, to je můj problém, že my víme, kde se to nejvíc šíří, ale tam s tím nic neuděláme. Vyhli jsme se dalšímu lockdownu. Já nevím, jestli typu pololockdowny a takový to protahování v konečném důsledku nebylo dražší nebo není dražší než jeden, jeden větší. Ale co si myslím, ale nejsem ani lékař ani epidemiolog, přestaňme s tím virem bojovat. Prostě ho nemůžeme porazit. Naučme se s ním žít. Naučme se ho respektovat, přestaňme strašit lidi neustále tím, že se válí kupy lidí po chodbách v nemocnicích. Přestaňme je strašit mrazáky přeplněnými mrtvými těly a podobně, protože tento národ je bohužel tak strašně rozdělen mezi ty, kteří se bojí a ten stres, který až jednou opadne, tak ten je bude zabíjet a teď je nechci strašit. A mezi řadu tu, kteří to naprosto popírají, naprosto to jaksi, jaksi zesměšňují. A vůbec tomu jaksi nevěří a také se tak chovají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale pane Šándore, rok bojujeme, můžeme říct s virem. Teď vám řeknu nejaktuálnější zprávu. Česko je podle počtu nákaz koronavirem na obyvatele za 14 dní v Evropské unii druhá země za Portugalskem. Ještě před týdnem jsme byli třetí za Španělskem. Nejvíce mrtvých na obyvatele zhruba 334 na 1 000 000 vykazuje Portugalsku, pak je Slovensko, Česká republika se zhruba 177 je třetí. Co tedy bude ale teď dál? Budu citovat slova komentátora, takové spíše shrnutí Davida Klimeše. Bez nouzového stavu, v nejtěžším stavu nouze, bez vlády s použitelnou sněmovní většinou, bez opozice schopné kompromisu, bez alternativ, bez volebních pravidel s covidem. Absurdní a nebezpečné zdravotnicky, ekonomicky, sociálně a politicky. Tolik citace. Odpovědnost se teď přenese na kraje. Bude to, budou to umět zvládat lépe, lépe postupovat. Jsme připraveni na ten v podstatě německý model, kdy konkrétní opatření jsou v kompetenci spolkových zemí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak tady je problém v tom, že od samého začátku vláda sice říkala, že je ve válce, což není pravda. Válka vypadá úplně jinak, ale kdybychom to teda jaksi přijali tuhle tezi, tak ve válce třeba, v druhé světové válce ve Velké Británii vznikla prostě koaliční vláda a všichni táhli za jeden provaz. Jenže v té vládě premiéra Babiše ze začátku on ani nekomunikoval a vyřazoval svého ministra vnitra Hamáčka tím, že ho nepustil řídit krizový štáb a takhle se to celé přeneslo i do celého politického spektra. Dneska je velmi obtížné chtít táhnout za jeden provaz, když tady je ten rok těch hlubokých příkopů, které nikdo neměl žádnou snahu zasypat. K těm krajům, ano od samého začátku byl vyhlášen stav nouze, tudíž kraje dělaly jenom to, co jim přikázala nebo jaksi uložila vláda. Spoléhaly se na vládu, i když třeba v nákupě, v nákupu zdravotnických pomůcek a podobně ne. Ale přesto ty kraje neměly příležitost jakkoliv reagovat. My můžeme kritizovat krizový zákon, že je napsán na povodně. Ale moc si tot ti hejtmané nemohli ani vyzkoušet a navíc přesně nesleduju, kdo byl znovu zvolen nebo ne. Ale mám takový pocit, že nikdo z nich je, nebo každý z nich je poprvé, poprvé ve funkci. Pokud vyhlásí všechny kraje stav nebezpečí, tak je to v zásadě stav nouze, protože to budou vlastně všechny, všechny státy. Já si myslím, že bychom měli vzít zdravý rozum do hrsti, a měli bychom opravdu přemýšlet, abysme to celé nezhoršili, abychom opravdu udělali taková opatření, která skutečně budou držet tu nákazu pod nějakým rozumným číslem. V zásadě to co jsme říkali, že, a proti tomu čemu jsme bojovali, že se tam šíří nákaza, restaurace a já nevím, kde všude možně. Tak to už je dávno zavřené a pořád se nám to nepodařilo tu, tu nákazu nějakým zásadním způsobem zkrotit. Byť se říká dneska, že tu je, že tu je ten britský vir nebo ta mutace toho, ta britská, ale jsem přesvědčen, že teď bysme měli všichni opravdu shodnout. Co je ale to podstatné, získat důvěru těch lidí zpátky. Ale to si fakt vůbec nejsem jist. Jestli v této situaci lze vůbec tu důvěru těch lidí získat zpátky, protože vláda a i kraje mohou vydávat taková opatření, která jim umožňuje