Přepis: Jak se starat o trávník - 8. července

moderátorka
--------------------
Tráva není plevel. Tak to je otázka pro paní Ludmilu Duškovou, spolupracovnici časopisu Receptář, dobré dopoledne.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobré dopoledne.

moderátorka
--------------------
No, není plevel nebo je plevel?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, ono je to spíš myšlené, že tráva není odpad. Já bych jenom tady chtěla říct, že skutečně moje dětství je spojené s tím, že jsme vždycky trávu sušili, protože jsme měli kozy, dokonce babička měla chov ušlechtilých koz, takže my jsme trávu potřebovali, protože bylo nutné nasušit seno, aby měly celou zimu vlastně krmení. Teď opravdu mě kolikrát dost překvapí, když se tráva neseká, když zůstávají úseky, které vlastně jsou zdrojem slimáků, nejrůznějšího hmyzu, kteří se nám stěhují potom do zahrádky a divíme se, kde se vzali. Je dalším nešvarem, když se tráva třeba pálí, to všechno já považuju za věci, které by se dít neměly, protože jsou proti přírodě. Tráva je biologický materiál a mělo by se s ním podle toho zacházet, to znamená, že jestliže tedy máme nějaký větší pozemek, kde ta tráva skutečně je a nevíme si s ní rady, tak já bych doporučovala třeba zajít nebo sehnat někoho, kdo má ovce a tu trávu mu dát nebo mu ji usušit dokonce tak, jako to děláme třeba my. A mám potom z toho velmi dobrý pocit, že s tou trávou vlastně se zachází tak, jak by se mělo. Potom samozřejmě záleží na tom, jak veliký pozemek nebo jak veliký máme okrasný trávník, a to je ten trávník, který je kolem domu. Ten samozřejmě se musí pravidelně sekat a určitě víte, že když zaprší, tak taková tráva se musí sekat každý týden téměř, protože strašlivě roste. No, a já bych tady měla několik takových zajímavých typů, jak třeba já zpracovávám tuhle tu trávu. Nejen že se část té trávy, která samozřejmě se vysype z toho koše sekačky, tak se používá jako vlastně do kompostu, je to ideální biologický materiál, který vlastně s použitím urychlovačů kompostu vám zpracuje tu trávu během velmi rychlé doby. Navíc já používám tu trávu jako mulč, já jí dokonce dávám do brambor, protože pěstuju brambory a naučila jsem se tu trávu přímo sypat do řádků mezi brambory, ta tráva se velmi rychle rozloží. Navíc mi tam vytváří jakoby ještě ideální vrstvu hmoty, ve které ty brambory můžou krásně růst. No, a tu trávu pravidelně přidávám, takže ta spotřeba té trávy je tady v tomhle tom případě poměrně velká. No, a potom trávu samozřejmě mulčujeme nejen k ovocným stromům, ale dáváme ji i všude, kde jsou nějaké okrasné dřeviny, ať už jsou to jehličnany nebo listnáče. A jakmile oni mají ty listy nebo ty větve téměř až k zemi, tak tam všude najdete prostor, kde tu trávu můžete dát. Ona se tam zase velmi brzy rozloží a zároveň funguje i jako zdroj humusu pro ty rostily.

moderátorka
--------------------
Tak to je úžasné použití trávy. Pravdou je, že tu trávu často vyhazujeme, odvážíme ji pryč ze zahrady a je to škoda. Pokud trávu necháváme na trávníku, tak v jakých případech se to tak může stávat? Protože samozřejmě chceme, aby ta tráva dýchala, ten trávník dýchal, aby byl v pořádku, tak za jakých okolní se tam může nechat ta posečená tráva?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, běžně se to nechává, a to tehdy, když se tráva mulčuje, ale musí se zase počítat s tím, že to mulčování musím provádět velmi často, aby ta tráva nenarostla do příliš velkých rozměrů, to znamená aby se přece jenom ta rozmělněná hmota, která zůstává po tom stroji, aby přece jenom netvořila příliš velkou vrstvu, ale aby byla vlastně jemná a aby se tam dokázala včas rozložit než začne nebo než nám naroste zase další vlna té trávy.

