Přepis: Finanční služby pro studenty - 24. srpna
Ve středeční poradně Dvojky jsme se od Světlany Ryskové dozvěděli, jak financovat vzdělání. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Sen kovbojů Karla Černocha, tak tato píseň vás teď asi příliš nerozpohybovala, ale přesto nás mohla alespoň rozněžnit a navodit nám dobrou, romantickou náladu. Třeba se to zrovna dnes bude hodit. Milí posluchači, v tuto chvíli ale odhazujeme romantiku, protože je tady téma rodinné finance. Je tady ekonomická novinářka Světlana Rysková. Přeji vám hezké dopoledne.
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Hezké dopoledne.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A je tady téma - kvalita finančních služeb pro studenty. Paní Světlano, já jsem vždycky obdivovala, když jsem četla v novinách rozhovory s nejrůznějšími zahraničními kapacitami, které vyprávěly o svých těžkých začátcích a vyprávěly o tom, kterak si brali úvěr na studium a podobně. Řekněte mi, je něco takového u nás už opravdu možné, aby to mělo pro toho studenta skutečnou, nepopiratelnou kvalitu?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
No, úvěr na studium je možné si vzít u nás. Je to dlouhodobý produkt, který banky nabízejí v podstatě v nezměněné podobě už několik let. On samozřejmě ten úvěr na studium je přizpůsoben té situaci, která v současné době je. V současné době máme soukromé školy, kde se platí školné, státní školy, kde tedy samozřejmě to studium taky něco stojí, ale školné se třeba ještě neplatí. Takže, ty banky nějak moc nediferencují, ty úvěry je možné si vzít od 150 do 600 tisíc korun, což samozřejmě záleží na tom, pro někoho to stačí, pro někoho to může být nedostatečné. Jedinou výhodou těch studentských úvěrů na studium je to, že tam je odložená splatnost toho úvěru. To znamená, student si vezme úvěr, splatnost je 10 let, on tedy studuje, po dobu studia platí jenom úroky, v uvozovkách jenom, ono to taky nemusí být málo. A po ukončení studia potom ze svého už příjmů může ten úvěr splácet. To znamená, že on vlastně jakoby tu váhu toho úvěrování studia nepřenáší na rodiče, ale může si ji nechat na svých bedrech a sám si ten úvěr na studium zaplatit, což je běžné, takto se to dělá v mnoha státech, ve Spojených státech nebo i v západní Evropě, že nenesou tu tíhu rodiče, ale vlastně student si půjčí sám na studium a pak to sám splácí.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Světlano, vy jste řekla na začátku své odpovědi jednu větu, která mě zaujala. Tato možnost tady v podstatě v nezměněné podobě existuje už několik let. Mně se zdá, že finanční trh, finanční možnosti, nabídky, ale samozřejmě také celková světová situace, co se týká oblasti finančnictví, se stále mění, jak je možné, že nabídka pro studenty tady existuje už několik let v prakticky nezměněné podobě?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
No, já vlastně sleduju ty studentské účty už řadu let a musím říct, že kromě toho, že tedy ty studentské účty začalo nabízet více bank, tak vlastně ony se ničím až tak zvlášť nezměnily. Samozřejmě změnily se v tom, že jsou tam moderní komunikační kanály, je možné ty účty obsluhovat přes internet, což v těch úplných začátcích nebylo, ale například ne všechny studentské účty je možné obsluhovat z mobilu, což pro mnoho studentů je dneska běžná záležitost, obsluhovat všechno přes mobil, nakupovat přes mobil. Takže to už je jeden takový handicap. Nebo co se za ta léta nezměnilo, nemáme diferencované účty pro středoškolské studenty a vysokoškolské studenty, přitom potřeby obou těch skupin jsou poněkud rozdílné. Dneska už skoro každý vysokoškolák vydělává, to znamená, má vlastní příjmy, má těch peněz víc, určitým způsobem s nimi chce nakládat, chce třeba spořit. Někteří vysokoškoláci dokonce investovat. A s tím ty studentské účty nějak moc nepočítají. Čili, vlastně jsou to takové účty, které nabízejí standardní škálu služeb a jediné, co je tam odlišné od těch běžných účtů, které si může student otevřít v jakékoliv bance, jsou právě ty úvěry na studium s odloženou splatností.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, to je jediný rozdíl, který je mezi vlastně normálním, běžným účtem a účtem pro studenty.
