Přepis: Důchodová reforma - 18. května

19. květen 2011

Ve středeční poradně hovořil ekonomický poradce Vladimír Pikora o důchodové reformě u nás a na Slovensku. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači, posloucháte dopolední vysílání Je jaká je. Je 7. minuta po 10. hodině a vy jste dnes svědky na Československém, na Českém rozhlase 2 česko-slovenského vysílání. Milí posluchači, na Slovensku mají za sebou důchodovou reformu. Co se v ní povedlo a co ne a zda my budeme tyto jejich chyby nebo klady opakovat, tak o tom si budu za malou chvíli povídat s Vladimírem Pikorou, hlavním ekonomem Next Finance. Přeji vám dobré dopoledne.

Vladimír PIKORA, hlavní ekonom Next Finance
--------------------
Dobrý den.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Vladimíre, povězte nám, my jsme si tady s panem Simaichlem a dalšími ekonomy povídali o hlavních pilířích české důchodové reformy, jaké jsou hlavní pilíře té slovenské?

Vladimír PIKORA, hlavní ekonom Next Finance
--------------------
Tak ty pilíře jsou 3, jsou ty standardní, které známe, ten první, to je vlastně, říkám na Slovensku se tomu říká sociální pojišťovna, to je jeden průběžný systém, který známe od nás, vedle toho je zde druhý pilíř, to jsou ty důchodcovské, správcovské společnosti, u nás známé jako vlastně fondy. No a třetí pilíř, to je vlastně něco, co bysme mohli přirovnat k tomu českému důchodovému připojištění. Je to tedy ten známý pilíř, globálně uznávaný, v mnoha zemích se používá něco podobného, ty nuance jsou jenom mírné. Co je ale důležité, je to, jak celý ten systém vzniknul. To, myslím si, je něco, na co bysme se měli my podívat, protože zde bychom se měli z čeho poučit. Slovensko totiž na rozdíl od nás vstupovalo do té reformy s velkým nadšením, byla tam velká euforie, byl tam velký marketing v pozadí, všichni se do toho hnali s tím, že populace bude stárnout, a proto je nezbytně nutné uspořádat nějakou zásadní reformu. No a k čemu tam došlo, bylo to, že oni měli v tu chvíli ještě co privatizovat, na rozdíl od jiných ekonomik a provedli zásadní privatizaci a ten balík peněz, který dostali, měl sloužit k rozjezdu privatizace. Tím pádem jejich rozjezd byl mnohem snazší, nežli v jiných zemích a skutečně odstartovali velkou kampaň. A výsledkem bylo tedy, že vznikl druhý pilíř, to znamená, že vlastně z toho stávajícího průběžného systému bylo možné vyvést až 9 procent hrubé mzdy do druhého pilíře, tam ty peníze měly být zhodnocovány. Co bylo důležité, bylo to, že ten pilíř byl pro mladé lidi povinný. To je to, co jsme zde měli, ty informace o tom ještě v zimě letošního roku v České republice, kdy se taky mluvilo o tom, že by České fondy měly být povinné.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pikoro, promiňte, že vás přerušuju, já bych jenom chtěla vědět váš osobní pohled, když se to na Slovensku připravovalo, vy jako ekonom jste to určitě sledoval, co jste si myslel o tom, jak probíhají přípravy a jakou podobu má ta důchodová reforma na Slovensku?

Vladimír PIKORA, hlavní ekonom Next Finance
--------------------
Tak vzhledem k tomu, že ta reforma byla připravovaná ještě před krizí, tak v tu chvíli se na podobné reformy nahlíželo velmi optimisticky, protože se zdálo, že finanční trhy jsou dost stabilní a klidné a globálně jsme podobné reformy vítali, i mezinárodní instituce typu Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a podobně je vítaly. Takže v zásadě ten hlavní trend se zdál dobrý. Co se zdálo už tenkrát ovšem nebezpečné, bylo jednak to, do čeho všeho mohou fondy na Slovensku investovat a kolik peněz je vyvedeno z toho prvního pilíře. Ale vzhledem k tomu, že Slovensko bylo opravdu ve specifické situaci, kdy privatizovalo plynárenský průmysl a mělo velké příjmy z privatizace, tak se dalo očekávat, že tu situaci ustojí. Co je však klíčové, Slovensko tu situaci neustálo. Později, to se tenkrát ještě nevědělo, se ukázalo, že ty příjmy z privatizace nebyly tak velké, abychom si mohli dovolit, aby si Slovensko mohlo dovolit celý ten systém ufinancovat a nyní je hluboce schodkový. A co bylo potom ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že ...