moderátorka
--------------------
Jak vysoko bysme teď v současné době, když docela prší, je vlhko, já myslím, že ty podmínky pro růst trávníku jsou dobré v současné době, jak často bychom měli trávník sekat a do jaké výšky?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, záleží to samozřejmě na počasí. U nás třeba se seká tráva každý týden, když neprší, když je sucho, tak sekáme každých 14 dní, ale co se týká výšky, tak samozřejmě záleží na nastavení té sekačky. No, protože trávu nemůžeme sekat úplně až u těch kořínků, by se dalo říct, tak vždycky nastavit výš, abychom sesekávali pravidelně jenom vlastně jakoby polovinu nebo 3 čtvrtiny té travní masy, té, těch trav, tak, aby nedošlo vlastně ke zničení a k likvidaci těch kořenových krčků.

moderátorka
--------------------
Můžeme třeba v současné době zakládat trávník nebo je to už po vegetačním takovém tom boomu, který nastává právě v jarním období?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Trávník se může zakládat celoročně. Nejideálnějším obdobím je polovina dubna až polovina května. Je to z toho důvodu, že vlastně jakoby chytíme tu zimní vláhu, by se dalo říct. Ale pokud počasí dovolí, tak trávu můžeme zakládat nebo trávník můžeme zakládat i v tomto období. Záleží na tom, jaké si vybereme počasí. Určitě je vždycky lepší vybrat si kdy je chladněji a kdy je deštivo, protože se nám ta tráva lépe ujme a nebo potom, když nechceme přece jenom to riziko tady těch veder je, tak potom zase ideálním obdobím je polovina, první polovina září až, dejme tomu, do konce září.

moderátorka
--------------------
A můžeme teď v současné době ještě ten trávník stávající proházet ještě některými travními semeny? Protože jsou tam určitá místa, která třeba jsou bez trávy, tak jak potom s těmi travními semeny, protože já mám vždycky dojem, že pokud jsem to dosypávala, pak jsem to přijela sekačkou, tak jsem to všechno de facto vysála jako vysavač do té sekačky.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě, taková místa, která zůstávají bez trávy, kde jsme třeba něco měli nebo se něco, nějaké cihly nebo já nevím, cokoliv, se stalo, že s tou trávou nebo jsme si jí omylem vypálili nebo cokoliv, tak tam zůstávají holá místa. A ty samozřejmě musíme dosít. Ale zase i tahle ta malá plocha se musí připravit, to znamená, že bychom měli trošičku zkypřit, měli bychom přidat eventuálně trochu zeminy, tak, aby ta travní semena měla možnost vůbec někde vyklíčit. No, a takovému místu se při sekání vyhneme.

moderátorka
--------------------
S Ludmilou Duškovou se teď budeme věnovat také okrasným trávníkům, respektive loukám a na ty se také ptá naše posluchačka: "Kdy a jak poznám, že se má trávník-louka sekat, aby pěkně vykvetl a taky tam byla semínka?"

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, ono existuje takové přísloví: "Na svatého Aloise, poseč louku, neboj se." A to je 21. června, takže vidíte, že poměrně by se dalo říct pozdě, kdy už máme několikanásobně posekaný okrasný trávník kolem domu, ale ta louka by se měla skutečně nechat vykvést, protože není nic krásnějšího než nádherně rozkvetlá louka, která má skutečně tisíce druhů nejkrásnějších květin, které vůbec v přírodě jsou. Třebas kopretiny, zvonky, kohoutky, pryskyřníky nebo já mám dokonce na louce bryzu, to je nádherná okrasná tráva, která se téměř už nikde nevyskytuje, ale jenom je důležité právě nechat ty trávy vysemenit, i ty kytky, tak, abychom je tam zase příští rok měli.

