Přepis: Drůbeží maso - 24. ledna

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Docentka inženýrka Kamila Míková je z Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Dobrý den.
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A v dnešní Poradně pro spotřebitele si budeme povídat o drůbežím mase. Pokud jste slyšeli Dobré jitro, tak už jste zaslechli o křehčeném mase. Říkám to správně?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná by stálo za to víc osvětlit, teď máme větší prostor, říct si, co to vlastně to křehčené maso je?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Tak křehčené maso de facto není maso, je to polotovar, také se z legislativního pohledu jako polotovar musí označovat. A princip spočívá v tom, že výrobce naváže do drůbežího masa poměrně velké procento vody, což mu samozřejmě snižuje náklady, takže toto maso se potom prodává levněji. Ale já to pokládám za určitý podvod na spotřebiteli, protože spotřebitel pod pojmem křehčené si představí, že to bude něco skvělého a ve skutečnosti si kupuje místo masa vodu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže to poznáme jenom podle toho názvu?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
V podstatě ten název ani nemusí být křehčené maso, ale důležité je hledat, bývá to drobounkým písmem napsáno, že se jedná o polotovar. A za tím polotovarem musí být napsáno složení. A tam se potom většinou dočtete, že toho masa je tam třeba jenom 60 procent, zbytek potom je ta voda.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zvyšuje to třeba nějak zdravotní rizika, tenhle ten postup technologický?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Ne, zdravotní rizika to úplně nesnižuje, i když určité výhrady k tomu by mohly být z toho důvodu, že vlastně ta voda se tam navazuje pomocí fosfátů a byť tedy výrobce dodrží hladiny fosfátu, které mu povoluje legislativa, tak z pohledu celkové konzumace fosfátu v celé řadě potravin vlastně jich konzumujeme příliš mnoho a to má pak negativní dopad, zejména u dětí na vyplavování vápníku z kostí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže vy doporučujete spíš se těmto polotovarům, pokud můžeme, vyhnout, nebo je používat zřídka?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
No, já v každém případě doporučuji je nekupovat, protože jak už jsem řekla, pokládám to za určitý podvod na spotřebiteli, byť je to legislativně v pořádku.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře. Tak jak je to s hygienou při výrobě, mluvíme-li tedy o drůbežím mase? Určitě se dostaneme i k dioxinům, protože to je teď velmi probírané téma. Kdybychom měli zvažovat způsob chlazení, má zase spotřebitel možnost to zjistit v tom obchodě?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
No, v zásadě nemá, protože tyto informace spotřebitel nedostává. Faktem je, že v České republice ještě před vstupem do Evropské unie platily přísnější předpisy, takže si všichni výrobci zavedli chlazení vzduchem, které je mnohem hygieničtější. Zatímco v Evropské unii chlazení vodou není vysloveně zakázáno, lze získat výjimku, tuto výjimku získalo například Polsko, takže tam se chladí vodou a samozřejmě, že při chlazení vodou je daleko větší riziko mikrobiální kontaminace. A vzhledem k tomu, že na náš trh jde velmi mnoho kuřat právě z Polska, tak tady to riziko se zvyšuje. Takže tady bych doporučila, kupujte česká kuřata.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to možná ale souvisí i s tím dalším tématem, a to jsou dioxiny. Jenom vlastně vysvětleme, nebo připomeňme, ono se říká, dioxiny, skloňuje se to ve všech pádech, víme, že jsou to potencionálně rakovinotvorné látky. Ale co to vlastně jsou dioxiny? Kde se v tom krmivu vzaly?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
No, tak jsou to chemické látky, které se do toho krmiva, konkrétně v tomto případě dostaly proto, že místo jedlého rostlinného oleje byl použit technický olej jako odpad při výrobě bionafty. Takovýto olej samozřejmě v krmivech nemá co dělat, nicméně ten německý výrobce krmivo použil, jak sám tvrdí, v dobré víře. No a samozřejmě, že s tímto olejem se do toho krmiva dostaly dioxiny, které se potom dostávají do těla zvířat. V tělech zvířat se usazují v tukové složce, případně se přenášejí, například u slepic se můžou přenášet do vaječného žloutku. Takže takový je ten potravní řetězec v tomto ohledu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a ono se mluví o tom, že se možná k nám ty kontaminované potraviny nedostaly, ale můžeme mít jistotu?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
V žádném případě jistotu mít nemůžeme. Jak už se jednou ukázalo, kdy německá strana tvrdila, že tyto potraviny k nám nepřišly a nakonec se ukázalo, že přišly. Ten problém spočívá v tom, že dneska vlastně se kontroly z jedné země Evropské unie automaticky uznávají ve všech zemích. Čili my jsme v zásadě odkázáni na informace z té země původu a v tomto případě ten informační systém jednoznačně selhal. Takže vlastně ta pravděpodobnost, že se sem ještě nějaké kontaminované maso dostane, nebo už dostalo, je poměrně vysoká. A zase, jedinou obranou tady je, kupovat, pokud možno, kuřata českého původu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hodně se diskutuje o označování země původu. Pokud by se to prosadilo, pomohlo by to něčemu?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
