Přepis: Jak ti vidí Erik Best – 9. dubna 2019

9. duben 2019

Hostem byl novinář a komentátor Erik Best.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Naším dnešním společným hostem je Erik Best, politický analytik, český novinář amerického původu, vydavatel, originální a zajímavý glosátor světa kolem nás. Pane Beste, vítejte.

Erik BEST, novinář:
Dobrý den.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
O čem budeme mluvit? NATO slaví 70 let. Co to znamená také pro Čechy, kteří jsou členy 20 let? Co znamená, jestliže nečekaně rezignuje americká ministryně vnitřní bezpečnosti? A také jednání českého premiéra s českým prezidentem, které se bude konat zítra... Jaké změny ve vládě to může přinést? Dobrý poslech od Evy Hůlkové. – Prezident Miloš Zeman zítra ve 13 hodin přijme Andreje Babiše. Ten se chce s prezidentem probrat zamýšlené změny ve vládě. Můžeme tam očekávat nějaký nečekaný aspekt, moment, nějaké překvapeníčko?  

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že částečně ano. Asi dva případy jsou jasné. To znamená, že pan Ťok odejde, asi nakonec paní Nováková, ale je také možné, že odejde pan Kněžínek, ministr spravedlnosti. A to může být trochu překvapení, protože se o tom mluví... Nikdo neví... Jenom pan Babiš, možná pan Zeman ví přesně... Ale pokud k tomu dojde, to znamená, myslím, že bude muset být nějaká dohoda mez panem prezidentem a panem předsedou vlády. A obávám se, že možná my pouzí diváci nebudeme přesně vědět, jak vypadá ta dohoda.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Možná bychom si mohli připomenout, jaká jsou vlastně ta pravidla hry mezi prezidentem a premiérem, když se obměňuje nějakým způsobem vláda...

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že to je zajímavá otázka zrovna tento týden, protože i když nejsem ústavní právník, tak si myslím, že to asi řeknu správně. Když předseda vlády požádá o odvolání nějakého ministra, tak prezident je povinen mu vyhovět. Ale to načasování je to, co je zajímavé. Já mám pocit, že to načasování je špatné pro pana prezidenta, protože pojede do Číny do konce měsíce, a nemyslím si, že bude chtít, aby byla do té doby odvolána paní Nováková, když každý pochopí, že je to částečně kvůli tomu, jak se chovala pozitivně k tomu čínskému velvyslanci. Ale na druhou stranu mám pocit, že pan předseda vlády potřebuje, aby to bylo do té doby, protože prezident pojede na konci měsíce, a kdyby počkal, tak už budou evropské volby. Myslím si, že ten tah ze strany pana předsedy vlády je částečně spojený právě s těmi volbami. Myslím si, že pochopil, stejně jako Donald Trump, o kterém budeme mluvit o něco později, že odvolat nějakého ministra může být velice příznivá akce před volbami.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
To znamená, kdo je teď nejsilnější hráč? Kdo má teď větší trumfy v ruce? Omlouvám se, že to tak bagatelizuji.

Erik BEST, novinář:
Ne, já myslím, že to je správná otázka. Myslím si, že nakonec asi o něco lepší kartu má předseda vlády, ale prezident nakonec s tím musí nějakým způsobem souhlasit, anebo bude kritizovat Babiše do konce toho mandátu, a tak si myslím, že bude nějaká dohoda. A možná právě do toho přijde paní Benešová, bývalá ministryně...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Místo pana Kněžínka...?

Erik BEST, novinář:
Přesně tak. To je spekulace, ale mluví se o tom, že to může být právě ten moment, který znamená pro pana prezidenta, že odvolání paní Novákové je přípustné.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Bude to obtížné jednání, pokud tito dva muži budou chtít nalézt shodu?

