Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 12. října 2018

12. říjen 2018

Hostem byl Andor Šándor.

Dobrý den přeje Zita Senková. Vítejte u pořadu ‚Jak to vidí‘. Dnešním glosátorem je Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Hezké ráno přeju vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jaký mohl být motiv pokus o vraždu dvojitého ruského agenta Sergeje Skripala? Jaký je vojenský vliv na ruskou politiku, z čeho můžeme vycházet? Zesiluje konfrontace mezi Východem a Západem? Nejenom tyto otázky zaznějí v dnešním vydání. Vítejte u něj. – Dva Rusové, které Británie viní z otravy bývalého dvojitého agenta Skripala a jeho dcery, byli v říjnu 2014 pod falešnou identitou v Česku. Českému rozhlasu Radiožurnálu to řekl zdroj ze zpravodajských služeb. Podle něj měl v téže době přijet do Česka i sám Skripal, aby se tu setkal s českými důstojníky, kterým pomáhal i s odhalováním údajných ruských špionů. Podle zdroje to vypadá tak, že Rusové měli na Skripala komando a sledovali ho dlouho před pokusem o vraždu. Co lze, pane Šándore, k informaci tohoto typu říct?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já jsem k ní velmi skeptický. Já samozřejmě o té návštěvě nevím, také, jak bych mohl. Představa, že dva lidé několik let sledují Sergeje Skripala, zkušeného špiona, dva lidé, kteří se objevují tu v Česku, tu ve Švýcarsku, tu v Salisbury, je přece iluzorní. Kdo o tom jenom trochu něco ví, tak ví, že sledování tímto způsobem, to znamená, že chodíte 24 hodin za tím člověkem, je techniky velmi náročné. Potřebujete na to řadu lidí, protože Skripal není hloupý, a nejenom Skripal by se prověřoval a snažil by se zjistit, jestli za ním někdo nejde, a ty lidi by musel za ty čtyři roky 100procentně odhalit. Takže já tomuto tvrzení prostě příliš nevěřím. To neznamená, že tu nebyli. Ale pokud měli bojovat na Krymu, když byl problém s Ukrajinou, jak mohli být tady v Česku? Byť to jsou hrdinové Ruské federace vyznamenaní Putinem zcela určitě ne za to, že seděli v luxusní kanceláři, ale někde se účastnili různých bojů v zájmu Ruska, které se nám vůbec líbit nemusí, tak prostě nemohli být všude. Dva lidé z GRU Čepiga, a to druhé jméno si teď nemůžu vzpomenout, ale to není podstatné, zcela jistě nespasí Ruskou federaci a GRU, ruskou tajnou službu, která má přes 25 tisíc lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co si myslíte, za co se stali oba agenti držiteli Řádu hrdiny Ruské federace, tedy nejvyššího státního vyznamenání?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Spekuluje se, že pomohli dostat Janukovyče, bývalého prezidenta Ukrajiny, v době, kdy vrcholil Majdan, zvláště poté, co došlo k dohodě mezi ministrem zahraničí Německa a Polska a Janukovyčem, že odstoupí, že bude nová ústava a podobně, tak Majdan to nerespektoval, došlo k těm výbuchům násilí a v tu chvíli tito lidé měli odvést jaksi Janukovyče do bezpečí, což zřejmě nebyl úplně jednoduchý úkol, ale podle výsledků vidíme, že se ho zhostili dobře, měli údajně působit i v Gruzii a podobně. Všechno to jsou spekulace z médií, které nám nikdo nikdy zcela jistě nepotvrdí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co se týče toho vyznamenání, tak lékař Myškin, krycí jméno Petrov, ten se jinak tajným vyznamenáním pochlubil své babičce, která jeho fotku s tím řádem ukazovala celé vesnici, jak informoval náš zpravodaj z Moskvy Martin Dorazín.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já jsem tu fotku neviděl, je všechno možné. Chlapi bývají ješitní. Bohužel, když si tu ješitnost přenesou i do tajné služby, tak je to něco, co jim potom může dále komplikovat život. Určitě to byla chyba. Nevím, mně to přijde jako takový příběh, kterému bych až tak nevěnoval pozornost. Nějaká babička, která pak zase záhadně zmizí... Víte, pohybujeme se v Rusku, v zemi, kde věci nejsou zdaleka tak jasné a čisté, jak bychom si třeba představovali. Já bych to bral jako fakt, ale určitě bych na tom příliš nestavěl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Britská policie zveřejnila pasy údajných útočníků Ruslana Boširova a Alexandera Petrova. Na oba údajné pachatele toho březnového incidentu, členy ruské vojenské rozvědky, byl už dříve vydán evropský zatykač. Myslíte si, že byla náhoda, že oba muži byli v té době v Salisbury? Oba muži v zářijovém rozhovoru pro ruskou zpravodajskou televizi připustili, že v březnu město navštívili jako turisté.