Přední vědci vs. Karel Čapek. Jak reálné základy mají Čapkovy futuristické vize?
Krakatit, Válka s mloky, R. U. R. a další pohledem Jiřího Grygara, Heleny Illnerové, Jana Mašáta nebo Pavla Taussiga. V audiu včetně ukázek z rozhlasové adaptace R. U. R. z roku 1968 (režie František Štěpánek) nebo z divadelní adaptace Války s mloky v Divadle na Vinohradech z roku 1963.
Čapek sám nebyl technický typ. A mnozí odborníci rozporují „vědecké postupy“ v jeho díle. Čapkovy úvahy ale mívaly reálný základ. Navštěvoval například přednášky Františka Walda, profesora teoretické a fyzikální chemie a chemické metalurgie. Zvěčnil je i v úvodní snové scéně v Krakatitu.
Třaskaviny, třaskaviny,“ začíná Prokop nervózně, „jejich výbušnost záleží na tom, že že že se náhle vyvine veliký objem plynu, který který se vyvine z mnohem menšího objemu výbušné masy... Prosím, to není správné.“ „Jak to?“ táže se Wald přísně. „Já já já jsem našel alfa-výbuchy. Výbuch totiž nastane rozpadem atomu. Částečky atomu se rozletí - rozletí -
Karel Čapek: Krakatit
Krakatit
„Čapek musel znát Rutherfordův planetární model atomů,“ je přesvědčený Jan Mašát z VŠCHT. „Termín alfa-výbuchy v Krakatitu vychází z Rutherfordova pokusu o rozbití atomu pomocí ostřelování alfa částicemi. Atom to nevydržel a rozpadl se.“ A chemický název Krakatitu tetraargon olova?
„Argon je vzácný plyn, který není schopný žádné reakce. A olovo musíte k reakci hodně přemlouvat. Proto Čapek uvádí, že se reakce dosahuje vysokofrekvenčními oscilacemi. A že k výbuchu dochází účinkem herzových vln.“
Továrna na absolutno
Astronoma a astrofyzika Jiřího Grygara Krakatit uhranul už v 11 letech. Poprvé se z něj dozvěděl o Lorentzových transformacích nebo Einsteinově teorii relativity. „Čapek znal Einsteinovu rovnici E=mc2 a uvědomoval si, že v hmotě je ukrytá obrovská energie,“ popisuje Grygar.
„I dnešní jaderný průmysl využívá jen zlomky z toho E. Maximálně 0,7 % účinnosti, a to to musí být vodíková, atomová puma.“ A co se stane pak? Čeká nás Továrna na absolutno? I o tom mohl Čapek debatovat při osobním setkání s pozdějším držitelem Nobelovy ceny za fyziku Patrickem Blackettem.
Rossum’s Universal Robots
„Čapek byl vizionář. Jeho romány a dramata jsou předobrazem toho, co se dneska děje,“ myslí si Grygar. „Vemte si R. U. R. Roboti už pochodují světem a brzo budou nevyhnutelně chytřejší než my. Nebude to trvat dlouho. Známky už jsou tady.“
Grygar naráží na případy, kdy počítače dokázaly vyhrát nad mistry pokru. „A to zcela jednoznačně. Znamená to, že umějí blafovat a mají vlastní intuici. Donedávna jsme si mysleli, že to má jenom člověk.“
Bílá nemoc vs. Věc Makropulos
Díky své intuici mohl podle Grygara Čapek v Bílé nemoci předpovědět moderní epidemie, HIV nebo selhávání antibiotik. Naopak ve Věci Makropulos dohnal do důsledků, kam až může vést moderní prodlužování života. „Ta Elina Makropulos je nešťastná jak šafářův dvoreček.“
Podle Grygara byl Čapek právě v téhle myšlence neštěstí z nesmrtelnosti průkopníkem. To fyzioložku a biochemičku Helenu Illnerovou zase stále fascinuje Čapkova Válka s mloky. Její ekologická naléhavost.
Válka s mloky
„Je to předpovědět toho, jak v touze po zisku jsme schopní zničit si vlastní zemi. Nejsme schopní zastavit svou touhu po vzrůstajícím HDP a rostoucích ziscích. Mluvíme sice neustále o udržitelném rozvoji, ale vývoj už teď přestává být udržitelný.“ Existuje nějaká vize, která Čapkovi nevyšla?
Třeba film, upozorňuje filmový historik Pavel Taussig. „On předpokládal, že se film nebude vůbec vyvíjet. Že zůstane jen u povrchu, jen v zobrazovací podobě. Že nikdy nebude mít tu schopnost, jako velká literatura, postihnout nitro herců a myšlenku.“
Související
-
„Bídáku Karle Čapku, ať z toho dostaneš bílou nemoc!“ Tyhle anonymy uštvaly Čapka k smrti
Koncem 30. let a hlavně po podpisu Mnichovské dohody se proti Čapkovi zvedla vlna nenávisti. Podívejte se do dopisů. Anebo si v audiu poslechněte povídku Karla Čapka.
-
Werich, Voskovec a Haas v Čapkově Válce s mloky. Film, o který se soudil Hollywood
Rozhlasová adaptace Války s mloky v režii Krala Weinlicha se stala kultovní záležitostí. Stejně tak legendární je i převod Války s mloky do filmu. Protože se nedaří.
-
Jiří Horčička – spor o legendu. Dokument jako rozhlasový soud
Přímo ve studiu vyšetřující posuzuje, jak významnou stopu Horčička zanechal v historii rozhlasu. Vypovídá komisař Maigret, ztracený hlas Laďky Kozderkové, Viktor Preiss...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.