Erik BEST, novinář:
Já si myslím, že nakonec ne, protože každý s něčím přijde a jsou to obchodníci. Američané mluví o tom, že Donald Trump je možná první prezident, který je transakční. To znamená, že vždycky hledá nějakou transakci, něco za něco... A myslím si, že pan Zeman a pan Babiš jsou podobní v tom smyslu, že přijdou s něčím, už to bude víceméně domluveno dopředu a pak budou nějaké detaily, o kterých my asi nebudeme vědět, ale nakonec asi bude nějaká domluva a budou to dodržovat.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Hlavně, aby to bylo ku prospěchu státu, že?

Erik BEST, novinář:
To nevím, to bych vůbec netvrdil...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
To by mělo být z podstaty věci.

Erik BEST, novinář:
Je to důležité, protože každý musí pocit, že vyhrává, a příznivci toho dotyčného taky musí mít pocit, že vyhrává, protože budou za chvíli volby a určitě pan Babiš nebude chtít, aby to vypadalo tak, že nějak prohrál a že odvolání pana Ťoka nebo paní Novákové je velká prohra.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Odvolání pana Ťoka není odvolání pana Ťoka, ale je to jeho odchod, který sám oznámil s tím, že je unaven z politiky. Jak čtete vy coby politický analytik tato slova?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že to je asi tak. Asi to je rezignace. To jsem asi použil špatné slovo. Je to asi pochopitelné. Už několikrát odcházel, nakonec zůstal. Myslím si ale, že v jeho případě je to načasování špatné politicky. Říkám jenom politicky, protože opozice je velmi schopná, když říká, že odchází kvůli tomu, že byl neschopný, že je to částečně kvůli mýtnému a tak dále. Myslím si, že z tohoto hlediska to není dobré načasování... Takže tam asi bude nějaká prohra. Pan Babiš bude samozřejmě tvrdit, že to nemá s Kapschem nic společného, nemá to nic společného s dálnicí atd., ale ta pachuť tam zůstane. Bylo by lepší čistě politicky, kdyby asi počkali do června a pak by to nespojovali právě s tím Kapschem

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Je fakt, že on tam byl čtyři a půl roku, což je na ty současné poměry strašně dlouho. Takže možná si tu pachuť ani nezaslouží, ale zajímavé je, jak jsou na něj absolutně odlišné názory. Andrej Babiš: „Nemá se za co stydět, odvedl úžasný kus práce.“ Opozice... Já to chápu, že z podstaty věci mu nemůže přijít na jméno, ale i když se podíváte do veřejnosti, je to takové zvláštní. Jakou chybu udělal tento muž? Nemyslím teď odbornou... Jestli to třeba nebylo v prezentaci toho, co dělá v tom rezortu... (?)

Erik BEST, novinář:
Jestli to posoudíme podle výsledků, tak jednoznačně tam nějaká chyba je. To znamená, že někdo byl silnější, protože ten dojem je odlišný od toho, co říká pan Babiš nebo co říká pan Ťok. Otázka je, jestli to bude mít nějaké následky. Pan Ťok nechce zůstat v politice, asi začne pracovat pro nějakou firmu a tam to tak důležité nebude. Ale jednoznačně byl mediální tlak, mediální výhru měla ta druhá strana, to je jasné.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Ještě poslední věc k tomu: Ty proměny vlády hnutí ANO... Dost se tam mění lidi, odešly známé osobnosti typu Martin Stropnický a pak spousta lidí, jejichž jména zapadla, sotva se ukázala na světle božím. Čili je to ještě standard, nebo to signalizuje nějaký problém v tom personálním obsazování těch rezortů?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že je to převážně kvůli tomu, že budou evropské volby. Pan Babiš má pocit, že musí do té doby něco udělat, a očekávám, že až začne ta kampaň, tak o tom začne mluvit – řekne, že byly nějaké chyby, ale že to spravil a všechno půjde o něco lépe.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Čili běžný politický nástroj, myslíte, obecně před volbami?

Erik BEST, novinář:
Ano. Ale na druhou stranu si myslím, že ČSSD to udělala taky dobře nebo možná i lépe, protože pan Hamáček za nic na světě nehodlá nikoho odvolávat, a v tomto případě celá ta vina nebo ta šlamastyka padá na pana Babiše, takže z tohoto hlediska to pan Hamáček tentokrát udělal velice chytře.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
A pan Babiš respektuje tento postoj sociální demokracie...