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Tak samozřejmě to, co jsme viděli, bylo komické. Jaksi jedeme se podívat na proslulou salisburskou katedrálu, která má 123 metrů vysokou věž. To je všechno hezké. Zároveň ovšem Salisbury je centrum pozemních sil Velké Británie, je tam také výzkumné středisko v Porton Down, to jako nezmiňujeme...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak na co se šli podívat?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
No, to je právě ono. Ale pojďme se na to podívat trochu podrobněji. Když budeme uvažovat o tom, že GRU má zcela nepochybně přístup k satelitním snímkům kosmického průzkumu Ruské federace, a když už ne, tak má přístup ke Google mapám, tak mi řekněte jediný důvod, když si dneska po Google mapě projdete, jaké město chcete, proč by tito zkušení zpravodajci se museli jet podívat dvakrát do Salisbury takzvaně na dveře a na kliku Sergeje Skripala? Proč by tam museli chodit po městě a chovat se…

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Tak proč asi? Vy máte pro to nějaké vysvětlení?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Mně to přijde, že chtěli být vidět. Mně to přišlo jako Ječná a Ziegler z toho krásného filmu a Svěráka a Smoljaka. Prostě tady mi to nehraje. Ale, co je podstatné, krátce poté, co byl Skripal otráven, tak Britové vydali záznam z těch kamerových systémů s časovou sekvencí, kdy opustil dům, šel do restaurace a podobně, a poté po nějakou dobu byl vydán záznam, kdy tito dva se procházeli a je evidentní, že Skripal odešel ze svého domu se svojí dcerou dřív, než ti dva mohli, k čemuž není žádný důkaz a já to nevylučuju, přijít a natřít jeho kliku novičokem. Takže tady je základní rozpor, že oni nebyli ve stejnou dobu na stejném místě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Kdo pořizoval ty záznamy?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To byly kamerové systémy, které má Británie velmi hojně rozesety po celém území. Když budeme předpokládat, že ti lidé byli skutečně dobří špioni, tak museli vědět, že ten kamerový systém je jeden z nejrozšířenějších po světě ve Velké Británii, už z doby, kdy tam řádila irská republikánská armáda. A oni jako na potvoru půjdou dvakrát do Salisbury, nechají se těmi kamerovými systémy zachytit... Ale ten systém také zachytil nějakou ženu, která při výstupu z restaurace Zizzi v Salisbury doprovází Sergeje Skripala, a za ním teprve jde jeho dcera Julie a nikdo se neptá, co to je za ženu, jaká byla její role. Pak také víme, že po dobu čtyř hodin v době návštěvy těch dvou (Ječný a Ziegler) ..., po dobu návštěvy Salisbury měli oba vypnutý mobil. Proč měli tady vypnutý mobil? Tady těch dotazů je velmi mnoho. Samozřejmě tady ta až náhoda, že všechno se odehrává ve velmi úzké časové sekvenci, včetně toho odporného pokusu o zabití Skripala samozřejmě, je zvláštní, ale na druhou stranu, a to bych chtěl říct, my jsme skutečně nedostali žádný věrohodný důkaz vlády Jejího Veličenstva o tom, že to skutečně byli tito dva lidé. Je dobře, aby se to vypátralo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Nicméně, proč tedy britská prokuratura věří, že má dostatek důkazů pro jejich odsouzení za přípravu vraždy?