V každém případě ano, to je veliká bolest, o které se v Evropské komisi už dlouho a dlouho jedná, zatím se to stále nepodařilo prosadit, i když tento skandál to možná urychlí. Protože zkušenost, nebo realita je taková, že vlastně spotřebitel na obale zjistí pouze toho posledního, kdo tu potravinu měl v ruce, kdo ji třeba naporcoval, kdo ji zabalil. Ten potom je uveden na obale. Ale to neznamená, že ta potravina musela vzniknout v té zemi, kde byla zpracována. Takže například, jestliže někdo doveze třeba kuřecí řízky z Argentiny nebo z Brazílie, odkud se hojně vozí, a tady je zabalí, tak na tom obalu bude napsáno CZ, což je pro spotřebitele vlastně zavádějící.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Paní docentko, a vlastně ty přípustné, to přípustné množství dioxinů v mase, to je úplně mizivé. Jak je složité zjišťovat dioxiny?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
No, je to poměrně hodně složité, samozřejmě existují velmi přesné analytické metody, ale ten rozbor je náročný a také velmi drahý, proto se běžně nedělá. Ale tady bych chtěla říct, že ty dioxiny se vlastně kumulují v tukové složce, takže v případě toho kuřecího masa, když sníte kuřecí řízek ve srovnání s vepřovým řízkem, tak to riziko bude podstatně menší, protože kuřecí je ..., jedna z velkých předností kuřecího masa je právě nízký obsah tuků. Takže ten jeden kuřecí řízek určitě nikoho na zdraví neohrozí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My tady máme takovou rychlou reakci na dnešní úvahu komentátora Ivana Hoffmana, který řekl, že asi nejdravější by bylo, kdyby lidé vlastně jedli jenom od, nebo maso od malochovatelů a ohradil se proti tomu předseda Družstva Vysočina, pan Vojtěch Rosický, který, on je to docela obsáhlý mail, vysvětluje, že dost dobře nelze uspokojit vlastně poptávku jenom tedy z malochovu a že naopak, vlastně ty velké chovy u nás jsou zárukou toho, že skutečně to maso je v pořádku, protože ta kritéria jsou velmi přísná. Souhlasíte s tím?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Tak já s panem předsedou souhlasím, protože nemůžeme zůstat odkázáni na malochovy, tam si většinou ten producent to chová pro svoji vlastní spotřebu. Takže my ve městech bychom asi žádné drůbeží maso na pultech neviděli. A je pravda, že ta průmyslová výroba je přece jenom pod větší kontrolou, každá porážka je pod veterinárním dozorem. Takže opět, pokud se jedná o ta česká kuřata, která byla a která se tady tedy narodila, byla zde vykrmena a zde zpracována, tak v současné době je lze pokládat za bezpečná.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další otázky necháme na našich posluchačích. Můžete volat po písničce na čísla 221552598 anebo 221552599.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak posloucháte Český rozhlas 2 Praha, my pro vás máme Poradnu pro spotřebitele. Mluvíme o zejména drůbežím mase s docentkou Kamilou Míkovou z Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Připomínám telefonní čísla pro vaše dotazy 221552598 anebo 99 na konci. Máme tady první dotaz, který přišel mailem a ptá se Pavel. Co je lepší, chlazené nebo zmrazené kuře na kost?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Tak obě ta kuřata by měla být z pohledu zdravotního nezávadná, nicméně chlazené kuře je čerstvé kuře a čerstvá potravina je vždycky lepší než ta zmrazená. Při dlouhodobém zmrazování může dojít k oxidaci tuků, a to přece jen má trochu vliv na chuť toho kuřete.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme první telefonát. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, Jana. Já bych se chtěla zeptat, jak poznáme, že to maso je českého původu, když to má na obalu označení CZ a jsme v tom dezorien ..., neorientujeme se v tom.
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Ano, to je velice obtížné. Někteří obchodníci začali prodávat zboží, které je označeno tak, že je tam přímo napsáno, že kuře pochází z českého chovu, bývá tam někdy i česká vlaječka. Ale samozřejmě toto není povinnost, takže to dělají jenom někteří obchodníci. Jinak tu možnost bohužel spotřebitel nemá.
posluchačka
--------------------
Takže ti obchodníci, kteří budou mít zájem, aby to jejich zboží se prodávalo hodně, protože teď o ty české potraviny je velký zájem, tak budou nuceni to takhle označovat, mohli by?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Ano, obchodníci v podstatě se takhle, to je jejich iniciativa, začali se takhle snažit to označovat právě jako podporu té české potravině.
posluchačka
--------------------
Děkuji. Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak my vám děkujeme za dotaz. Na shledanou. Máme další telefonát. Haló? Dobrý den.
posluchačka
--------------------
To jsem já?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, to jste vy. Prosím?
posluchačka
--------------------
Dobrý den, Trýmlová. Já jsem se jenom chtěla zeptat, co by mě taky zajímalo, čím ty kuřata krmějí? Jestli taky nedovážejí nějaký krmivo, který je špatný, jako třeba vyrobený v tom Německu? To by mě zajímalo.
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
No, tak kuřata se krmí krmnými směsi, které jsou míchány u nás. Samozřejmě na 100 % se nedá vyloučit, že někdo krmivo také doveze. Ale v současné době je poměrně přísná kontrola krmných směsích, v zásadě stejná jako u potravin. Takže ta pravděpodobnost, že by k něčemu takovému došlo, je velice malá.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak zkusme, jestli máme další telefonát. Haló, dobrý den?
posluchač
--------------------
No, haló, dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prosím?
posluchač
--------------------
Já jsem ..., takhle, sháním se po výrobcích českých, ovšem jsou výrobky české firmy a na obalu je ovšem dodatek, vyrobeno v EU, nevíte přesně, kde to je.
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
No ano, to je právě ten problém označování, že tam není zatím z legislativy dána povinnost uvádět zemi původu. Čili pod tím vyrobeno v Evropské unii, to může být v kterékoliv zemi Evropské unie, v našem případě nejčastěji v Polsku.
posluchač
--------------------
Ano, děkuji.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Také děkujeme a na shledanou. A můžeme přivítat dalšího posluchače nebo posluchačku. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Prosím vás, já jsem se chtěla zeptat, jestliže a já to bohužel teda budu jmenovat jako příklad, je tam uvedeno Klatovské kuře, Vodňanské kuře atd., to znamená, že je vyrobeno v tom městě u nás v Čechách, nebo ne?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
To znamená, že je v tom městě zpracováno. Samozřejmě, že tam nevyrostlo a nebylo tam vykrmeno, ale bylo tam poraženo, bylo tam případně naporcováno a zabaleno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A ta pravděpodobnost, že by bylo dovezeno z nějaké větší dálky, asi je malá.
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
No, tak ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Těžko říct.
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Těžko říct.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme další dotaz. Dobrý den. Prosím?
posluchačka
--------------------
Haló?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, jste ve vysílání.
posluchačka
--------------------
No, dobrý den, tady je posluchačka z Trojmezí. Chtěla jsem se zeptat, četla jsem teďko nedávno, královna krásy je Vietnamka, která hovořila, že na vietnamské lesy, džungli shazovali Američani dioxin, aby to listí spadalo a lépe viděli na ty partyzány. Tak se chci optat, k čemu se dneska ještě používá? A ti lidi ve Vietnamu trpěj ještě dneska a říkala, že to trvá půlstoletí, než ten dioxin jaksi trošku zmizí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, děkujeme za to, že jste to připomněla.
posluchačka
--------------------
No, na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou. My jsme vysvětlovali, jak se, jakým způsobem se pravděpodobně dioxiny do toho masa dostaly, do toho krmiva. Jenom to připomeňme.
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Ano, v podstatě ten dioxin vzniká při spalování nebo při některých výrobách, těžkých výrobách, kde jsou vysoké teploty a tento dioxin konkrétně se tam dostal z technického oleje, který byl jako odpad při výrobě bionafty a byl vmíchán do toho krmiva.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se vlastně na to kontaminované maso v Německu přišlo? Namátkou?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
No, tak samozřejmě, že v Německu mají veterinární dozor jako u nás, který dělá odběry a kontroly. Takže na to přišli a potom ten výrobce toho krmiva se sám jaksi přiznal, k čemu a vysvětlil, k čemu došlo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kvůli času poslední telefonát. Dobrý den. Haló, prosím?
posluchač
--------------------
Sklenář, Jihlava, dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat, jestli i u nás tyto provozy existují a jakože existují, který zpracovávají bionaftu a vlastně z tohoto provozu odchází do krmiva takzvané pokrutiny z těch olejnin. A jestli tyto provozy jsou nebo nejsou teďka pod přísnějším dohledem, jestli tam náhodou nedochází k tomu samému, co v Německu?
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Tak pokrutiny, které vznikají při výrobě nafty, se v žádném případě nesmí přidávat do krmiv. Do krmiv se přidávají pouze pokrutiny, které vznikají při rafinaci jedlých potravinářských olejů. A tato věc je velice, jaksi bych řekla důsledně a dneska ještě určitě bude i důsledněji kontrolována.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vysvětluje docentka inženýrka Kamila Míková z Ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Další otázky můžete od této chvíle směřovat na internet, protože dál můžete prostřednictvím chatu se vyptávat na to, co vás zajímá. Adresa je praha.rozhlas.cz. Já vám děkuji za váš čas a přeji hezký den. Na shledanou.
Ing. Kamila MÍKOVÁ, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
--------------------
Na shledanou. Děkuji.