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že musí. Když někdo říká, že odvolají pana Petříčka, tak to jsou sice hezké politické řeči, ale je jasné, že to by znamenalo rozpad té vlády. Pan Babiš nemá sílu, nemá mandát odvolat nějakého ministra ČSSD.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Severoatlantická aliance má 70 let. Už jenom to číslo samo – co to znamená?

Erik BEST, novinář:
To znamená, že víceméně ta organizace existuje od konce druhé světové války, ne úplně, a že to je aliance těch, kteří vyhráli. A Američané to doteď velice dobře používají. Například pan Pence, viceprezident, se k tomu vyjádřil minulý týden – říkal, že z těch států, které byly součástí Varšavské smlouvy, je osm už v alianci a ten devátý už ani neexistuje, to je Sovětský svaz. Takže z tohoto hlediska je to marketing, je to významná věc – mohou říct, že taková aliance nikdy tak dlouho nevydržela. Je to z tohoto hlediska velice úspěšná akce a pokračuje. Teď má trochu jinou podobu, ale ty výhody stále přetrvávají.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Právě tam jsem tu otázku směřovala. Nejsem historik, ale nějak si nemohu uvědomit, že by existovalo něco tak dlouho, takovéto uskupení... Evidentně život ukazuje, že to právo na existenci má.

Erik BEST, novinář:
Samozřejmě záleží na tom, jak to definujeme. Jestli se podíváme na různé empirie z minulosti, tak můžeme taky říci, že byly nějaké aliance různých států... Ale smyslem je dokázat, a to dělá pan Pence možná i více než pan Trump, že ta aliance je silná, že za tím stojí Spojené státy, a že pokud má ještě existovat dalších 70 let, tak musejí spojenci začít o něco víc platit.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Ano, ano. Pan Stoltenberg, generální tajemník NATO, řekl, myslím minulý týden, v americkém Kongresu, že NATO potřebuje Evropu, neobejde se bez ní, že tam je mír a klid a zároveň že Evropa ten mír nemá bez Spojených států, a tedy bez NATO, je to vzájemné propojení... Vnímáte to tak? Je to balanc? Je to vybalancováno dobře?

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že když o tom mluví Trump a Pence, tak víceméně mají pravdu. To znamená, že pokud chceme to spojenectví, tak nikdo nemůže očekávat, že Američané budou platit většinu nákladů. Pak je otázka, jestli to spojenectví funguje tak, jak má, a jestli způsob, jak chce vynucovat ty podmínky pan Trump, je správný. Ale ten základ musí být spolupráce, musejí se dohodnout na tom, co je důležité, a pak musejí postupovat společně. A tam vidím obrovské problémy. Evropa a Spojené státy se nemohou domluvit ani na tom, jestli Čína představuje hrozbu nebo ne. A pokud se nemůžeme domluvit ani na tom, kdo jsou ti agresoři, kdo jsou ti nepřátelé...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
To zní hrozivě.... To, na co tady upozorňujete... Vážně.

Erik BEST, novinář:
Ale když si přečtete to, co píše pan Trump v oficiálních dokumentech, tak tam je to jednoznačné: Čína představuje hrozbu, mluví o tom, připravuje se na tu budoucí situaci a snaží se donutit Evropu, aby to brala vážně. Například Huawei. To je typický případ. Nebo možná nejlepší případ... Amerika to považuje za vojenskou hrozbu.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Kyberhrozby a podobná oblast, že?

Erik BEST, novinář:
Ale i o úroveň výš. V tom smyslu, že představuje vojenskou hrozbu. To znamená, že bychom se měli na to dívat z tohoto hlediska... A nejenom z hlediska, jestli je to desetkrát levnější.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Čili myslíte, že tato rétorika a tento způsob nahlížení se v Evropě ještě jaksi neujal?