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Ano, ano.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Přijde vám to dostatečné?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Já si myslím, že ne. Já tam například postrádám takovou službu, která taky, si myslím, že pro dnešního vysokoškoláka by měla být běžná - víceměnový účet. Dneska mladí lidé vyjíždí do zahraničí, studují, část studia tam absolvují nebo tam vyjíždí na kratší dobu a vlastně musí řešit problém, jak to tedy udělat, jestli si tam otevřít ten cizoměnový účet, jestli si tady vyměnit peníze na to studium. To by ta banka měla přece úplně samozřejmě zajišťovat.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Já taky přemýšlím, že kdybych byla v představenstvu nějaké banky, tak bych asi chtěla právě tyto potencionální klienty lapat, naučit je k sobě, přivázat si je třeba i sentimentem. To znamená, že člověka, který studuje a dá se očekávat, že dostuduje a dá se očekávat, že bude mít tedy, řekněme, nadstandardní příjmy, bych se snažila získat už jako dítě nebo studenta. Proč si myslíte, že to naše banky ignorují v podstatě?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
To vám neodpovím, já to bohužel nevím. Ale když to tak pozoruju za ty léta, tak dokonce některé bonusy, kterými ty banky studenty lákaly, jakože je odměňovaly finančně za lepší prospěch, tak ty vymizely. Takže, opravdu zřejmě banky mají tolik klientů a dnes nemusí příliš se zajímat o to, kdo tedy u nich má účet a jak ten jejich klient se bude vyvíjet. Jsou už natolik velké, že jim prostě na tom nezáleží, na jednom studentu.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste jakožto ekonomický expert otevřela svému dítěti jako studentovi účet?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Můj syn měl účet. Ne studentský teda, musím říct. Ale záleží vždycky na tom, co vlastně, a to je právě důležité, co vlastně ten student, případně ta jeho rodina od toho účtu očekává. Čili, jako ve všem. Je potřeba nejdřív si uvědomit, nedat na žádné reklamy, na žádné propagace, na žádné názvy těch účtů, ale uvědomit si, co vlastně od té banky potřebuju a za jakou nejlepší cenu si to můžu pořídit. A ať už je ten studentský účet nebo jiný, to je jedno prostě. Když potřebuju tu běžnou službu, je pravda, že ty studentské účty jsou nízkonákladové, ale je možné najít běžný účet, který je úplně bez poplatků. Studentské účty přece jenom nějaké poplatky, dneska není studentský účet, který by byl úplně bez poplatků. Pokud například potřebuju vysloveně ten úvěr na studium, o kterém jsme tady hovořili, ten skutečně žádná jiná banky než tři banky nejsou schopny poskytnout. To znamená, já si musím vybrat jednu z těch tří, která poskytuje ten specializovaný úvěr s odloženou splátkou, protože tam se nijak jinak ten student z toho nemůže, nikde jinde prostě takový úvěr nesežene. Když bude chtít běžný spotřebitelský, neúčelový úvěr, tak bude muset mít ručitele, bude s tím mít problémy, pokud nemá vlastní příjem, tak mu ho ta banka nedá.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Specializovaný účet s odloženou splátkou.