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Věřit tomu může. My jsme přece také v ČR viděli, že policie měla spoustu důvěry v to, že ten případ dopadne dobře, a nedopadl. Prostě soud je nezávislý a ten posoudí ty důkazy, zda skutečně jsou. Já nevím, co mají v rukách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč si je Londýn tak jistý, že to byli právě tito dva muži, kteří byli dvakrát v Salisbury?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To já nevím. Ale víte, velmi brzy poté Theresa Mayová vystoupila a řekla, byli to Rusové, protože nikdo jiný to být nemohl. To mi přijde jak ze Svěráka a Smoljaka, sprostý obviněný. Udělalo to Rusko, protože přece nikdo jiný novičok nemá. To není pravda. Německá BND, zpravodajská služba, získala vzorky novičoku už v roce 1995 a podělila se samozřejmě i s Brity. Na začátku tohoto tisíciletí vyšel odborný článek o výrobě novičoku, který sepsal, pokud se nepletu, jeho vynálezce. Takže to není tak, že nikdo... A náš pan prezident také potvrdil, že v ČR se pracovalo s jistým typem látky novičok... Takže netvrďme, že to museli být Rusové, protože nikdo jiný ho neměl. Já netvrdím, že to nebyli Rusové, pro mě je jenom základní problém v tom, věřit tomu, že to udělal, respektive neudělal, ale nařídil Putin, protože tady skutečně nevidím žádný důvod, proč to udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ruský prezident řekl, že ruské úřady oba muže znají, že jsou to civilisté a nejsou to žádní zločinci. Také podle ruského prezidenta je soupeření tajných služeb věčné. Také je označil, cituji jeho slova: „Špionáž je, jak známo, stejně jako prostituce jedna z nejdůležitějších profesí na světě. Nikdo jí nezrušil a zrušit ani nemůže.“ Také označil Sergeje Skripala za zrádce. Vysvětlila, pane Šándore, Moskva věrohodně, co se v březnu stalo? Nebo podpořila vlastně své tvrzení, odmítavý postoj k tomu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To určitě ne. Já bych nečekal od Putina, že by řekl, že Čepiga a Myškin jsou agenti GRU. To by bylo asi velmi naivní očekávat. Asi bych také netvrdil, že prostituce je nejdůležitějším povoláním. Možná pro Vladimira Putina, ale pro mě zcela určitě ne, takže já bych to takto netvrdil. Ale Moskva nepřišla s žádným důkazem, že by to tak nebylo, ale ona se cítí asi v pozici, že nemusí dokazovat, že to nebyli oni. A to, že tvrdí, že ty tajné služby spolu budou vždycky vést nějaké spory, války, operace, to je prostě pravda, o tom není pochyb, ale zatím jsme po mám soudu v tom nejhorším, že máme důkazní nouzi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Přijde vám, že to, co za tím víme, že je to důkazní nouze?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Ano, důkazní nouze. Pro mě by bylo velmi hezké..., a ptám se, proč nám Velká Británie neukázala Sergeje Skripala? Jestli je živý a zdravý, proč nám ho neukážou, a proč nevystoupí na obdobné tiskové konferenci, která mi přišla, a teď to trochu přeháním, jako zinscenovaná výpověď Milady Horákové v 50. letech, kdy Julia Skripalová hovořila s agenturou Reuters, kde bylo evidentní, že to čte, co jí napsali, ale nic nám vlastně neřekla a logicky ona také nemusí vůbec nic vědět?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Západ viní GRU hned z několika nepovedených útoků. Kromě pokusu o vraždu Skripalových také například z kybernetického útoku na Organizaci pro zákaz chemických zbraní, která sídlí v Haagu. Z hackerských útoků obviňují pracovníky GRU, ruské vojenské služby, i Spojené státy. Agentura Reuters, pane Šándore, napsala, že ruskou vojenskou rozvědku v zahraničí posměšně označují za břídily vzhledem třeba i k tomu nepovedenému pokusu o vraždu. Jak byste ji ohodnotil (jestli je to správné slovo)?