Erik BEST, novinář:
Ani v Americe ještě úplně ne. Dám vám jeden příklad: Nový rozpočet na r. 2020, který představil pan Trump, říká, že určité věci jsou hrozba, například státní zadluženost. Ta představuje hrozbu pro Ameriku. Přitom příliš se o tom nemluví... Pan Trump to prezentuje a myslím si, že to, co prezentuje oficiálně, je pravdivé, s tím bych víceméně souhlasil, ale nechce zacházet tak daleko, aby zakládal úplně svoji politiku na tom, co píše. Takže i v Americe se příliš nemluví o tom, že zadluženost představuje hrozbu.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Asi choulostivá témata politici používají opatrně, ne?

Erik BEST, novinář:
Přesně. Ale to píše v dokumentech obrany. Takže spojuje zadluženost s obranou státu.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Když se podíváme na Donalda Trumpa a jeho pohled směrem sem k nám, nezdá se vám, že už trošku zmírnil tu rétoriku o černých pasažérech v NATO? Nebo je to jenom taktika?

Erik BEST, novinář:
Je to taktika. Záleží na tom, jestli se na to díváme dneska nebo zítra. Například minulý týden americký velvyslanec v Německu napsal na Twitteru, že Němci by měli přestat mluvit o tom, že hodlají splnit závazky, a měli by začít konat. Tak si myslím, že v tomto smyslu... A to je oficiální zástupce americké vlády možná nejaktivnější v Evropě, a píše takové věci, agresivní, a dokonce nediplomatické... Ta rétorika je stejná. Ale je pravda, že používá různé způsoby... A ne vždycky tlačí. Občas taky chválí. Minulý týden chválil viceprezident... Říká, že aliance je nejsilnější, jak kdy byla, a takové věci... To je jeho způsob: Občas kritizuje a pak chválí.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Je tady jeden takový mezinárodně choulostivý aspekt, a to je ta touha Gruzie a Ukrajiny být čekateli na přijetí do NATO. Co to může znamenat ve vztazích s Ruskem? Jestli můžeme alespoň trošku zmínit...

Erik BEST, novinář:
Myslím si, že to může znamenat velký problém, ale i pro další členy NATO. Politika Ruska je do určité míry založena na tom, že Amerika chtěla začít rozšiřovat NATO tam, kde to Rusko nechce.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu připomeňme, že jsou to svéprávné, svébytné státy a že to nejsou kolonie Ruska.

Erik BEST, novinář:
Přesně tak.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
To je problém.

Erik BEST, novinář:
Ta americká politika, to není nic nového. To znamená podporovat nějakou vládu politických stran, které chtějí tu samou politiku, kterou chtějí Spojené státy, a až je ta garnitura zvolena, tak začít mluvit o tom, že každý stát má právo si zvolit vlastní cestu. To je typická situace. Proto si myslím, že Amerika spíš bude chtít, aby byl znovu zvolen pan Porošenko, například, než jeho protikanditát pan Zelenskyj.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
A ještě zkusme stihnout váš pohled na to, jak se Češi cítí v NATO. Vzpomínáte si, jaká tady byla atmosféra v r. 1999? Já bych řekla, že ve vztahu k NATO dost nadšená, ale pořád si nějak myslím, že to prochází vývojem... A protože nejsem politický analytik, tak vy to pojmenujete...

