Přepis: Cévní mozková příhoda - 24. října

25. říjen 2011

Hostem pondělní poradny Dvojky byl Aleš Tomek, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Hovořil o cévní mozkové příhodě. V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na dvojce Českého rozhlasu právě začíná zdravotnická poradna. Mým hostem je doktor Aleš Tomek, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Dobré dopoledne, pane doktore.

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Dobré dopoledne.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A naším tématem je cévní mozková příhoda. To proto, že to je třetí nejčastější příčina úmrtí u nás v České republice. Pane doktore, stále běží kampaň, která připomíná, jak je důležité přijít včas k lékaři, z jakého důvodu? Právě v souvislosti s cévní mozkovou příhodou?

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak cévní mozkové příhody, musíme si na začátek říci, že máme asi 85 % příhod z ucpané mozkové tepny, to znamená ischemické cévní mozkové příhody a tam je ten čas právě velmi důležitý. Pro tyto příhody platí, že můžeme pacientovi podat jedinou účinnou kauzální léčbu pouze do 4,5 hodin takovou tu nejzákladnější rozpouštění krevní sraženiny neboli trombolízu. To můžeme udělat do 4,5 hodin a má to největší efekt. Tím dříve to podáme, tím je účinnější. Pak ještě máme nějaké možnosti pro omezenou vybranou skupinu nejtěžších pacientů zhruba do osmi hodin, ale po tomto časovém limitu už nemůžeme udělat nic, než řešíme následky.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili důležité je rozpoznat právě ty příznaky cévní mozkové příhody, které to jsou?

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak, tak, to je úplně nejdůležitější. V zásadě se to dá zjednodušit tak, že používáme takový test, kdy se pacient nebo necháme toho, když jsme tedy v rodině a dejme tomu náš rodinný příslušník máme to podezření, tak ho necháme se usmát a má-li jeden koutek níže než ten druhý, tak to je první z těch klíčových příznaků. Druhý příznak je pokles paže při předpažení, to znamená necháme potenciálního pacienta předpažit a klesá-li jedna ruka nebo nedokáže-li to vůbec jednou rukou, nejlépe na té samé straně jakou ten koutek, to je nejčastější, tak zase další bod. A třetí bod je porucha řeči takový velmi markantní, to znamená buď ten člověk vůbec nemůže mluvit, nebo mluví setřele jako kdyby byl třeba opilý nebo nám nerozumí, tyhle ty 3 hlavní příznaky otestujeme a máme za 10 vteřin jasné podezření a splní-li tento člověk tyto body, tak pak ihned voláme záchranku, to je základní, nechodit k praktikovi, neztrácet čas tím, že se někam sám snažím dopravit. Tohle je opravdu případ pro sanitku.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta cévní mozková příhoda může být různého rozsahu, tak jestli i v těch situacích, kde opravdu dojde k tomu masivnímu ataku v organizace, i přesto ten čas hraje tak významnou roli, vy tomu člověku můžete pomoci?

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Určitě, určitě. Tam opravdu je to tak dokonce, když řeknu účinnost té trombolízy, to je taková ta základní léčba pro ty nedokrevnosti, tak podáme-li tu trombolízu po hodině a půl od začátku příznaků, tak vyléčíme jednoho ze dvou úplně, to znamená, že je opravdu, když odchází z nemocnice, zcela takový, jaký byl předtím. Když to léčíme ve třech hodinách, tak už je to jenom jeden ze sedmi pacientů, který takto odejde úplně zdravý a léčíme-li ve 4,5 hodinách, což je ten současný nejzazší limit, tak už pouze jednoho ze čtrnácti pacientů vyléčíme tak, že je zase takový bez následků, jaký byl předtím.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Problém je v tom, že k té cévní mozkové příhodě může dojít během spánku v noci, tak v tomto případě tady ten čas je prakticky ztracený.

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Bohužel no.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dá se s tím něco udělat?

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ne, tito pacienti v zásadě jsou na tom hůře opravdu a bohužel musíme brát jako vznik těch příznaků čas, kdy pacienta naposledy někdo viděl, že byl v pořádku a vzhůru, to znamená, bohužel pro tyto pacienty ty možnosti jsou stále velmi omezené.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké jsou rizikové faktory cévní mozkové příhody?

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak cévní mozková příhoda asi nejzávažnějším faktorem je věk, proti tomu bohužel ještě neumíme nic udělat, ale samozřejmě s vyšším věkem frekvence narůstá. Když vezmu takové ty ovlivnitelné, co může každý z nás změnit, tak to je samozřejmě životospráva, a to jsou hlavně 3 věci, to znamená je tam kouření, nekouřit, je tam nadváha, to znamená být štíhlý nebo aspoň, co to lze, a třetí faktor takový zásadní je pohyb, to znamená, kdo se pohybuje aktivně nejméně třikrát týdně alespoň hodinu, tak ten je opravdu výrazně méně ohrožen mrtvicí než ten, kdo jenom sedí a nehejbe se.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten pohyb by měl být jaký? Stačí normální, taková procházka a vůbec taková ta běžná denní činnost, kterou děláme třeba, nebo to musí být cíleně sportovní pohyb?

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Ne, ne, stačí opravdu rychlejší procházka. Nemusí to být, opravdu každý samozřejmě, když je někomu 80, tak už nezvládne to, co 20letý jedinec, ale opravdu stačí intenzivní 45minutová chůze, která je určitě dostatečnou námahou, aby se to tělo tužilo.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dále pak tady máme vysoký krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu, to jsou další dva indikátory.

Aleš TOMEK, primář neurologické kliniky II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol
--------------------
Tak, tak, to už je většinou v rukou lékaře, v rukou jednotlivých našich posluchačů, je to, aby si dali pozor, aby chodili na preventivní prohlídky. To je určitě základní. A pak jsou právě takové ty faktory, které musí ovlivnit lékař a tam bych zmínil tedy, jak už jste řekla správně, vysoký krevní tlak, který musí být správně léčený, druhá věc je cholesterol, který musí být nižší nebo normální, třetí věc je krevní cukr, to znamená, správně léčená cukrovka, když už ji někdo má, tak musí být správně kompenzovaná a čtvrtá taková zásadní věc jsou třeba srdeční arytmie, které jsou velmi časté a fibrilace síní třeba, což je nepravidelný srdeční rytmus, se vyskytuje u populace osmdesátníků v 10 % a tato arytmie je opravdu asi jedním z nejzávažnějších faktorů, které můžou způsobit mrtvici a je potřeba být správně léčen, to znamená mít ředěnou krev lidově řečeno, antikvagulační léčbu.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ptát se vás budou také naši posluchači, tak já jim připomenu telefonní číslo do vysílání dvojky Českého rozhlasu 221552525 nebo 2424 a máme také mailovou adresu, a ta je jejakaje@rozhlas.cz.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.