moderátorka
--------------------
A teď jde o to, že my tam chceme i dodat nějaké jiné kytičky, než ty, které tam navál vítr třeba právě, já nevím, z vedlejší louky nebo z vedlejší zahrady a chceme si ji uzpůsobit i k obrazu svému. Tak existují v tomto směru nějaká semínka?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to se ptáte velmi dobře, protože právě tenhle ten způsob výsevu je teď velmi moderní a vlastně je praktikován celá léta už i u našich zahraničních sousedů, a je to vlastně doplnění toho našeho trávníku o okrasnou část. A ta se dělá tak, že vlastně my musíme jakoby zrušit, zlikvidovat část trávníku a musíme zase připravit pozemek nebo místo pro to, kde chceme ten okrasný trávník vysévat. A teď si představte, že máme tisíce možností, co všechno můžeme vysít. Tak můžeme mít kopretinovou louku, můžeme mít zámeckou louku, můžeme mít horskou louku, suchou stráňku. Záleží na tom, jaké místo zrovna potřebujeme osít nebo kde chceme tuhle tu záplavu květin mít. Tak například když bychom se rozhodli pro českou květnici, tak ta je asi tak nejkrásnější, protože obsahuje až 60 druhů planě rostoucích a kvetoucích květin.

moderátorka
--------------------
Možná vám teď někteří, kteří mají anglický trávník, namítnou, že potom vlastně až zafouká vítr, tak ta semínka z té okrasné louky se dostanou do toho anglického trávníku a potom to bude potřeba nějakým způsobem redukovat. Tak co byste odpověděla?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já bych v tomhle to případě doporučovala, aby nikdo se do takovéhle okrasné části vlastně nepouštěl, ale když už se do ní pustí, samozřejmě i ta semena tam můžou nalítat z okolí nebo je přinesou ptáci, cokoliv, no, tak samozřejmě potom je možnost využití herbicidů a nebo mechanická likvidace, ale já pro tohle to nejsem, já mám trávník, kde jsou sedmikrásky, kde rostou zběhovce, kde mám popenec, kde mám jetýlek, mně se to prostě líbí. A já ty širokolisté rostliny neboli dvouděložné, které obsazují většinou stinná a vlhká místa, já je mám moc ráda, protože ony jsou plazivé a dokáží zapojit se do toho porostu a dokáží vlastně narůst do poměrně značných rozměrů a protože jsou nízké, tak ani nevyžadují tak vysoké sekání nebo tak časté sekání, protože vypadají nádherně. A navíc krásně kvetou. A co se týká sedmikrásek, proti kterým celá řada lidí je, tak já bych doporučovala vůbec je nelikvidovat, protože sedmikráska je léčivá, zrovna tak jako ten plazivý popenec. To jsou všechno léčivky. Třeba každý, kdo potřebuje pročistit krev, organismus, tak by měl denně sníst 7 květů sedmikrásky.

moderátorka
--------------------
My už jsme tady o těch sedmikráskách mluvili v našem vysílání a měli jsme tady i různé reakce od našich posluchačů, kteří právě říkali, že je to veliká škoda likvidovat takové kytičky. Koneckonců i na jaře rozkvetlé pampelišky vypadají úžasně, i když potom, pravda, je to plevel, ale ten pohled na ty žluté kytičky je krásný, takže i ta zahrada nám musí přinášet nějaké estetické vjemy a nemusíme nebo neměli bychom myslet jenom na to, na ten plevel, jak ho vydloubat a postříkat herbicidem a podobně.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, přesně tak. Protože ten herbicid sice, samozřejmě, jsou, celá řada jich je k sehnání, můžeme si koupit selektivní přípravky, můžeme si koupit i totální, ale ty selektivní se využívají především na likvidaci právě těch dvouděložných plevelů, které v tom trávníku mít nechceme.

