Přepis: Bylinky - 15. dubna

18. duben 2011

V pátek jsme se věnovali bylinkám. Hosty byli Ludmila Dušková a Jan Kopřiva. (V článku nabízíme neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak tahle ta písnička byla docela hezká k tomu, abych teď přivítala naše hosty. Bylo to z pořadu Možná přijde i kouzelník a jdeme do finále. Tak já nevím, jestli jste kouzelníci, to se ptám Ludmily Duškové a Jana Kopřivy, spolupracovníci časopisu Receptář. Dobrý den. Jste kouzelníky zahrádkářskými?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den. Já si myslím, že denně.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Musíte kouzlit a čarovat s tou zemí, kterou potřebujeme pro to, aby nám to všechno krásně rostlo?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já myslím při tom počasí, které bylo zrovna tento týden, tak že to je velké kouzlení pro všechny zahrádkáře.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď máme zase pěknou zimu po těch teplých dnech. A co to vůbec udělalo s těmi zahrádkami a s těmi všemi sadbami a podobně?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak možná také záleží, v jaké té oblasti. Já se trošku bojím, že v těch teplejších oblastech, kde opravdu ty stromy jsou rozkvetlé, tak že to příliš dobře to chladno samozřejmě na to není. Na druhou stranu, ty teploty, co byly předtím, ty extrémní teplé teploty jsou možná pro ty zahrady v tuto dobu ještě horší, než to chladno.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jenom ještě našim posluchačům připomenu kontaktní spojení, protože pokud se zajímají o bylinky, tak určitě budou volat, nebo můžou psát své otázky, třeba na mailovou adresu jejakaje@rozhlas.cz, pak přidám i telefonní číslo, tak tam budou mířit otázky na to dnešní téma. Tak těch bylinek je celá řada, obrovské množství, některé jsou úplně nové. Pojďme si představit ty nejznámější, ty nejoblíbenější, které opravdu snad v každé bylinkářské zahrádce rostou. Takže, paní Lído, pojďte vy.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Bylinek je skutečně obrovské množství, jenom je zapotřebí si uvědomit, že se tak trošičku rozdělují na jednoleté druhy, to jsou ty, které pěstujeme pouze na 1 rok, ale na zimu ony nevydrží, takže se musí zpracovat. A potom máme bylinky vytrvalé, které samozřejmě přetrvávají a jsou schopné přežívat i v našich krutých třeba podmínkách, kde jsou vysoké mrazy. Mezi ty vytrvalé patří třeba šalvěj, dobromysl, mateřídouška, tymián, meduňka. Takže to jsou asi ty nejznámější. No a samozřejmě libeček, abych nezapomněla. No a co se týká jednoletých bylinek, tak ty si musíme každý rok předpěstovat, to znamená, vysít osivo a vyrobit si sadbu a potom zasadit. A sem patří samozřejmě bazalka. Bazalka patří mezi nejoblíbenější bylinky, bych řekla, v současné době a z toho už také vychází i celý sortiment. Ještě před několika lety, protože já už v této oblasti pracuju přes 25 let, dejme tomu, tak jsme měli jednu odrůdu bazalky, dneska jich je skutečně spousta a dá se vybírat třeba bazalka širokolistá, salátová, drobnolistá, trpasličí, bazalka červená, potom jsou bazalky, které mají samozřejmě zvláštní vůně, třeba citronová nebo bazalka skořicová nebo takzvaná modrá vůně, která se dá přidávat do svařeného vína.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde se ta bazalka najednou vzala? Protože ona je to stará bylina, ale u nás se vůbec nepěstovala, přinesla ji sem k nám třeba italská kuchyně?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, tím, jak jsme se otevřeli Evropě, tak právě i to znamená, že se sem dostala celá řada bylinek, které jsme předtím vůbec neznali, a to se právě týká i tady těchto druhů. No a co se týká bazalky, tak teď je právě ideální doba na to si to osivo koupit a samozřejmě si ho předpěstovat. No a potom, až bude hezké počasí, tak to znamená někdy na tom konci května můžeme ty sazeničky dát ven, protože jsou citlivé na mráz. A ještě bych chtěla podotknout, že bazalka má třeba obdivuhodné schopnosti, že je možné přidávat ji nebo přisazovat třeba k rajčatům nebo k okurkám, protože ona má pro ně takový blahodárný vliv, že nejen zlepšuje chuť, ale současně taky odpuzuje některé škůdce.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano a také ji nemají rády mouchy údajně, jsem slyšela, takže když si dáme třeba i květináč s bazalkou do kuchyně, údajně by měly mouchy z kuchyně odletět.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tuhle tu schopnost má celá řada bylinek a bazalka, pokud ji tedy máme na okně v nějakém květináči nebo truhlíčku, tak určitě tuhle tu schopnost má a navíc ji máme pořád po ruce.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Já ještě k těm vytrvalým bylinkám, které nejsou dnes tak až úplně předmětem povídání, ale chci se zeptat, měly by se čas od času vykopat z té země a zasadit úplně nové sazeničky? Nebo je tam můžeme prostě nechat na věky věků?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, můžeme je tam nechat, ale tím jsme si, myslím, způsobili, že se nám úplně zaplevelí celá ta část, kterou jsme tomu vyčlenili, protože třeba šalvěj anebo meduňka, to jsou tak ohromně rozpínavé rostliny, které vlastně se plazí, by se dalo říct, pod zemí a rozmnožují se těmi podzemními výhonky. Takže velmi rychle máme potom zaplněný celý ten záhon. Takže by bylo dobře říct, že stav těchhle těch bylin by se měl redukovat, to znamená, vždycky na jaře prostě tu rostlinu zmenšit tak, abychom si nezaplevili celý záhon.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdybychom je zasadili třeba do nějakého většího květináče, dali ho do země, co se stane, proroste stejně těma podzemníma kořínkama?