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Já bych byl rád, kdybychom je skutečně mohli označit za břídily, protože pak bychom mohli snížit náš bezpečnostní aparát a mohli bychom si oddechnout a mohli bychom si říct, Rusko nám skutečně nepředstavuje takovou hrozbu. Protože taková instituce, která je skutečně neschopná cokoliv udělat tak, jak slyšíme z médií, tak by to bylo jenom dobře pro nás. Já se jenom obávám, že to tak prostě není. Já neznám podrobnosti okolo těch případů. Chci jenom říct, že aby to nevypadalo, že kybernetické útoky používají jenom Rusové, ale také bych chtěl říct, a to byl ten nejdůležitější příklad, který stále svazuje Trumpovi nohy, že devět nebo dvanáct důstojníků GRU ovlivnilo 90 milionů amerických voličů, kteří volili Donalda Trumpa. Takový nesmysl si snad nemůže nikdo myslet. To, že hackersky proti sobě působí kdekdo, že GRU to podporuje, že hackersky působí Číňané, Íránci, kdekdo, ale samozřejmě i Spojené státy, to je realita dnešního dne. Tak z toho nedělejme, že to dělá jenom jedna strana. Víte, v tom případu, o kterém možná budeme hovořit, a to je ten Džamál Chášakdží, tam je vidět, když dojde k takovému uvolnění nebo proláknutí informace, že Spojené státy odposlechly konverzaci vládních úřadů nebo vládních představitelů Saúdské Arábie, že Spojené státy prostě plošně odposlouchávají i své nejbližší spojence, a tak řekněme si, že ten svět prostě takový je. Může se nám to líbit nebo nemusí. Prostě bohužel takový je. Mě, jako normálního občana, to taky nijak netěší, ale je to realita, ve které já žiju spoustu let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Co si myslíte, pane Šándore, proč měl Sergej Skripal zemřít?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To je velmi dobrá otázka. Já si myslím, že klíč k tomu, proč měl zemřít, je v tom, co dělal poté, co dělal po roce 2010, nikoliv v tom, co dělal předtím, kdy zradil Rusy, kdy dostal 12 nebo 14 let vězení, kdy byl propuštěn. Zcela nepochybně mu řekli při propuštění, Sergeji, ale zlobit nebudeš. Nezapomeň, že tady zůstává tvůj syn a tvoje dcera. Jeho syn potom zemřel, manželka také, oba jsou pohřbeni v nedalekém hřbitově v Salisbury, ale jeho dcera stále dojížděla za otcem do Salisbury a zcela nepochybně si Skripal musel uvědomovat, že kdyby se Rusové dozvěděli, že zlobí, tak že by mu na dceru sáhli. To je prostě fakt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A zlobil?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
To je otázka, jestli zlobil, a jestli zlobil, tak v čí prospěch. Ono vyjádření prezidenta Putina, že to byl zrádce, může být zrovna vyjádření, které má chránit Skripala, protože on mohl po těch letech dělat kdovíco. Přece nemůžeme ani vyloučit, že se vrátil zpátky jako krtek do britských tajných služeb. To jsou prostě věci, které se v této oblasti dějí, a nemůžeme to vyloučit. Já netvrdím, že to tak bylo, ale já se nechci držet jenom jedné linie, kterou si stanovíme jenom proto, že nám vychází závěr. My víme závěr a postavíme si nějakou jaksi linku, která nás k tomu dovede. Já jsem opatrný v tomto směru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Novinář BBC Mark Urban ve své nové knize píše, že Sergej Skripal v minulosti předal britské rozvědce informace o zapojení exředitele ruské tajné služby FSB Nikolaje Patruševa do rozsáhlých korupčních machinací. Jestli by to nemohl být třeba případný motiv? Jenom připomenu, že novinář se se Skripalem sešel několikrát loni kvůli rozhovorům pro knihu o špionáži po konci druhé světové války.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Je otázka, jestli Skripal o tom věděl z doslechu, což u nás v Česku, když se bavíte s řadou lidí, tak také slyšíte, kdo všechno se na čem kde podílí, ale žádný důkaz k tomu není, anebo Skripal skutečně ty důkazy měl, a pak je otázka, kde a jak si je opatřil, protože působil v tajné službě, která působí v zahraničí, nikoliv na území Ruské federace. Já toto těžko můžu komentovat, protože to můžu brát jako tvrzení, které samozřejmě může být pravdivé, otázka je, jaká je tam důkazní jistota nebo ne, anebo může být smyšlené. Tohle je skutečně jenom něco, co Mark Urban uvádí, člověk, který požíval velmi dobré pověsti v britských tajných službách a bezpečnostní