Přepis: Balkónové květiny - 13. května
V páteční poradně pro všechny zahrádkáře nejen Dvojky ČRo nám Ludmila Dušková a Jan Kopřiva poradili, jak pěstovat balkónové květiny. (V článku najdete neautorizovaný a needitovaný přepis pořadu.)
moderátorka
--------------------
Pankrác, Servác, Bonifác, to jsou ti zmrzlíci a vždycky se říká, že právě teprve po nich bychom měli vyndat balkónové květiny ven, aby nezmrzly. Otevíráme zahrádkářskou poradnu, Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář, vítejte u nás.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
moderátorka
--------------------
Já se těším na to dnešní téma. Mám ráda balkónové květiny, mám ráda krásně osázené truhlíky. A když jsem končila rozhovor s Jiřím Hoškem o Německem, tak jsem mu říkala, že budeme teď probírat muškáty a podobně a on říkal, no, tak vždyť to v Německu vlastně zůstáváte, protože Německo, Rakousko, tam to vždycky hodně kvete ty balkónovky. A my se to možná teď trošku teprve učíme, není to tak dlouho, bych řekla, co myslíte?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, první věc, kterou jste tady řekla velmi správně je, že by se měly vysazovat rostliny až po zmrzlých. A já si myslím, že minulý týden nám počasí dokázalo, že to tak opravdu je, protože zmrzlo kde co, by se dalo říct a rozhodně ten, kdo si už květiny dal ven, tak nedopadl dobře. Takže určitě začít teď, protože už nehrozí žádný mrazíky, tak doufejme, že to všechno vyjde dobře.
moderátorka
--------------------
Ale nicméně ta tradice té záplavy muškátů, není u nás zase až tak dlouhá, u nás se spíše dávaly za okna ty muškáty takové ty vzpřímené, než ty převislé, pokud si tak přemýšlím pár let zpátky. A teď jsou v oblibě další různé balkónovky, pojďme si je pojmenovat, pojďme říct, které to jsou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě, protože je jich tak obří škála, tak si myslím, že určitě stojí za to vybrat některé, které se budou hodit, které vydrží a které jsou nenáročné, takže v první řadě já tedy preferuji převislé muškáty, protože vydrží všechno, všechny druhy počasí, by se dalo říct. Od hicu až po chladno, deště, takže to všechno. Potom bych asi na druhé místo dávala surfínie, které jsou taky poměrně nenáročné, navíc vypadají krásně, ale pozor, nedávat na místo, kde je průvan. Samozřejmě petunie, no, potom jsou verbeny, ty jsou velmi krásné, potom bych určitě doporučila vějířovky, no, a potom je celá řada novinek a tady bych se zmínila o jedné z nich a ta se jmenuje asteriskus a protože ještě nemá český název, tak ji pojmenovali zahradníci dukátová kytička. A je opravdu nádherná, protože vytváří krásné žluté květy velikosti dukátů, kvete od jara vlastně, nebo odteď až do podzimu a až do mrazu prakticky a je naprosto nenáročná a krásná.
moderátorka
--------------------
A to není balkongold nebo bidens, jak se říká také té květině, která má ty veliké žluté květy.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tohle to je květina, která je spíš jakoby vzpřímenějšího vzrůstu a částečně přepadá přes ty truhlíky, dá se výborně kombinovat s převislými druhy. A já bych dokonce doporučila, aby se kombinovala s druhy, které nekvetou. To znamená s rostlinami, které jsou okrasné listem. Například nejrůznější druhy plektrantusů, nebo glechoma je velmi krásná a teď na vlastně poslední týden se mi dostaly do ruky překrásné i Ipomoea neboli povijnice, které jsou nádherné svým dekoračním listem, ať už tmavě fialovým, anebo světle zeleným, nebo dokonce žlutým. A právě když se zkombinujou kvetoucí a nekvetoucí, tak to vypadá ohromně krásně.