Vladimír PIKORA, hlavní ekonom Next Finance
--------------------
Ano. A co bylo potom to nejhorší, bylo to, že když přišla následující vláda, tak začala torpédovat ten systém, protože ten systém byl schodkový, tak začala umožňovat lidem, aby vystoupili z toho druhého pilíře a tím vlastně naprosto nabourali tu jistotu. Stalo se to, co podle mě by politik nikdy neměl udělat, a to je ve chvíli, kdy připraví nějaký zásadní krok, který systémově mění ekonomiku následujících 40 let, tak krátce po tom, co ten krok učiní, přijde jiná vláda, řekne: Ne, bude všechno jinak. My musíme vycházet z toho, že všichni ti lidé dobrovolně vstupovali do toho systému a vedle toho tam byli ti mladí, kteří už museli tedy povinně a všichni očekávali, že to bude prostě zásadní změna v ekonomice, která bude trvalá. A najednou během několika málo let se dramaticky změnila a tím pádem ohrozila důvěryhodnost celé té reformy, protože nikdo si nemůže být jistý tím, že za 2, 3 roky přijde jiná vláda a řekne: ...

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě.

Vladimír PIKORA, hlavní ekonom Next Finance
--------------------
... všecko je jinak, všechno bude úplně jinak, o všecko přijdete. Ohromná jistota.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Češi a Slováci s tím na věčné časy mají své zkušenosti a jak je vidět, tak se promítly i v tomto případě do důchodové reformy. Řekněte mi, tvůrci české důchodové reformy, poučili se z toho, co máme před očima vlastně nejblíže?

Vladimír PIKORA, hlavní ekonom Next Finance
--------------------
Já bych řekl, že původně se vůbec neponaučili, protože vlastně chtěli vstoupit do toho, co měli Slováci. Původně ten systém se podobá jak vejce vejci. Když se podíváte, jak na tom byli Slováci, tak oni na začátku, ti starší lidé si mohli rozhodnout, jestli chtějí, nebo nechtějí vstoupit do druhého pilíře a všichni mladí to měli povinně. To je přece to, co jsme zde měli původně navržené ještě letos v zimě. Potom se ukázalo, že společnost to nechce, společnost se těch povinných fondů bojí a vlastně jsme přistoupili na to, co mají dnes na Slovensku, kde ty fondy už také nejsou povinné, také jsou dobrovolné. Jenomže, co je na tom klíčové, je to, že na Slovensku se dneska mluví opět o tom, že ta důchodová reforma bude muset reformovat, že ty fondy nedokáží zhodnocovat peníze ani o inflaci. To je klíčové, protože dneska zde máme u nás valorizaci, to si musí každý uvědomit, že ve chvíli, kdy u nás rostou mzdy, tak po nějakém čase ..., ceny, tak po nějakém čase je u nás zvýšena i, zvýšen i důchod. Na Slovensku ty fondy nedokáží pokrýt ani inflaci a tím pádem nic takového tam není. Ony vlastně reálně se jim ty důchody znehodnocují. Ti důchodci za své důchody koupí stále méně a méně.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Dá se očekávat tedy, že to vlastně čeká i nás?

Vladimír PIKORA, hlavní ekonom Next Finance
--------------------
No, my máme teďka ten systém v mnoha ohledech už trošičku jiný. Do toho bychom měli vstoupit tak, že budeme mít fondy od začátku dobrovolné a nyní je otázka, kolik do těch fondů, do těch dobrovolných vstoupí, že nakonec z mého pohledu potom možná je zde trochu povyku pro nic, protože nakonec se možná ukáže, že tolik lidí do těch dobrovolných fondů nevstoupí a ten systém zůstane hodně podobný tomu, co zde dneska máme. To nikdo neví přesně, kolik lidí se nakonec rozhodne do toho systému vstoupit. A vedle toho u nás to zhodnocení fondů nemůže poklesnout pod inflaci. Takže oni se drží na úrovni té inflace, to znamená, reálně jsme lehce, lehce nad nulou, že u nás to až tak dramatické není.

Martina KOCIÁNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Vladimíre Pikoro, já, než nás úplně všechny totálně vyděsíte, tak já nás nechám vydechnout. Posluchači nám mohou volat své otázky na 221552424 nebo 221552525, také nám můžete dotazy na ekonoma Vladimíra Pikoru psát na adresu jejakaje@rozhlas.cz a my budeme v této debatě za malou chvíli pokračovat.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.