zákon. Ale budou je moct udržovat v praxi jenom tak dlouho, dokud tomu ti lidé budou věřit a vidíte sama. Ale všichni to přece vidí, jak se na řadě místa o doporučení vůbec nedodržují. Protože tu nejsou ani kompenzace odpovídající a podobně. Je to složitý problém, do kterého bysme se měli dostat. Jak jsme se dostali, a měli bysme se z toho dostat tak, abychom skutečně nebyli úplně na chvostu Evropy, ale hlavně je to jedno to pořadí, jestli někdo říká. Hlavně to jsou naši lidé, kteří, kteří umírají, řekl bych, že mnohdy zbytečně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Neboli nyní ta zásadní otázka zní, jestli jsme nebo politici schopni a ochotni oprostit se od politiky.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Přesně, přesně. Nouzový stav jako slovo by neměla být mantra. Neměl by to být červený hadr s rozzuřeným býkem. Měla by to být nějaká platforma, na které lze dělat efektivní, účinná a proporcionální opatření. Ale nezdecimovat celou, celou společnost. Podívejte se, čeho se dopouštíme na těch dětech. Milion a půl dětí téměř rok nechodí do školy, ten. To, to, to se nedá ani dohnat, to mohou dohnat velmi talentovaní žáci a studenti. Modleme se, abysme jich měli hodně. Ale tohle je opravdu veliký problém, který si ta společnost ponese dál, až třeba toho covida zvládneme. Ale tohle to bude problém, který v tý společnosti bude dlouhodobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného je očkování, cituji, asi to co celou situaci vyřeší. Možná už jsme v cílové rovince. Koncem března bude proočkována většina populace nad 80 let a v létě většina celé populace. Bylo by škoda v cílové rovince upadnout. To prohlásil ještě tedy před tím hlasováním o nouzovém stavu. Mimochodem, pane Šándore, potřebujeme politiky k tomu, abychom se chovali zodpovědně a máme snad nějaký i pud sebezáchovy. Aby nás, víte musela nějaká kampaň učit elementárním hygienickým návykům, jako si mýt třeba po použití toalety ruce.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
To jste řekla přesně, já bych to řekl úplně obecně. My jsme po roce 89 všichni dostali svobodu a řada z nás zapomněla, že v tom projevu naší svobody musí jít ruku v ruce také zodpovědnost. Zodpovědnost vůči sobě ale vůči těm ostatním. Otázky zdravého životního stylu, já to opakuji pořád. To jsou prostě věci, které se tady málo slyší, neprosazují se a když se podíváme, že svým způsobem stát selhal, tak je to a já to říkám pořád. Každý je odpovědný sám za svůj vlastní život, ať si ho vezme, tu odpovědnost do svých rukou. A ať se o něj stará, protože stejně jiný žádný mít už k dispozici nebude. A proto je potřeba v této situace prostě uvažovat logicky. Já říkám, nebát se toho viru, ale dívat se na něj s respektem a brát ta opatření prostě odpovědně a vážně a tam, kde jsou přehnaná. Tak bych je prosím zrušil. Já když jsem viděl ten exces, jak vyháněli městský strážníci ty děti, co bobovali na té stráni na Petříně, tak mi to přijde úplně hloupý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vidíte, oni se drželi nařízení, zákona, který je starý 20 let, který se teď změní.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Kdyby se drželi těch zákonů i těch jiných, které tu jsou. Já si myslím, že my jsme přezákonováni, a tak jak máme na všechno zákon a chceme se řídit striktně podle zákona, tak bysme se měli chovat v duchu zákona. Také bychom měli uvažovat o tom, že taky existuje nějaká rozumná věc a je to ta proporcionalita toho. Tak ty děti zavřeme úplně? Vůbec jim nic nedáme? Toto přece, tohle to přece vzbuzuje vášně těch lidí, kteří to už prostě nechtějí brát. Na druhou stranu pak vidí ty projevy, jak některé skupiny lidí na to kašlou. Dělají si mejdany, jezděj všichni z Prahy pracovat do, do Teplic. To jsou, v sobotu večer, no to jsou přece věci, které ty lidi vnímají a vzbuzuje to v nich ten odpor k tomu. Dává jim tu takovou sebevýmluvu, když oni nemusí, proč bychom museli my a my navíc neděláme až tak nic špatného, jsme jenom na čerstvém vzduchu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prostor