oblasti. Otázka, jak dlouho ji ještě bude požívat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Pojďme k případu záhadně zmizelého saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášakdžího, po kterém se před více než týdnem slehla zem. Podle informací Turecko má dostatek důkazů pro zavraždění tohoto kritika režimu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Tady se ukazuje krásná paralela dvou případů, které jsou téměř stejné v tom, že tvrdíme, že jeden stát zabíjí svého občana na území druhého státu, protože je mu nepohodlný. Vidíme tady dvojí standard v reakci mezinárodního společenství, který bych nazval až pokrytectvím, protože v případě Sergeje Skripala následovala obrovská monster akce ve vypovídání ruských diplomatů. Tady zvedáme prstík a hrozíme Rijádu, že se nám to prostě nelíbí, protože chceme mít Rijád stále na své straně, pokud jde o to, aby si kupoval naše drahé zbraňové systémy a technologie, nechtěli bychom, aby Rijád tím, že se tam stane velký problém..., tak že se rozkolísají ropné trhy ve světě. Dále máme Saúdskou Arábii jako našeho velkého spojence v boji proti šíitskému islámu představovaným íránským Teheránem, to je celkem nepochybné. Také vidíme neuvěřitelné sbližování Izraele se Saúdskou Arábií, což ještě před několika lety bylo naprosto nemyslitelné, a zároveň se tváříme, že nevidíme, že Saúdská Arábie velmi brutálním způsobem zabíjí lidi v Jemenu ve své válce, kterou si tam s naší tichou podporou vede, a když dojde jaksi k náletu na autobus plný školních dětí, kde je jich 40 zabito, tak to tak přejdeme, protože to tak v té zemi se může dít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jakou reakci byste očekával třeba od Turecka?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Minimálně principiálně jako britskou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vyhoštění saúdskoarabských diplomatů?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Samozřejmě, protože jestliže mají důkaz o tom, že Džamála rozčtvrtilo či rozentilo komando saúdskoarabských tajných služeb v počtu 15 lidí, kteří přiletěli do Istanbulu dvěma speciály, a odvezlo ho po částech, tak by si to asi zasloužilo..., protože to je přece stejný případ jako..., možná ještě horší, protože Džamál to zřejmě nepřežil, na druhou stranu Sergej Skripal je zaplaťpánbůh zdráv a živý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem jako laika mě napadá otázka, pane Šándore, nebylo pro tureckou policii nebo tajné služby přinejmenším podezřelé, že přiletělo dvěma soukromými speciály 15 Saudů?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Nevím, jestli jim to bylo podezřelé. Otázka je, a řekněme si na rovinu, že policie a tajné služby prostě nekontrolují celou zem. V žádné zemi, ani v tak, řekněme, bezpečnostně, policejně tuhé, jako je Severní Korea. Tak proč v Turecku? To jsou prostě věci, které se zjistí většinou až ex post, když se vlastně začnou především prohlížet kamerové záznamy a všechny ty doklady, které se musí vyplnit při vstupu do země, a pak se ten příběh postupuje. Evidentně se zase šlo od toho konce, kdy vlastně Džamál už nevyšel z toho saúdskoarabského konzulátu, kde na něj čekala ta jeho přítelkyně, kterou si měl vzít. Čekala 11 hodin. On jí řekl, že když se nevrátí, ať zavolá poradci prezidenta Erdogana a sdělí mu, co se potom stalo. Takže ten příběh se potom dá zpětně dovodit. Dopředu se málokdy dá odhadnout. Oni Turci mají velmi ambivalentní a komplikované vztahy se Saudskou Arábií, soupeří spolu o to, kdo povede islámský a arabský svět ze strany sunnitů proti velkému a hlavnímu rivalovi, což je šíitský Írán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Myslíte si, pokud se tedy náhodou kritik saúdskoarabského režimu Chášakdží opravdu neobjeví živý a zdravý na veřejnosti, že někdy doopravdy dojde k vyšetření toho, co se stalo? Otázka, která se možná vztahuje i na Sergeje Skripala...

