Přepis: Ilona Švihlíková - 9. května 2018

9. květen 2018

Hostem byla ekonomka Ilona Švihlíková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání do dnešního vydání Jak to vidí přijala ekonomka Ilona Švihlíková. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jaká témata se zaměříme? Americký prezident Trump odstoupil od dohody s Íránem. Jak jeho krok ovlivní cenu ropy i evropské obchody? Blíží se rozhodnutí, zda Česká národní banka zavede příjmové stropy na hypotéky. Jak se může vyvíjet trh s nemovitostmi? Bude ještě těžší pořídit si hypotéku? Panuje na trhu s nemovitostmi realitní bublina? Jen zlomek otázek dnešního vydání. Dobrý den.

Čtěte také

/ Bez komentáře /

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Podle něj je smlouva neúčinná, protože nezabránila tomu, aby Teherán pokračoval v úsilí o vyrobení jaderné zbraně. Trump zároveň řekl, že obnoví sankce proti islámské republice a to na nejvyšší úrovni. Překvapil Vás jeho krok? Nebo se to dalo očekávat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak víme, že v těch posledních týdnech Washington navštívili vlastně všichni tři evropští signatáři té dohody s Íránem, kterou v roce 2015 samozřejmě ještě podepsalo Rusko a Čína. Ale v USA byli jak zástupci Velké Británie, Francie a Německa a všichni se teda snažili Trumpa odradit od toho, aby to udělal. Teď tedy vidíme, že jejich snaha byla naprosto marná. Což je velmi důležitý signál pro Evropskou unii, pokud by snad někdy uvažovala o nějaké samostatnější zahraniční politice. To je první věc. A druhá je, že Trump už velmi dlouho hovořil o tom, že ta dohoda je hrozná. On používal i ten obrat worst deal ever, to znamená jako nejhorší dohoda, co byla kdy podepsána. Když...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké má slabiny? Je tedy nejhorší dohoda, jaká byla podepsána?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, já si to rozhodně nemyslím a upřímně řečeno budeme velmi obtížně hledat někoho, kdo tu dohodu považuje za takhle fatálně chybnou. Trump ve své administrativě obklopil lidmi, kteří jsou takzvaní íránští jestřáby, jak se říká, což je samozřejmě jak Bolton tak Pompeo. Ti by nejradši, já nevím, jestli by chtěli Írán bombardovat nebo tam udělat jenom změnu režimu, ale každopádně mají tyhle choutky. Na druhé straně ta dohoda je považována za úspěšnou jak Ruskou unií, tak koneckonců i organizacemi, které vyhodnocují to, do jaké míry Írán vyvíjí nebo nevyvíjí, a ty mají bezesporu teda lepší informace v tomto ohledu a koneckonců je to také jejich úkol, monitorovat to, jakým způsobem nebo jestli se Írán vrátil ke svému jadernému programu a tvrdí, že nikoliv, což je jaksi ten asi nejdůležitější, nejdůležitější hlas. Já jsem nad tím včera přemýšlela, když jsem četla tu zprávu, když jsem očekávala, že od té dohody odstoupí, i když ne nutně v téhle kombinaci odstoupení plus nové sankce, to je vlastně ta nejtvrdší varianta. A přemýšlela jsem, jestli jako vůbec to někomu něco přinese a podobně jako Číňané hovoří o strategii win-win, to znamená jako že jako jo, každý z toho něco bude mít. Každý může vyhrát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítězové na obou stranách.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, tak tohle mi přijde jako typický krok húsús. Všichni prohrají, protože já, jako já nevím jako o nikom, kdo jako na tomhle tom může mít zájem a prospěch a to ani Izrael ne, i když jako si myslí že ano, tak si myslím, že to je z jeho strany velmi chybná politika. Takže já to považuju veskrze teda špatný krok a nedokážu jako domyslet v těch dalších fázích, kdo by z toho mohl, kdo by z toho mohl mít prospěch. Ale tak americká administrativa typicky funguje jako krátkodobě, že je zrovna jako něco napadne na bázi jednoho měsíce, takže mě to asi nemusí tak překvapovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Franci, Británie a Německo litují toho Trumpova oznámení nebo rozhodnutí. Barac Obama, exprezident krok svého nástupce označil za pomýlený, jako za vážnou chybu. Naopak ale ho přivítal izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Může mít vlastně toto rozhodnutí nějaký zásadní význam třeba i pro bezpečnost regionu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že to je fatální. Bude hodně záležet na tom, jestli Evropská unie se skutečně vzchopí a začne provozovat nějakou samostatnou politiku, v což bych zas tak moc nedoufala, ale je tam ten zájem toho byznysu. A ten je možný, že je dotlačí k tomu, aby skutečně minimálně EU plus samozřejmě Rusko, Čína, další signatáři té dohody tu dohodu dále dodržovali a řekněme tím pádem ten Írán nedostali, nedostali do kouta. Uvědomme si, že v Íránu vládne relativně, to umírněné křídlo Rúháního a že pokud by se nepodařilo v žádné formě tu dohodu udržet, ani v rámci třeba teda těch evropských zemí, tak potom samozřejmě v tom Íránu teda hrozí změna režimu, to skutečně ano, ale trošku jiná, než by chtěla americká administrativa. To znamená to tvrdé, jaksi, to velmi militantní křídlo Alá Ahmádínežád. Když si připomeneme, jo? To znamená opět naprosto, naprosto kontraproduktivní politika. Plus si uvědomme, že kdyby Írán tu dohodu přestal dodržovat, tak se mu skutečně rozváží ruce na možnost vývoje jaderného programu, ale nejenom to, je to otázka dalšího zbrojení v oblasti, kde už takhle je ho až až. Blízký střední východ. Připomenu, že Macron ještě jaksi v poslední zoufalé snaze říkal, že to je otevření Pandořiny skříňky, když ho budu citovat. A že to je, kdyby USA odstoupily, což se nyní stalo, že to je otevírání cesty k nové válce, což si myslím, že bez přehánění tak skutečně tohle riziko takhle leží a běží. Samozřejmě nárůst cen ropy. Mě pobavilo jak si americký prezident stěžoval na to, že roste cena ropy, když udělá tenhle krok, to je skutečně jako téměř až roztomilé. Takže těch rizik je neuvěřitelné množství a uvědomme si, že Evropa tady má ale velmi odlišné zájmy než USA. Protože ten Blízký východ je pro Evropu skutečně blízký. Spojený státy ho mají daleko. Jo, ty jsou daleko, široko. Ale EU to má takříkajíc za plotem. To znamená, je to něco, co se jí eminentně týká a samozřejmě je tam velký zájem toho evropského byznysu, který se prostě vrátil na ten íránský trh. Má tam, má tam prostě velké zájmy a myslím, že to bude právě ten faktor, který bude tlačit na to, aby ty tři země, Německo, Francie, Velká Británie, prostě z té pozice neustupovali a té dohody se drželi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V roce 2015 země unie dováželi z Íránu zboží v hodnotě 1,3 miliardy eur, loni to bylo za 10 miliard a unijní vývoz do Íránu se za to období téměř zdvojnásobil.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě. A také investice, jo? To je ještě samozřejmě atraktivnější, než jenom ty obchodní toky. Plus si uvědomme, že kdyby Írán měl nějaký problém vlastně s tím vývozem ropy, což si pamatujeme, samozřejmě, tak on už ten trh teďkon je napjatý, jo. Jako zcela fundamentálně, nemyslím tím spekulací, on je napjatý tím, že skutečně ta poptávka dynamicky roste. My se budeme dostávat někam na 100 milionů barelů za den. A ve chvíli, kdy by ten Írán třeba i z poloviny jenom prostě vypadl, tak ta cena pude bezesporu nahoru a je otázka, kdo to vůbec může jako vykompenzovat, jo? Výpadek tohohle typu. Ve chvíli, kdy prostě Libye jako tam nevíte jako dne a hodiny, jestli vyveze, nevyveze, kolik vyveze a té volné kapacity jako moc, jako zrovna není, jo? A soudruhové samozřejmě budou taky rádi, jim se ta cena nad 80 barelů za dolar jako pěkně hodí, že?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik třeba láká evropské energetické firmy íránský plyn?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Zase další nerozvinutá kapacita. Írán je zkrátka zemí mnoha investičních možností, což si troufnu říct, že evropský, ale i čínský a ruský byznys velmi dobře ví, a právě proto ty sankce jim jaksi z tohoto hlediska kazí hru. Ono je otázka, do jaké míry ty sankce budou extra teritoriální, v čemž si Američané v poslední době libují. To znamená, že ty sankce nejsou namířeny jenom na jejich subjekty, na americké, ale vlastně cílí na všechny, kteří by dělali byznys s Íránem. To znamená, že by se to rozšiřovalo. To je teďkom ten případ, že jo Oleg Děripaska Rusal, to byl typicky prostě případ tohohle typu sankcí. Já vím, že dokonce někteří Evropané říkali, že to je, jaksi že to je porušení zásadní mezinárodního práva. Myslím, že to byl Sigmar Gabriel, který pak tedy byl odejit z funkce ministra zahraničí, ale je to každopádně velmi sporná věc a je to zase další prostě tlak v těch takzvaných transatlantických vztazích. Je to další prostě zdroj napětí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude mít vypovězení dohody okamžité následky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak na trhu ropy už se to projevovalo předtím. Tak tam to samozřejmě reaguje velmi citlivě a okamžitě. Teď bude záležet na tom, jakým způsobem tedy říkám Evropská unie udrží ten svůj přístup a samozřejmě i postoje Ruska a Číny, plus ta reakce Íránu se zatím zdála být zdrženlivá, což bych brala jako velmi dobrou zprávu, že Írán, tedy Rúhání řekl, že tu dohodu bude držet, ale uvědomme si, že on je pod obrovským tlakem doma, jo? A tam skutečně jako ta představa, že změna režimu v Íránu od umírněného Rúháního může vést jako k nějakým demokratům, ale USA je teda jako hodně mylná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Michael Bolton v úterý nevyloučil, že Írán postihne ještě více těch sankcí. Spojené státy by je měly obnovit za 90 dní. Je to zároveň i signál pro Severní Koreu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Myslím si, že tahle vazba tady je. Írán koneckonců sám o ní hovořil, podle mě ta logika je zřejmá. USA tím vlastně říkají: víte co, my možná nějakou dohodu podepíšeme a pak od ní zase odstoupíme, když se nám to nebude úplně líbit. Ergo vlastně tím hlásají, že jejich linie zahraniční politiky je nekonzistentní, což koneckonců už je vidět delší dobu, ale tohle už je skutečně významný krok. A bezesporu je to pro Kima, z tohohle hlediska, varování jako, tak s tímhle chcete podepisovat dohodu, když třeba jako za měsíc si to rozmyslí a udělají něco úplně opačného? Takže je to další v řadě, ne první, ale další v řadě, vlastně, zpochybnění toho mezinárodního řádu, které vidíme intenzivně na těch posledních bezesporu deset let, velmi intenzivně, ono i před tím, ale teď je to skutečně koncentrované. No, to je to nadužívání sankcí, samozřejmě, tady už se berou jako úplně běžný geopolitický nástroj, i když nejsou, nebo neměly by být běžný nástroj. Odstupování samozřejmě od dohod, jo. Tyhle ty protekcionistické politiky a tak dále. Takže je to zásadní otřes, který vlastně jako by říká, na nic není spolehnutí, což nutně znamená, že ta země, pokud bude chtít v tomhle systému přežit, vlastně dostává signál: postarej se o sebe co nejvíc. No a co to znamená v mezinárodním kontextu, postarej se o sebe co nejvíc? No mít jadernou zbraň, že jo?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou logiku má možná i v tomto kontextu setkání severkorejského vůdce Kim Čong-Una s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem? Kim Čong-Un navštívil letos Čínu už podruhé.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Samozřejmě, tak Čína je zemí, která má stále vazby na Severní Koreu, myslím tím samozřejmě i ekonomické a bezesporu tam bude určité ladění před tím summitem, pokud k němu dojde, což asi teda dojde, doufejme, s americkým prezidentem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Donaldem Trumpem.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Mělo by. A bezesporu je tam i informování, vlastně, i v tom rámci toho trojúhelníku, tedy mezi jihokorejským prezidentem Munem a mezi Čínou, která samozřejmě má vrcholný nejvyšší zájem na tom, aby na Korejském poloostrově byl mír, protože jakýkoliv konflikt by se automaticky přelil i k ní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimir Putin složil prezidentský slib ve svém čtvrtém období. V této funkci chce mohutně investovat do zdravotnictví, vzdělávání a infrastruktury. Slíbil také zvýšit HDP na hlavu jeden a půl krát během nejbližšího desetiletí. Najde na to peníze, paní docentko?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Tak jsou to cíle, bych prvně řekla, které jsou zcela v souladu s tím, co si přeje většina ruského obyvatelstva. Když se podíváme na ty průzkumy, a teď myslím třeba i takové ty neoficiální, alá Levada, tak z toho vyplývá, za prvé, že Rusové si přejí změnu, to je velký kontrast oproti tomu, když Putin nastupoval do funkce, tam chtěli stabilitu a klid, po těch takzvaných reformách 90. let, které teda snížily produkt Ruska asi o 60 procent, takže poptávka po změně je jasná, plus ty změny si Rusové nejvíce přejí v sociální oblasti. Což zase prezident velmi dobře ví, takže to koresponduje, je to otázka samozřejmě zvyšování životní úrovně, ale především té sociální péče a zdravotnictví, takže tyhle ty priority jsou tam poměrně jednoznačně dány a ty zdroje závisí na tom, zda se podaří pokračovat ve změně toho, jakým způsobem je ruská ekonomika nastavená. To je samozřejmě velmi obtížný úkol, ale je to ještě obtížnější úkol právě po těch 90. Letech, kdy skutečně Rusko přišlo o strašně moc, jako nejenom o propad HDP, ale hlavně přišlo o stovky miliard, které se z něj vyvezly a když jakoby takhle začínáte ten takzvaný transformační proces, tak to není něco, co přejde za rok nebo za dva, jo? To je prostě, já vždycky říkám, když spadnete do sklepa, tak z něho hned tak nevylezete. A tomu Rusku se teprve nedávno podařilo z toho sklepa vylézt. To znamená, že ta situace pořád je v tomto ohledu velice obtížná. Rusko se vlastně musí změnit z ekonomiky jaksi odtoku, na ekonomiku přítoku. To znamená...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak je nastavená tedy vůbec ruská ekonomika?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ta ruská ekonomika je kombinace takových jakoby tří prvků. Ona není úplně tak snadno definovatelná jako třeba ta česká. Ruská ekonomika má samozřejmě tu rentiérskou složku, která je pořád klíčová pro ten rozpočet, že jo. To je, vychází z toho, že Rusko je surovinově asi nejbohatší zemí světa. Když to vemu komplexně teda, nemyslím jenom ropu. Potom tam máme složku toho státního kapitalismu, který ale nemá tu efektivitu co v Číně, i když i tady myslím, že došlo k určitému zlepšení, a potom máme tu složku, řekněme toho divokého kapitalismu, kde vlastně velkou roli mají ti oligarchové, kteří vlastně vznikali v průběhu těch 90. let za Jelcina, kteří si teda z velké části vyvezli stovky miliard z Ruské federace. Ty tam chybí, samozřejmě, ty peníze. To prostě musí chybět, stovky miliard dolarů, samozřejmě, myslím, ne rublů, jo? Dobrá, tohle to je takováhle kombinace a teď ta ruská ekonomika určitě může využívat té renty, protože proč se toho zbavovat, že jo? Ale je potřeba ji využívat prostě lepším způsobem plus tam jsou tyhle ty další dvě složky, to znamená a teď řekněme státní kapitalismus, plus ten jaksi pozůstatek toho, těch divokých 90. let a ten úkol je velice obtížný, protože to Rusko vlastně musí jednak dostávat kvalifikované lidi zpátky a druhá věc, dostávat ten kapitál zpátky. Ono z té země odtoku se musí změnit na tu zemi přítoku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak se to může podařit?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Já si myslím, že to Rusko prostě musí vytvářet atraktivnější podmínky, to je jedna možnost. Koneckonců myslím, že prezident tam zmínil otevírání nebo otevření talentu, jako jedno z těch motto, to je pěkné motto. Otázka, jakým způsobem ho naplní? Ale když to vezmu tak trošku paradoxně, já si myslím, že Rusku můžou hrozně pomoct ty americké sankce. Nebo obecně sankce, nejenom ty americké, obecně ten sankční systém. Za prvé, řekněme si na rovinu, že Rusko je země, která většinou jako pracuje, když pod tlakem, když musí. Dokud tam prostě proudí ta ropná renta, tak motivace není tak velká. To znamená, jakmile je pod tlakem, tak jako je schopno zajímavých výkonů, viz třeba agrobyznys. Ty sankce, teda ty, které uvalilo Rusko na, jakoby protisankce, ruskému zemědělství nesmírně pomohly, jo? Dneska ten agrobyznys je skutečně jeden ze sektorů, který má našlápnuto na to být nejenom velmi efektivním, ale i v rámci nějakého světového porovnání, jo? U těch ostatních to úplně neplatí, ale tady bezesporu ten agrobyznys jaksi skutečně povstal z popela. A druhá věc samozřejmě je, že teďkon jestli budou cílováni ruští oligarchové, viz Oleg Děripaska a jeho Rusal, že jo, hliníkové impérium, tak by to na jednu stranu možná mohlo vést i k tomu, že by se vlastně vraceli do Ruska, vracel i tam ten kapitál, takže ono by to paradoxně, paradoxně mohlo, říkám mohlo, Rusku pomoci. Samozřejmě, že Rusové pravděpodobně pod tlakem těch sankcí budou posilovat ten svůj, jak oni říkají východní vektor, to znamená, ta spolupráce s Čínou bezesporu bude posilovat. Vidíme to i na ropě, jo, vidíme to na infrastruktuře, která se buduje i tím východním směrem, že jo. Jamal, zkapalňování zemního plynu a tak dále, takže to si myslím, že bude asi součást také téhle, jak oni říkají rozvojové strategie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohli by třeba ty sankce, které nejspíš tedy se budou týkat Íránu, být podobně, řekněme v uvozovkách nebo bez nich, motivační? Jak teď jste nastolila třeba situaci v Rusku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
To uvidíme, jak budou, jakým způsobem budou...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nastaveny?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Nastaveny a formulovány. Pokud by třeba bylo umožněno těm evropským firmám dál investovat, tak ten Írán to postihne jiným způsobem. To nebude úplně, úplně srovnatelný a samozřejmě ta ruská průmyslová báze je nesrovnatelná zase s tím Íránem, jako jo? I když Írán je zase někde úplně jinde, než třeba Saúdská Arábie, ale přece jenom tam jako je pořád ten kvalitativní rozdíl. Takže to si musíme počkat přesně jakým způsobem to dopadne, na nějaké jakoby vyhodnocení. Ale ono skutečně platí, že sankce jsou hůl o dvou koncích a ta představa, že vždycky tam nutně jako musí dojít k ekonomickému propadu, není tomu tak a často ta země naopak, že jo, ta ruská politika je teď jasná. Je to politika importní substituce a lokalizace, jo? Když si vezmu jeden z těch posledních dekretů Vladimira Putina, tak ten vlastně říká, ano investujte tady, ale prostě ve smyslu, tady bude ta výroba, sem přenesete prostě ty určité prvky té výroby, to je trošku alá Čína, akorát, akorát se zpožděním. Takže nabízí to Rusku i možnosti, ale samozřejmě Rusko se bude muset potýkat s velkými problémy, což je ta obrovská korupce a samozřejmě to propojení jaksi té části minimálně té státní správy s hospodářskou kriminalitou, která tam prostě existuje, já osobně považuji jmenování premiéra Medvěděva za velkou chybu, jo. Stabilita kádru bych řekla, že má své meze. Tohle prostě podle mého názoru, člověk, který je tak spojován s korupcí jako Medvěděv, aby byl znova premiérem, to si myslím, že byla, že byla chyba.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Růst cen bytů a domů začíná po dlouhé době u nás zpomalovat, ale i tak ceny porostou rychleji než jinde v Evropské unii. Naopak hypotéky jsou pro čím dál více lidí méně dostupné. Navíc bankovní rada České národní banky zvažuje regulovat hypotéky přísněji, než dosud a to kvůli obavám z realitní bubliny. Jak se na to díváte? Panuje na trhu s nemovitostmi realitní bublina?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Sdílím ty obavy Centrální banky a tady bych jí nekritizovala za to, že ten trh bude přísněji regulovat, protože ten problém, a to dlouhodobý problém, je na té straně nabídky. To, že lidé chtějí bydlet, to jaksi je úplně normální, bydlení je koneckonců jedno ze sociálních práv, ale ta nabídka je naprosto nedostačující. A ten důvod je jednoznačný, prostě stát, jako z mnoha jiných oblastí, se prostě z téhle oblasti stáhnul a dlouhodobě se o ní nestará. Ta představa, že dostupné bydlení zajistí trh, to je skutečně teda zcela mylná. Když se podíváme třeba na to Rakousko, které máme jaksi za humny, tak prostě vidíme, že tam skutečně obce i stát hrají zásadní roli při zajišťování dostupného bydlení. U nás se začalo rozvíjet enormně vlastnické bydlení ve formě, která zase je netypická, minimálně teda pro tu kontinentální Evropu, a družstevní a nájemní bydlení, které jsou prostě pilíři normálně v té, našem okolí, pro tu dostupnost, tak ty jsou vlastně dlouhodobě zanedbávány a jednoho dne ten problém prostě musel vyhřeznout a to je teďkom. Když vezmu Prahu, tak Praha je samozřejmě extrém, ale když jsem se dívala na ta, na ta aktuální čísla, tak prostě ceny bytů se v Praze za poslední roky zdvojnásobily, ale mzdy se zvýšily jenom o čtvrtinu. Růst nájmu je podstatně dynamičtější než růst mezd. A zase, když se podíváme na údaje ČSÚ, tak ten nárůst nájmů prostě nemá v Evropském kontextu obdobu. Jako, aby nájem nám rostl meziročně 16 procent. To je, to je úplně šílené. A nehovoříme jenom o mladých rodinách, samozřejmě také, samozřejmě také, prostě bydlení je zásadní potřeba, když je tu rodina a malé děti. Ale já bych také zmínila tu situaci seniorů, hlavně těch osaměle žijících seniorů, jo? Protože tam když se podíváte na ten vývoj nájmů, tak prostě jejich nájem se rovná jejich důchod, jo? To je šílená situace, já jsem nedávno hovořila s jednou paní vizážistkou, velmi milou a velmi schopnou, a ta mi právě říkala, že musí pracovat, i když už je dávno v důchodovém věku, že musí pracovat, protože její důchod se rovná jejímu nájmu. Tohle je sociální bomba, která nám tady, já nevím už polovybuchuje, ale když někdy vidím tu naši politickou scénu, co jako řeší za závažné problémy, teď to myslím ironicky, samozřejmě, a tohle tady prostě nechává tak nějak vyhnít, jestli se to prostě vyřeší samo, zřejmě tady budeme jako budovat nějaký slumy podobně jako někde v Jižní Americe, to je, to je skutečně katastrofální.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Je to, myslíte, ten míč je tedy na straně státu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
No, jednoznačně, jednoznačně na straně státu, obcí, to jak obecní výstavba družstev. Hlavně prostě povolit, aby ta družstevní výstavba mohla být intenzivnější. Vždyť my stavíme polovinu bytů toho, co je potřeba. Tak je samozřejmě jasné, že ten nedostatek se prostě jednoho dne projeví. Jo, tak se to pořád jakoby nechává vyhnít a žije se z té podstaty, jo? Která prostě nějakých dvacet, třicet let stará a nám tady prostě chybí kvalitní plánování tomu státu. My nejsme schopni dlouhodobě kvalitně plánovat. Ať se to týká metra, mostů a to je Praha extrémně bohaté město, samozřejmě, ať se to prostě týká změny modelu ekonomiky, moje oblíbené téma, anebo bytové otázky, jo? Tady se prostě, já mám pocit, žije jako že, teď se jako dohodneme, něco uděláme a za dva měsíce jako...Krátkodobý horizont, když to, co by jsme se mohli učit od té Číny, je prostě uvažovat v rámci jako třeba desetiletí, no a to není politicky atraktivní, že jo, to vám volby nevyhraje. Volby může vyhrávat něco jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se tedy může vyvíjet podle Vás ten trh s nemovitostmi? Mimochodem, situace u nás spíš je podobná ne Rakousku, ale Slovensku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Slováci jsou na tom trošku líp než my, protože oni přece jenom...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tam jsou zmírněná ta opatření.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Ano, těm obcím nedali úplně takovou jako možnost si s tím dělat, co chtěj a prodat a vlastně privatizovat ten bytový fond. To byla zásadní chyba, že ty obce nedostali jasný, prostě, rámec a zachovali se teda ve většině případů skutečně jako velmi špatní hospodáři. A asociální hospodáři, ještě navíc. Potřebujeme státem podporovanou bytovou výstavbu, naprosto jednoznačně, nevím, jestli potřebujeme zákon o sociální bydlení, ale bezesporu prostě potřebujeme politiku dostupného bydlení. A narovinu říkám, prostě včera, včera bylo pozdě. Místo toho nám tady kvete obchod s chudobou, kdy prostě za naprosto odporné ubytovny se účtujou horentní nájmy, protože není jiná možnost a platíme to my. Já jsem se dívala na to, jakým způsobem rostli ty sociální dávky právě v téhle oblasti, zatímco jinde se vesele škrtalo, tak tady prostě jako se to snad ztrojnásobilo za nějakých posledních pět, šest let, jo? Takže... Jo absurdní situace, my ze svých daní platíme čím dál víc za to, že lidé žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách a hrabou si na tom majitelé ubytoven. No to je chorá politika.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že bude tedy ještě těžší pořídit si hypotéku, že mladí lidé, ale možná i třeba senioři prostě, že na to vlastní bydlení jen tak nedosáhnou? Což se ale týká teda primárně těch mladých.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Pokud se nic nezmění, tak skutečně vlastní bydlení bude nedostupný luxus. V té situaci, v jaké dneska jsme, tak ani pražská střední třída, která je bohatá, dokonce i v evropském kontextu je bohatá, tak na to vlastní bydlení nedosáhne, jo. To je nesmírně závažný, závažný signál a jestli tohle není hlavní politická priorita, tak už nevím, co by jí mělo být.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Docentka Ilona Švihlíková a její názory, děkuji Vám. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
--------------------
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítřejším hostem bude spisovatel Pavel Kosatík. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: zis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.