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To proroste, proroste horem, proroste spodem, já si myslím, že určitě třeba máta, šalvěj tyhle ty schopnosti mají a brzy se dočkáme, že je budeme mít úplně všude.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se bylinky pěstují, jaká zem je vhodná? Máme je hnojit či nehnojit a jak se o ně vůbec máme starat? To budou další otázky, které následují po písničce.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář. Dnes si povídáme na téma byliny. Už jsme mluvili třeba o té bazalce, která je hodně populární a oblíbená. Ale jak pěstovat bylinky, jakou zem si připravit, jak moc je to obtížné a náročné pro zahradníka? To se ptám vás, pane Kopřivo.

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že v první řadě bychom si měli ty rostlinky vždy vypěstovat sami. Bavíme se samozřejmě o těch jednoletých rostlinkách z výsevu. Někdy vidíme v marketech, že se prodávají bylinky a myslíme si, že tím, že si je vezmeme domů, zasadíme na zahrádku, nám porostou. Pozor, jsou to většinou rychlené věci, které jsou určeny ke krátkodobé spotřebě, ale nikoliv k dalšímu pěstování. Takže určitě raději do těch semen a vysít si to. K tomu výsevu potřebujeme kvalitní výsevní substrát. Já bych i na to apeloval, nestačí vzít si ze zahrádky nějakou zem z kompostu, není to úplně to pravé, co ty bylinky potřebují. Ty potřebují opravdu kvalitní fajnovou zem. Dnes jsou na trhu substráty, které jsou dokonce obohaceny o jílové částice, takže to jsou kvalitní výsevní substráty, do těch tedy si musíme rostlinky předpěstovat. A potom už je můžeme vysazovat, a už nehrozí nebezpečí těch pozdních mrazíků. Takže to bude radši v té druhé půlce května, můžeme vysazovat na záhony anebo, co je myslím dnes dost v oblibě, jsou bylinkové hrnce. Jsou k dostání v různých velikostech, v různých typech a tvarech. Myslím si, že to je ideální věc, mít někde třeba na terase nebo na balkónu, kde potom budeme grilovat, máme přímo k dispozici bylinky, abychom si je trhali a dávali přímo na ty masíčka. Takže to je úplně perfektní věc. Dnes se propaguje dokonce i speciální hnojivo použitelné tedy pro bylinky. Já myslím, že není až tak úplně nutné jít do těchto speciálních hnojiv, ale spíš se vždycky soustředit na organická hnojiva, ne na hnojiva chemická. Protože musíme si uvědomit, že z těch bylinek spotřebováváme především ty listové části, takže chceme, aby to bylo zdravé, ekologické, takže organická hnojiva, granulované hnoje. Nebo představte si, já už svým jménem musím propagovat, jsou dnes, prodávají se výtažky z kopřiv, kopřivové zálivky. Takže ideální věc na zálivku bylinek nebo různé lignohumáty jsou k dispozici. To všecko je pro bylinky úplně perfektní.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je následná péče o bylinky, pokud už vyrostou, už tam je hodně zeleného, tak třeba konkrétně dnes si povídáme o té bazalce, tak co ta potřebuje, když nám vyroste? Kdy bazalka kvete a jak je to s tím květem a kdy pak ji třeba i stříhat na sušení, tak jak si máme pomoci?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já tedy mám i tu osobní zkušenost, že pokud necháme bazalku přerůst, že jde do květu, tak potom už ta kvalita je nižší. Takže měla by se včas zaštipovat, včas sklízet. Pokud samozřejmě průběžně ji potřebujeme, ty listy bazalky, takže se nám nestává, že by vykvetla. Potom, když vykvete, tak opravdu už to je taková spíš semenná rostlina a ta kvalita těch listů je menší. Takže včas zastřihávat, zaštipovat, konzumovat. Opět, bavíme se o těch letničkách, o těch letních, teda jednoletých rostlinách. U těch vytrvalých je to trošku jiné, ty máme samozřejmě celoročně na zahradě.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
O ty se nestaráme?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A to je velká chyba. Staráme, pokud máme třeba mátu, tak ta, si dovolím říct, že by nás dokázala velice často a rychle vytlačit z té zahrady pryč. Takže to musíme naopak redukovat, protože ty kořeny se rychle šíří a potom tedy zahradu by to zamořilo. Takže tam musíme velice pečovat o to, abysme ji udrželi pouze na tom stanovišti, nikoliv dál.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme ty bylinky sázet všechny pospolu? Nevadí to jedné nebo druhé, neutlačuje jedna druhou? Nebo naopak ty vůně se tam tak různě prolínají, možná třeba některá by potřebovala více vody, druhá zase méně vody. Co byste radil?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já myslím, že to možné je i z toho důvodu právě se doporučují ty bylinkové hrnce, nebo můžeme to sázet i pohromadě na záhonek. Ale samozřejmě neměly by nám venku na záhonku vrůstat rostliny do sebe. Měly by mít to své místo a ne být propletené. Pak už samozřejmě to je horší.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Potřebují všechny bylinky sluníčko?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
To slunné stanoviště je velice nutné, je to velice důležité. Z toho důvodu právě ty bylinkové hrnce umisťujeme na balkony, na terasy, kde je dokonalé oslunění a i ta potřebná teplota, protože většina těch bylinek jsou náchylné na chlad, takže potřebují spíš to teplé slunné místo, pozor - nepřelévat!