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Bylo by dobře, kdybychom se to dozvěděli, ale domnívám se, že prostě, pokud ve Spojených státech v Kongresu či v Senátu nevznikne silný tlak na prezidenta, aby reagoval minimálně tak ostře jako v případě Sergeje Skripala, tak to Saudské Arábii z důvodů, které jsem řekl před chvílí, může projít. A to samozřejmě z hlediska geopolitiky, kde platí asi jiná pravidla než pro normální lidi na ulici, bohužel nebo bohudík..., tak si vůbec nejsem jist, jak to dopadne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Turecko potvrdilo vznik demilitarizovaného pásma v syrské provincii Idlib, odkud se stáhlo více než tisíc ozbrojenců, včetně těžké techniky, toho by se to také mělo týkat. Na vytvoření tohoto pásma se dohodly Rusko a Turecko na schůzce v Soči nedávno, a to pásmo oddělí povstalecké území od oblastí kontrolovaných syrskou vládou. Odvrátilo nebo odvrátí toto pásmo hrozbu ofenzivy, kterou připravovala syrská armáda, pane Šándore?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Samozřejmě je to otázka, do jaké míry bude Rusko vyvíjet tlak na Bašára Asada. Ty myslím Turecko a Rusko zastaly roli Rady bezpečnosti OSN, kdy vlastně rozhodly o tom, že může dojít k částečnému oddělení části země od jurisdikce a vlády ústřední vlády v Damašku Bašára Asada. Tady Rusko šlo evidentně na ruku Turecku v rámci nějakých jiných dohod na Blízkém východě... Protože Turecko samozřejmě mělo obavy z té poslední ofenzivy, která by vedla zřejmě i k exodu Syřanů na území Turecka. Otázka je, jaký vliv by to mělo na syrskou kurdskou menšinu a podobně. Je potřeba si klást otázku, kde skončí ti islámští ozbrojenci, kam půjdou. Jestli tam zůstanou nebo jestli se umoudří, jestli se vzdají zbraní... Je evidentní, že ani Británie si ty své islamisty z toho Idlibu nechce vzít zpátky, protože ani neví, jak by je trestala. Myslím si, že jsme si tady možná sami trošku kopli do kolena, ale otázka je toho dalšího vývoje. Kdybych si dovolil tvrdit, tak asi Bašár Asad v tuto chvíli nebude jakkoliv provokovat mezinárodní společenství, už vůbec ne žádným chemickým útokem, neboť on potřebuje všechno než to, aby se proti němu postavilo mezinárodní společenství. Potřebuje sehnat peníze na obnovu Sýrie, potřebuje sehnat investory. Bude samozřejmě upřednostňovat ty, které považuje za své přátele, to znamená Rusy, ale otázka je, do jaké míry Rusové mají skutečně takový dostatek prostředků, aby investovali v Sýrii na mírovou obnovu. Ale dá se říct, že občanská válka v Sýrii je téměř u konce, že velká část území je osvobozena, že všichni Syřané, kteří jakkoliv dlí na území jiných států Západní Evropy, se mohou vrátit zpátky domů a že je asi úplně redundantní řešit v tuto chvíli, zda si ČR vezme 10-, 14-, 16leté sirotky na své území, děti, které byly po sedm let vystaveny hrůzám občanské války. Nemyslím si, že by to bylo úplně ideální. To jsme měli řešit, když byla ta občanská válka, jestli sem vezmeme sirotky. V tuto chvíli si nemyslím, že to je úplně aktuální a akutní, abychom se k tomu stavěli tímto způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jste si jistý, že ta válka opravdu končí?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Samozřejmě Turecko v tuto chvíli zřejmě asi další ambici nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Proč Turecko?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Turecko mělo ambici vůči Sýrii..., protože to je hlavní spojenec na Blízkém východě šíitského Íránu. Otázka je Saudská Arábie, která si tam také hřála přesně tu svoji polívčičku proti Íránu. Tady je ten hlavní problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Andor Šándor, bezpečnostní poradce. Děkuji vám za váš pohled. Na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce:
Na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.