pro své názory dnes má bezpečnostní poradce Andor Šándor, američtí demokraté ukončili 2 dny obžaloby Donalda Trumpa, bývalého prezidenta v Senátu. Dnes začíná část obhajoby, na níž právníci exprezidenta mají stejných 16 hodin. Přednesou argumenty, které podporují jejich tvrzení, že Donald Trump není za útok na Kapitol zodpovědný. Co si o tom celém myslíte, pane Šándore? Demokraté trvají na tom, že už samotné konání tohoto procesu, takzvaný impeachment, nebo-li ústavní žaloba je důležité. Jak řekl nový prezident Joe Biden, je to důležité, jsou zde nějaké základní standardy. Lidé by je měli přinejmenším vidět, co se stalo a udělat si vlastní úsudek.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak to, co se stalo 6. ledna, je něco co asi nikdo nečekal, že dojde k útoku na samotný symbol americké demokracie. Já si nemyslím, že Donald Trump je vyzval k tomu vyloženě, co se stalo, ale s tou rétorikou, kterou uvedl už od těch prohraných voleb, prostě vzbuzoval naději u těch lidí, kteří si pořád mysleli, že Donald Trump nakonec vyhrál a takové ty výzvy, vemte si svojí, svoje volby vyhrané zpátky. Samozřejmě jsme takhle mohli interpretovat. Mě trošku jenom zaráží, že Joe Biden a demokraté nebyli takhle kritičtí k všem těm projevům levicového extremismu, které jsme viděli po zabití Floyda a podobně. Kdy také nevolali po tom, aby ti, kteří to vedli, kteří to podporovali, byli nějakým způsobem stíháni. K tomu samému procesu impeachmentu já jsem osobně přesvědčen, že to teď ty demokrati nějak musí dohrát, protože to začali. Nenajde se 17 senátorů za, za republikánskou stranu, kteří by v Senátu podpořili tento celý proces. Ani si nemyslím, že dojde k tomu, že by zakázali Donaldu Trumpovi znovu někdy v budoucnosti kandidovat. Já myslím, že i senátoři za demokratickou stranu, byť někteří jsou z nich spravedlivě jezuiští v tom, jak vykřikují všechny ty věci. Takže vědí, že potřebují řešit jiné problémy, které před prezidentem Joem Bidenem, Bidenem stojí a že se to nějakým způsobem ukončí. Nebude se to prodlužovat. A myslím si, že Donald Trump svým způsobem na tom může i získat, kdyby ten hon na něj byl nějakou příliš velkou, velkou dobu a může se stát v očích těch jeho skalních stoupenců mučedníkem a na druhou stranu vidíme nějaké informace o tom, že část nespokojených republikánů ale to jsou i ti, kteří ho neměli rádi před jeho nástupem do Bílého domu. Uvažují o tom, že by založili nějakou jinou stranu. Nevím, jestli by to republikánům toto štěpení pomohlo. Ale osobně si myslím, že ten celý proces nebude příliš už dlouho trvat, že bude vyřešen, tak jak jsem naznačil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Demokraté v odůvodnění žaloby tvrdí, že útok na kongres toho 6. ledna byl nejenom přímo podnícen tím Trumpovým projevem, ale že byl vyústěním v jeho předchozího setrvalého odmítání výsledku těch loňských prezidentských voleb. Pro zajímavost, když to srovnáme ten první impeachment s tím současným stavem, projednávání té ústavní žaloby, tak demokraté tehdy pozvali svědky, aby vyložili obsah a kontext Trumpova rozhovoru s ukrajinským prezidentem. Teď mohou si vlastně přímo pustit ten Trumpův projev, který těsně předcházel útoku na kongres. Včera byla zveřejněna i videa právě z toho útoku na Kapitol.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Určitě shodneme to v tom, že to, co se dělo od těch prohraných voleb, jestli se nepletu 3. listopadu, tak všecko vedlo k tomu, že Donald Trump usilovně a zatvrzele odmítal přijmout rozhodnutí volebních komisí, že prohrál a vzbuzoval ve svých stoupencích tu naději, že se to ještě zvrátí. Ten poslední projev potom toho 6. ledna byl poměrně ostrý. Já jsem v něm nenašel nic, co by explicitně se dalo vyložit jako, vyražte a dobyjte Kapitol, ale když se to vezme v celém kontextu toho, co se ty 2 měsíce a 3 dny udávalo, tak to samozřejmě tak muselo vyústit. Nehledě na to, že mezi řadou byť skalních, zatvrzelých ale slušných podporovatelů Donalda Trumpa, tak jak je to kdekoliv, se prostě