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak a to, když máme třeba bylinky zasazené v květináči, třeba na zahradě a prší dlouhodobě, třeba týden, tak co se může stát s těmi bylinkami? Je dobré je přenést právě raději do sucha, nebo je přikrýt?

Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak pokud je máme v nádobě, tak já myslím k tomu přelitím deštěm nedojde, tam spíš vinou je ten pěstitel, který jim dopřává hodně vody a ony posléze začnou uhnívat, protože spíš jsou v bahně. Pokud máme samozřejmě bylinky na záhoně, tak je nutné, aby tam byla propustná kvalitní zem a i to do hloubky, která se vlastně nepřemokří. Pokud bylinky někdo pěstuje v těžké půdě, tak to nebezpečí uhnití a přemokření tam je velké.

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď se budeme chviličku věnovat bylinkám, které by neměly uniknout naší pozornosti, některé jsou novinkou a některé jsou tak dobré, že bychom si je možná mohli zkusit pěstovat na zahradě, třeba takzvaná stévie. To je určitě velmi dobrá bylinka.

Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Stévie je velmi zajímavá rostlina, je tedy vytrvalé, ale nepřezimuje v našich podmínkách, to znamená, že se musí pěstovat v květináčích. Stévie má zajímavou vlastnost, protože obsahuje sladidlo, přírodní sladidlo, které je asi 400x silnější než cukr. A je vhodná pro diabetiky, protože obsahuje inulin, což je velmi důležité. Takže stačí jenom přes lístek, utržený lístek vlastně pít čaj a máme oslazeno. Takže vidíte, že to je taková velká zvláštnost a zajímavost. Další takovou bylinkou, která by asi neměla ujít takovým specialistům, je česneko-pažitka. Je to vlastně kříženec česneku a pažitky, která vlastně zachová vlastnosti obou druhů s tím, že má intenzivní česnekovou chuť a vůni. To bych tady jako doporučila určitě. Další zajímavou rostlinou je brutnák, to je moje oblíbená rostlina, navíc je ohromně medonosná. Takže všichni včelaři, jako například já, ta určitě by si měli zasadit brutnák, protože ten přiláká obrovské množství včel. A navíc brutnák kvete nádhernými modrými květy a dokonce si představte, že ta modrá barva byla vlastně takovou, takovým vzorem starých malířů pro roucho Panny Marie. Takže ten brutnák posloužil jako vlastně motiv. A navíc listy brutnáku jsou ideální dávat si do čaje, protože zklidňují naše nervy. Takže vidíte, že to je všechno úplně úžasné.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka