Přepis: Co děti a finanční prvouka? - 2. listopadu
Středeční poradna Dvojky patřila otázce, kdy vlastně začít s finanční výukou dětí aneb kdy je začít učit hospodařit? Dozvíte se v (neautorizovaném a needitovaném) přepisu pořadu.
moderátorka
--------------------
Milí posluchači, posloucháte dopolední vysílání. My jsme se dostali do druhé hodiny a pokud si to správně pamatujete, tak máte pravdu, rodinné finance, to je téma, které vždy otvírá naši středeční Poradnu. Dnes je hostem Zdeněk Simaichl, přeji hezké dopoledne.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
A vybral si téma, které, musím říct, se mu velmi povedlo, protože finanční prvouka, co a jak učit děti o penězích I zní velice slibně, protože si myslím, že v dnešní době se už ani naše děti bez nějaké takové té ekonomické znalosti neobejdou už v podstatě od malička. Povězte mi, od kolika let si myslíte, Zdeňku, že bychom měli naše děti učit, co to vlastně peníze jsou?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak já myslím, že čím dřív, tím lépe. Kdybych měl být konkrétní, tak určitě minimálně od těch 3 let, kdy to dítě už je schopno některé věci pochopit, tak je dobré už si s ním o těch penězích povídat, vysvětlovat mu a tak dál a tak dále. Ono to bude taková docela příjemná, bude to taková příjemná změna oproti minule. My jsme se tady hodně věnovali těm úvěrům.
moderátorka
--------------------
Úvěrům, ano.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Už jsme se pomalinku dostávali tak do těch depresí v uvozovkách, jak je to špatné. Tak trošku přehodíme výhybku směrem k těm dětem.
moderátorka
--------------------
A budeme vychovávat novou finanční generaci.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Tak, tak, přesně. Ne, že bychom nad tou starší lámali hůl, to v žádném případě, ale přeci jenom čím dříve se dostanou děti s penězi do kontaktu a naučí se, jak s nimi zacházet, tak tím je větší šance na to, že možná nebudou řešit ty problémy, které dneska řeší naše generace.
moderátorka
--------------------
Teď možná se budu brouzdat spíše v takových psychologicko-filozofických vodách, ale myslíte si, že je opravdu dobré, aby děti už od malička věděly, co jsou peníze, že všechno něco stojí. Nevychováváme z nich možná tímto nějak podprahově třeba pozdější mamonáře nebo naopak lidi, kteří se bojí, že ty peníze dojdou a mají takové ty zvláštní úzkosti?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Absolutně ne, absolutně ne. Já si myslím, že tak děti dneska učíme jiným dovednostem, učíme sportu, učíme je, jakým způsobem ty peníze potom do budoucna vydělávat, to znamená připravujeme na nějaké budoucí povolání, tak právě tato oblast té finanční gramotnosti, to znamená, jakým způsobem s penězi hospodařit, jakým způsobem tvořit rezervy, zejména, když už chceme rezervy, tak ta je hluboce podceňovaná, byla celá desetiletí zanedbávána a přitom jde o jednu ze základních vlastností. Já přece jenom trošku ještě jakoby zabrousím jakoby do těch úvěrů, protože je smutným faktem, že v České republice dělí průměrnou rodinu od bankrotu řádově 1 až 3 měsíce. Toto ukazuje na ty dvě věci, co jsem hovořil, to znamená, neumíme spořit, vytvářet rezervy a neumíme nebo lépe řečeno selháváme v hospodaření s nimi. Je fakt, že ta všudypřítomná lákadla reklamy, oni nám to příliš neusnadňují. Je strašně jednoduché těmto věcem podlehnout, nicméně čím dál tím víc pak dochází k tomu, že zaměňujeme takovou tu skutečnou potřebu za krátkodobý rozmar. A teď, jak se to týká těch našich dětí? Problém je v tom, že od toho nejútlejšího věku děti vědí více o utrácení, než o tom, jak si vůbec ty peníze vydělat a co je důležité nebo velmi důležité, jak si ty peníze potom i následně udržet.
moderátorka
--------------------
Jak si ty peníze vydělat, nebudeme ale tady razit heslo - neberte dětem právo na práci.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Ne, ne, to určitě ne. Já naopak musím říci a to je strašně důležité, že děti v podstatě velmi dobře vidí a vnímají, jakým způsobem jejich rodiče hospodaří s penězi a ono se to samozřejmě potom na ně přenáší. A je daleko důležitější v první fázi naučit děti s penězi správně hospodařit, než jakým způsobem ty peníze vydělávat, to je strašně důležité, protože v okamžiku, když neumím s penězi správně hospodařit, tak je jedno v podstatě, kolik si jich dokážu vydělat, stejně je utratím za hromadu nepotřebných věcí a v ten moment je úplně jedno, jestli vydělávám desetitisíce, statisíce, zkrátka ty peníze se mi rozkutálejí. A z vlastní praxe mohu potvrdit, že i lidé, kteří ty statisíce vydělávají, tak jsou mnohokrát v daleko větších problémech, než lidé, kteří mají průměrné nebo dokonce podprůměrné příjmy. Nepochopení vůbec tohohle toho základního principu, to znamená nejprve zacházet a teprve potom, jak vydělávat, tak bývá obvykle zdrojem problémů v budoucnu a o tom vlastně je celej ten princip. Můžeme se potom bavit o tom, kdy začít, jestli to bude od 3 let, 4 let, 5 let, ono je to samozřejmě velmi individuální, ale seznamovat děti s hodnotou a funkcí peněz můžeme skutečně a mám to vyzkoušené na vlastní kůži i doma zhruba od těch 3 let.
moderátorka
--------------------
Jak začít, jak to probíhá?
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Jak začít. Rodiče velmi často čelí takové té zákeřné otázce - koupíš mi to. Jo, to slýcháváme, nejde jenom o hračky nebo o zábavu, ale jde i o nejběžnější potraviny, sladkosti, čokolády, rohlík támhle a tak dále. A ta odpověď na tuhle tu klíčovou otázku je velmi zásadní. V případě, že nám vlastně rodinný rozpočet dovoluje, abysme tomu dítěti dopřáli v podstatě téměř cokoliv, tak je velmi dobré občas říci ne. Naopak, pokud, nebo řeknu to ještě jinak, v běžném životě, a to je právě příklad těch rodičů, v běžném životě také ne všechno si dokážu nebo mohu dovolit koupit. Ty děti, protože máme tendenci je zahrnovat různými dárky, máme tendenci, jo, jsou to naši miláčci, tak jim ten rohlík jim přece můžeme koupit.
moderátorka
--------------------
Dopřát, ano.
Zdeněk SIMAICHL
--------------------
Můžeme jim to dopřát přesně tak. Tak v okamžiku, kdy dokážeme říct zbytečnostem ne a ta zbytečnost může být i ten rohlík v tom obchodě, protože já ten rohlík mu dám do ruky proto, aby třeba nekřičelo, nebo že řekne - já chci rohlík, já chci rohlík, ale je to jak v té reklamě, jak to dítě tam dostane takový ten hysterický záchvat, že mu otec nedá do toho košíku ty brambůrky, tak já už jsem v obchodě několikrát viděl, jako samozřejmě ne takhle přehnané, ale ty děti si to dokáží potom vydupat. A pokud jim na tyto zbytečnosti dokážeme říci ne a je jedno, kolik to stojí, tak je naučíme vážit si i takových těch běžných věcí, to znamená, v okamžiku, kdy my potom řekneme ano, někdy jindy, ale už to bude dávat větší smysl, tak to dítě si toho bude daleko více vážit a začne rozlišovat mezi tím chci a potřebuji, a to je strašně důležité právě v té finanční gramotnosti a v té výchově vůbec k přístupu penězům do budoucnosti. V této souvislosti může být také užitečné, když se rodiče občas zmíní i o svých přání, to znamená, když řeknou teda tomu dítěti ne na nějakou ať už to může být sladkost, hračku nebo něco podobného a říct - podívej se, já také mám taková a taková přání, také si přeju, abysme si třeba jednou pořídili tohle, nebo abych se jednou podíval támhle, ale v současné době na to nemáme peníze, nemůžeme si to dovolit, jsou důležitější věci, tak prostě to je potřeba, kterou odkládám, je to odložená spotřeba a jednou, až si na to nešetříme, tak si to budeme moct koupit. A stejné je to s tou tvojí hračkou. V současné době máš třeba doma spoustu hraček anebo ta hračka je drahá, nemůžeme si ji v současné době dovolit, ale pojďme si na ni našetřit, to znamená, udělejme si takovou tu pokladničku, prasátko, každý měsíc nebo každý týden klidně tam, nehraje roli, tam si mohu říct každý den klidně, každý týden, pojďme tam odložit 1, 2, 5 korun a za nějaký čas to prasátko rozbijeme a tuhle tu hračku si půjdeme koupit. Jinými slovy, naučím to dítě odkládat tu svoji potřebu, nenaučím ho to, že všechno si může dovolit teď hned okamžitě.
moderátorka
--------------------
Oddalovat uspokojování potřeb dětí je asi to nejdůležitější, co je můžeme na začátku této finanční výchovy a nejen výchovy naučit. Zdeňku, já vás na malou chvíli přeruším, protože dám možnost také našim posluchačům, aby nám zavolali na 221552525 nebo 2424, jejakaje@rozhlas.cz. Tam nám zase můžete psát své mailové dotazy, stejně jako SMSkou R2 mezera jejakaje mezera text vašeho dotazu na číslo 9077704. Pokud i vy si pokládáte otázku, kdy začít a jak s výchovou vašich dětí k tomu, aby byli v budoucnu dobrými hospodáři, tak nám volejte do naší rodinné Poradny.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.