moderátorka
--------------------
My musíme samozřejmě brát v úvahu spoustu věcí, třeba to například, na kterou světovou stranu máme balkóny nebo okna, protože každá rostlina potřebuje své. To znamená, některé hodně sluníčka, některé méně, některé možná i mohou být třeba na severní stěně a straně.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě, určitě, na to se hodně takhle pěstitelé ptají, protože ne každý má ideálně postavená okna a všude chce mít krásné květiny. Tak rozhodně bych tady jenom připomněla, že například begonie, které jsou velmi oblíbené, tak bych v životě nedávala někam, kde praží sluníčko, protože dochází často k popálení listů. Takže s begoniemi určitě spíš dávat je někam, kde je, kde je polostín. Ale zase pozor, nesnesou průvan, nebo nesnesou příliš velký vítr, takže tady pozor. Ale vždycky také dávat na takové chladnější a stinnější místo třeba ty vějířovky, tam to určitě vydrží a budou tam velmi dobře vypadat. Ale samozřejmě i muškáty, ty se tam taky hodí a snesou to. No, a když máme zase exponované stanoviště, to znamená příliš vedro, tak tam bych dávala vždycky rostliny, které mají dužnatější listy, ať už jsou to třeba kosmatce, nebo gazanie, anebo šruchy, protože to jsou rostliny, které vydrží extremní vedro.
moderátorka
--------------------
Já bych teď se zastavila u muškátů na chviličku, protože vy jste sama říkala, že je máte ráda, že jsou hodně oblíbené. Co dělat pro to, aby nám hodně, hodně kvetly, pane Kopřivo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že ty muškáty, tam je i důležitý ten výběr, protože dneska na trhu je celá řada různých druhů a ne všechny ty muškáty, ty převislé tedy dokáží udělat ten ohromný dlouhý metrový a ještě větší závoj. K tomu je ideální právě ten muškát břečťanolistý s tím jednoduchým květem, ten opravdu dosáhne té velké délky. Ovšem i ten potřebuje především kvalitní substrát. Tady bych zdůraznil, že pokud někdo si vezme zem někde z kompostu neurčitého původu ze zahrádky, tak nemůže čekat úspěch. Dneska jsou na trhu perfektní substráty. Mně třeba se líbí taková novinka substrát z mykorhizními houbami, to je substrát, který opravdu nabudí tu rostlinu, navíc je to obohaceno i o látky, které zadržují vodu v půdě, takže ta zem zbytečně nevysychá. Takže určitě soustředit se na takové kvalitní věci. A potom, co je důležité, ne hnojit, ale přímo přehnojovat, protože tady se nemusíme bát žádných chemických látek, které se do té rostliny dostanou, konzumovat to samozřejmě nebudeme, takže určitě už při výsadbě soustředit se na hnojení. Perfektní je třeba slepičinec, slepičinec granulovaný.
moderátorka
--------------------
Už se prodává.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Už se prodává. Je to úžasná věc, protože ten slepičinec je fermentovaný, tudíž se nemusíme bát, že bychom popálili ty kořínky, takže už do té půdy při té výsadbě zamícháme granulovaný slepičinec a potom samozřejmě do každé zálivky, když budeme zalévat, přidávat hnojivo. Ideální jsou potom tekuté slepičince, různé lignohumáty jsou k dispozici, takže myslím si, že těch možností je plno. Samozřejmě můžeme se soustředit i na klasická hnojiva krystalická, ale opravdu nehnojit, ale přehnojovat. To je velice důležité.
moderátorka
--------------------
A hodně zalévat, nebo třeba ty muškáty, protože pocházejí z Afriky snad, tuším, tak vlastně i ty vydrží docela sucho. Jak je to s vodou?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já myslím, že ta voda by, nemělo by docházet k přelévání, přelití muškátů je na závadu, ale na druhou stranu dlouhodobé přeschnutí samozřejmě zbržďuje ten růst a nasazování květů. Takže optimální zálivka. Takže ne mokré, ne suché.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.