najdou lidé, kteří rádi chodí na všechny tyhle demonstrace. Lidé, kteří se vždycky rádi porvou. Lidé, kteří vždycky mají blízko k násilí. Ti také mohly být tím katalyzátorem toho, co jsme viděli, co jsme si nikdy nemysleli, že se může stát v takovéto zemi. Já jsem to krátce poté říkal. To strašně jaksi oslabuje váhu amerického systému. A všichni ti Kimové a Si Ťip-pchingové a podobně, tak ti si samozřejmě mnou ruce. Tohle to bude samozřejmě a boj je voda na mlýn, při jakýchkoliv snahách Spojených států cokoliv komu říkat, co má dělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Joseph Borrell vyrazil do Moskvy na schůzku s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Chtěl zlepšit vzájemné vztahy, místo toho ale sklidil kritiku vlastních europoslanců, kteří nyní jejich přes 80, žádají takříkajíc jeho hlavu. Borrell od roku 2007 se stal prvním vysoce postaveným unijní diplomatem, který se zástupcem ruské vlády se setkal a na tiskové konference se Sergejem Lavrovem se mimo jiné dověděl, že unie je nespolehlivá, že její lídři jsou kulturně arogantní. A také se vlastně přímo během tiskové konference tento španělský diplomat dozvěděl o vyhoštění německých, švédských a polských diplomatů z Ruska. Údajně za jejich účast na protestech, na podporu Alexeje Navalného, jak to na vás působí, pane Šándore? Ukázal španělský diplomat snad svou nezkušenost?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já nevím, jet to na schůzku, která má oteplit vztahy s Ruskem s tím, že vlastně se vytkne před závorku Alexej Navalný a že ho Rusko musí propustit, nebylo příliš chytré. Rus si prostě do těchhle věcí mluvit nenechá. To přece jasně ukazoval a myslím, že Rusko Josepha Borrella ponížilo a tím samozřejmě dalo ten kopanec té Evropské unii, ale pokud jde o Alexej Navalného, je přece potřeba říct, že to je, kdyby se on stál hypoteticky prezidentem Ruska, já si nemyslím, že by Rusko bylo jiné, že by bylo méně nacionalistické, že by vrátilo Krym, že by se objalo s Gruzií. To přece jsou staré známé věci, že na Navalný je nacionalista, člověk, který úplně neusiluje o nějaké teplé vztahy se zbytkem západ nebo se západním, se západním světem, já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co by se změnilo třeba, když se oprostíme od ruské zahraniční politiky, co by se změnilo doma?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já si umím představit možná nějaká snaha o větší boj s korupcí, protože Navalný má nepochybně velkou řadu nepřátel tím jak jaksi kritizuje korupci. Do jaké míry ta jeho kauza je také korupční. Já nevím, já nemám žádné doklady o tom, abych mohl tvrdit, že ta kauza, za kterou byl odsouzen, byla vykonstruovaná. Nemám ani důkazy, abych mohl tvrdit, že nebyla vykonstruovaná. Ale nemyslím si, že Navalný je úplně člověk, který by nějakým způsobem zásadně změnil Rusko tak, abychom měli pocit, že s námi bude vždy spolupracovat. Rusko s náma bude spolupracovat tam, kde to bude pro něj výhodné, tam kde to pro něj výhodné nebude tak s náma prostě spolupracovat nebude. A bude se opírat o Německo, které jasně ukazuje, že přes ty všechny problémy, které jsou. Nord stream 2 dostaví, musí ho dostavit, pakliže odejde a odešlou od jaderné energetiky a uhlí, tak něčím tu ekonomiku prostě musí, musí honit a to bude ten ruský plyn a ten svět je přece jenom trochu složitější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Diplomat Borrell po návratu řekl, že Moskva nestojí o konstruktivnější dialog s Evropskou unií. Rusko se podle něj postupně odpojuje od Evropy a vidí demokratické hodnoty jako existenciální hrozbu. Jak vidíte tedy ten další dialog, jestli je to až silné slovo v tomto kontextu nebo prostě vztah mezi Evropskou unií a Ruskem?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já si myslím, že to je tvrzení trochu přehnané. Jak jsem řekl, jet na takové jednání s Ruskem tím, že máváme praporem Navalného, jako tou hlavní věcí to podle mě bylo prostě nešťastné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak stojí podle vás, pane Šándore, Moskva o tedy konstruktivnější dialog?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