moderátorka
--------------------
Vy jste tady mluvila o právě různých možnostech, jak by mohla vypadat ta naše rozkvetlá louka v rámci tedy našeho pozemku, mluvila jste o zámecké zahradě, kopretinové zahradě. Tak co to je za rostliny, které jsou třeba v té zámecké zahradě?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, tak je tam celá řada, jak jsem říkala, je jich 60 druhů planě rostoucích květin a samozřejmě, když začneme těmi kopretinami, tak můžeme skončit u nejrůznějších druhů kohoutků, můžeme si tam připočítat silanku, můžeme si tam dát pryskyřníky, kterých je celá řada, šťovíky a tak dále, které třeba jiní považují za plevel, ale v našem případě, pokud si takovouhle louku pořídíme nebo alespoň malinou část, tak určitě se nám bude líbit, protože to je pastva pro oko.

moderátorka
--------------------
A teď jde o to v jakých podmínkách klimatických máme třeba zahradu, jestli ta zahrada je rovina nebo svažitá, jestli i tyto faktory máme brát v úvahu, pokud takovou krásnou louku zakládáme? A já ještě jenom připomenu pro posluchače 22 155 25 25, to je číslo sem k nám, pokud by se chtěli Ludmily Duškové zeptat, mají možnost. A nebo jejakaje@rozhlas.cz. A teď už prosím odpověď na mou otázku.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě ta svažitost a členitost terénu je velmi důležitá a právě i pro tyhle ty podmínky jsou přizpůsobené ty jednotlivé druhy, jak jsem tady říkala, ať už se jedná třeba o tu suchou stráňku, to znamená, že pokud máme nějaké exponované suché místo, tak i to se dá osít vlastně takovým, takovou krásnou směsí, nebo ať už je to ten zelený chodníček takzvaný, to znamená, že zase potřebujeme obsadit nějaké vlhčí stanoviště a udělat si váz, po kterém se dá chodit, protože to jsou všechno zase rostliny, které jsou nízkého vzrůstu. Takže vidíte, že těch možností je celá řada.

moderátorka
--------------------
Co potom s takovou loukou na podzim a v zimě? Co se děje? Všecko to uschne, opadá a jak to vypadá potom? Že chceme i třeba mít hezký pohled v tom zimním nebo podzimním období na tu louku.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, co se týká louky, tak tu samozřejmě musíme sekat. Louka jako taková se seká dvakrát až třikrát do roka, záleží zase na tom, jak je deštivo nebo jaké počasí. Poslední se seká takzvaná otava, to je velmi důležité, a to je vlastně taková příprava té louky k zimnímu spánku, k zimnímu odpočinku, protože potom už vlastně se další seč neprovádí, ale nechává se ta tráva obrůst tak, aby zase byla krásná do toho příštího roku.

moderátorka
--------------------
Ano a čím sekat? Jestli kosou, motorovou kosou, strunovou sekačkou nebo obyčejnou sekačkou, která má takové možnosti, že můžeme se pustit i na louku?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, samozřejmě. Kdo seká kosou, tak to je člověk, který asi má k tomu určitý vztah. Já, když si vzpomenu na své dětství, tak u nás se jinak louka nesekala, otec vždycky posekal a my jsme pak s babičkou a s maminkou sušily, takže celou louku sekal kosou, byl to tedy poměrně velký kus. No, ale teď už samozřejmě takovéhle věci nejsou. Navíc na to ani není čas, takže v tomto případě bych já doporučila sekačky bubnové, lištové, rotační a nebo vřetenové, záleží na tom, zase, jak velký pozemek máme a ta poslední, vřetenová, tu, kterou jsem tady jmenovala, ta je zajímavá sekačka, která nepotřebuje ani benzín, ani elektriku a doporučila bych ji pro všechny.

moderátorka
--------------------
To je taková ta, co je na fyzickou kondici především?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, kdo chce posilovat a kdo chce rád cvičit, tak si každý den proběhne s tou vřetenovou sekačkou a určitě to je i pro zdraví. A navíc ta vřetenová sekačka, bych řekla, že je ze všech nejostřejší, protože vytváří nádherný sestřih. A může se s ní sekat i vlhká tráva.

moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková je také na chatu dvojka.rozhlas.cz, tam můžete také psát své otázky. Já vám děkuju za dnešní návštěvu na Dvojce Českého rozhlasu, přeji hezký den.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.