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Úvěr.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, s odloženou splatností. Dá se na tomto poli mezi těmi málo bankami, které nabízejí tento úvěr, dá se vybrat nejlepší? Nebo jsou všechny stejné?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Jsou opravdu tak minimální, že se moc nedá. Vlastně s tou odloženou splatností je to možné jenom u dvou bank. Ta třetí banka tak jako lavíruje, ta říká, že je možné snížit splátky a podobně. Ale pouze u dvou bank a naštěstí obě dvě tyto banky mají poměrně nízkou úrokovou sazbu na ten úvěr, takže je tam rozdíl asi 2 procenta ročně. I to je hodně, ale je to opravdu úrok celkem, který se pohybuje v té nižší kategorii, ale musíme si zase uvědomit, že vlastně ten student za 5 let studia zaplatí té bance úroky a teprve potom začne splácet úroky a jistinu a tím se mu ten celý úvěr prodraží. Takže i ta úroková sazba, která je tam 8, 10 procent u těch bank, tak je poměrně vysoká. Když si vezmete 100 tisíc korun jako úvěr, tak za prvních 5 let zaplatíte 40 tisíc jenom na úrocích plus poplatky za vedení toho úvěrového účtu a teprve pak začnete ten úvěr splácet. Takže, vlastně ten úvěr vyjde skoro na nějakých 170, 180 procent, to znamená 100 procent úvěr a 70, 80 procent zaplatíte navíc.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
No, tomu se dá těžko odolat.
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Není to žádná láce pro studenta. A to si vemte, že vlastně za 100 tisíc korun žádné velké studium dneska nepořídíte, protože kdyby skutečně se mělo platit školné, tak to školné bude asi za těch 5 let mnohem vyšší než 100 tisíc korun.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
A to vůbec nemluvíme o studiích v zahraničí a podobně. Milí posluchači, blíží se začátek školního roku a vy možná budete řešit, jakým způsobem zajistit finanční služby pro své ratolesti. Možná, že právě přemýšlíte, co udělat s financemi, když vaše dítě jede třeba na semestr studovat do zahraničí. Právě proto je tady naše poradna rodinných financí, právě proto je tady ekonomická novinářka Světlana Rysková a bude i po písničce. Vy nám můžete svůj dotaz zavolat na 221552525 nebo 2424, také mi můžete poslat mail na jejakaje@rozhlas.cz. A pokud nejraději ze všeho esemeskujete, tak máte možnost na R2 mezera JEJAKAJE mezera, text vaší SMS, a to na 9077704.
/ Písnička /
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, posloucháte dopolední vysílání pořadu Je jaká je na Českém rozhlase 2. A Světlana Rysková nám teď radí, jakým způsobem zajistit studenty z hlediska financí. Paní Světlano, povězte mi, vyplatí se dnešnímu studentovi kreditní karta?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Kreditní karta studentovi se vyplatí asi stejně, jako se vyplatí každému z nás, to znamená, vyplatí se, pokud ji umí používat a pokud je schopen zaplatit všechny ty závazky během bezúročného období.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaplatit všechny ty závazky. To znamená, že ani kreditní karta pro studenty není třeba nějak zvýhodněná?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Ne, není. A když si uvědomíte, tak dneska úvěr z kreditní karty se pohybuje nějakých 18 až 20 procent, takže vy, když nakupujete kreditní kartou na úvěr, tak za měsíc za to zboží, které nakoupíte, zaplatíte o 20 procent víc. Takže, pokud by ten student používal kreditní kartu na běžné nákupy na úvěr, tak samozřejmě je to pro něj velice drahé úvěrování.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že si myslíte, že studenti se většinou bez kreditní karty, přestože studenti jsou ti, kteří velice často nakupují po internetu, v podstatě musí obejít, protože jim většinou žádná banka u nás nenabídne takovou kreditní kartu, která by pro ně byla přijatelná?
Světlana RYSKOVÁ, ekonomická novinářka
--------------------
Ne, ne, ne, tak to není. Samozřejmě studenti mohou mít běžnou debetní kartu, tou debetní kartou se taky dá platit přes internet, to není vůbec žádný problém. Tady jde o to, že prostě mezi tou kreditní a debetní kartou je rozdíl v tom, že když platí kreditní kartou, tak vlastně platí z cizích prostředků, ne ze svých, ale oni ty peníze musejí vrátit. Když je vrátí hned, je to v pořádku, ale málokdo to dovede zaplatit vlastně během bezúročného období, to znamená, že nakupuje na úvěr a ten úvěr je velmi drahý. A proto se podle kreditní karta na úvěrování pro studenty nehodí.
Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevyplatí.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.