To je otázka, co je konstruktivnější. Co si myslí Josep Borrell pod pojmem konstruktivnější.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já si určitě nemyslím, že konstruktivní dialog je ten, že on tam přijede a Rusko propustí vlastně Navalného. To si přece nemůže myslet nikdo. Do takové pozice se oni nenechají vmanévrovat a teď neříkám, jestli dobře nebo špatně prostě to tak, to tak hodnotím. Já myslím, že ten dialog je potřeba udržovat. To je přece jasné, ale mělo by to být oboustranně, jak z naší strany tak ale i z jejich strany jako rovný s rovným a měli bychom řešit skutečně vážná témata. Tím nechci říct, že lidskoprávní věci nejsou důležité. To vůbec ne, ale prostě mi to přišlo, jako že to nebylo dobře uchopené. Ono koneckonců od této Evropské komise toho skutečně moc zářného očekávat nelze. Já jsem si myslel, že bude lepší, než co byla ta předtím, ale ukazuje se, že to je ještě horší. Pokud tam budou v čele politici druhé a třetí kategorie z vlastních zemí, kteří jsou tam dosazeni svými premiéry či prezidenty, tak aby je ta komise neohrožovala, aby dělala v zásadě to, co chtějí ty velké země, no tak to nemůže být nikdy, nikdy ve smyslu tak, že se bude pozice Evropské unie a v jeho vnímání i u našich obyvatel zlepšovat, bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A na základě čeho jste dospěl k tak drsnému hodnocení Evropské komise, co dělá tak špatně?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Jen se podívejte na tu otázku těch vakcín. Ursula von Leyen, já jsem řekl několikrát ve funkci ministryně obrany zdecimovala bundeswehr víc než maršál Žukov Hitlerův wermacht.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
No stoprocentně, vždyť to je téměř nefunkční, nefunkční armáda. Ano zavedla jaksi uniformy pro těhotné tankistky. To je sice počin hodný zřetele, ale to přece není úspěšná politička, a to co předvedla v těch vakcínách. Mě to mrzí. Mě to vůbec netěší. Já bych se, já jsem silně proevropskej. Já bych byl rád, kdyby Evropská unie na tom vakcinační celém procesu potvrdila to, že je dobře, že jsme v Evropské unii, že se prostě v tomto spolku západních zemí sdílející stejné hodnoty nalézáme správně, že tady je naše místo. Ale ono se to úplně nepovedlo, a proto jsem takto, takto k tomu příkrý. Řešení migrace se mi taky nezdá, že je to, to, to pravé, to co by skutečně Osmadvacítka potřebovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme ještě pár minut. Delegáti z Libye na fóru zprostředkovaném OSN zvolili nového premiéra, trojčlennou prezidentskou radu. Zvolené vedení má Libyi dovést k volbám na konci roku. Je to reálné?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já bych si strašně přál, aby 24. prosince ty volby dopadly tak, že by se podařilo sestavit všechny funkční orgány k tomu, aby Libye se stala opět tím, co byla dříve. Byť můžeme tady diskutovat o Kaddáfím, ale relativně prosperující bezpečnou zemí, kde se nebudou odehrávat průniky zájmů na jedné straně Ruska, na druhé Turecka a Spojených arabských emirátů, Francie, Itálie a podobně tak, že ta země je dneska už 10 nebo 11 let, takto nestabilní jaksi fazóně. A řekněme si na rovinu, pokud se bude, Libye bude stabilní, bude chránit a bránit svoje hranice, tak nepochybně ta migrační vlna, která jde přes její území už i z těch zemí pásma, kterému říkáme Sahel, tak se musí samozřejmě mnohem, mnohem zredukovat, a to přece musí být náš cíl, aby do Evropy neproudily velké davy migrantů, kteří tady vytváří ten pocit, který z toho celý máme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje bezpečnostní poradce Andor Šándor. Děkuji za váš čas, za vaše názory. Přeji vám hezký den, na shledanou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Děkuju za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nenechte si ujít naše další vysílání Dvojky. Těší se na vás Šárka a Jiří. Příjemný poslech přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.