Erik BEST, novinář:
S tím bych souhlasil. Myslím si, že ta atmosféra v r. 1999 byla velice pozitivní, dokonce bych řekl nadšená... Myslím si, že skoro všichni s tím počítali. Nebyly skoro žádné potíže. Málokdo protestoval... Zároveň nebyla přípustná žádná kritika. Ale velice brzy se ta situace změnila. O tom mluví i pan Zeman. Brzy NATO začalo bombardovat Jugoslávii a od té doby si myslím, že ta situace v ČR se změnila. Myslím si, že valná většina stále chce být v NATO. Nemyslím si, že se to změní. Ale to neznamená, stejně jako v případě EU, že každý souhlasí s tím, jaká je současná aliance. Takže já si nemyslím, že je otázkou, že by někdo chtěl odcházet. S NATO jsou některá politická uskupení, ale většina Čechů ne. Ale já jsem byl nadšen z toho, co říkala paní Albrightová, když oslavovali vstup těch tří států do NATO v březnu 1999. Já jsem si to napsal, abych to řekl správně: „S vašimi osudy už nikdy nebude pohazováno jako s žetony u vyjednávacího stolu.“ Ona víceméně mluvila o r. 1938 a možná i 1948 a 1956 a 1968 a 1989. A tak dále. Mám pocit, že o tom mluvila hezky, ale ta nová garnitura příliš o této věci, o tom, že vždycky tam ta aliance nebyla, příliš nechce mluvit. Ale myslím si, že když chceme mluvit o tom, co znamená NATO, tak bychom také měli mluvit o tom, kde ti rádoby spojenci občas selhali.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
A ještě tady k tomu: Jsou Češi v NATO po dvaceti letech spíše ti pasažéři pasivní, anebo jsou tam vnímáni jako aktivní členové z vašeho pohledu?

Erik BEST, novinář:
Vojenský rozpočet Německa a ČR je procentuálně víceméně stejný. Ale Američané momentálně jsou spokojeni s Čechy, a ne s Německem. A opravdu záleží na tom, jak mluví předseda vlády, kancléřka... A momentálně pan Babiš mluví tak, jak to chtějí slyšet Američané a paní Merkelová. I když fakticky jsme na tom víceméně stejně, Češi jsou na tom podstatně lépe momentálně, protože pan Babiš pochopil, co chce pan Trump slyšet...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Zkusme ještě stručně vysvětlit, co znamená a zda je to důležité a proč, když ve Spojených státech rezignuje nečekaně ministryně vnitřní bezpečnosti paní Nielsenová. Říká se, že ona stojí za některými kroky Donalda Trumpa, které byly vnímány jako nepopulární, hlavně v souvislosti s tou hranicí s Mexikem. Vysvětlete nám, proč je to téma hodné zaznamenání...  

Erik BEST, novinář:
Vy jste se zeptala před chvílí, jestli Trump změnil taktiku, co se týče NATO a té kritiky. A tady platí víceméně stejné pravidlo. To znamená, že Trump udělá nějaké politické rozhodnutí, a většinou je to nějaké drsné rozhodnutí, třeba zastaví migraci nebo něco takového, jeho příznivci jsou nadšeni, ale jeho odpůrci jsou opravdu naštvaní a začnou na ně útočit, a tak musí o něco couvnout... Ale pak může říci, že vyhrál tu válku, tu bitvu i s tím, že slevil trošku ze svých požadavků. A to vidím podobně v tomto případě. Ta ministryně dělala víceméně jeho politiku... Nemyslím si, že má důvod být nějak zvlášť s ní nespokojen, ale on potřebuje ještě silnější politiku. On musí dokázat svým voličům, že opravdu chce zastavit ten tok migrantů. A má jeden problém v Mexiku a to je nový mexický prezident, který víceméně podporuje tu migraci. Takže on bude muset najít způsob, jak to svést na někoho jiného. A začal tou ministryní...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
Tím spíše, že za rok bude Trump obhajovat svůj post, že? Budou si to lidé pamatovat?

Erik BEST, novinář:
To určitě. Myslím si, že to bude jedno z největších témat. Myslím si, že to není konec, že to je jenom začátek toho problému...

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
To je pro dnešek vše. Vážení přátelé, to byl Erik Best, politický analytik, novinář a vydavatel. Díky, že jste tady byl. Někdy zase na shledanou.

Erik BEST, novinář:
Děkuji. Na shledanou.

Eva HŮLKOVÁ, moderátorka:
A zítra přijde Břetislav Tureček, zahraničněpolitický analytik. Eva Hůlková přeje hezký den.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Eva Hůlková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.