Před rokem byla uvalena nucená správa na IPB

14. červen 2001
Pod kůži

O IPB šly podivné zvěsti. Mnozí přemýšleli, jestli peníze odnést hned nebo až za nějakou dobu. Nikdo nevěděl, co s bankou bude a jen málokdo tušil, že se schyluje k opravdovému třesku. Šestnáctého června 2000 zastavila před budovou IPB na Senovážném náměstí v Praze auta, ze kterých vyskákali policisté v kuklách.

Jejich úkol byl jednoduchý - ochránit Petra Staňka, který nesl manažerům banky list, na kterém bylo napsáno: "ČNB uvaluje na IPB nucenou správu." Pak už se rozehrála velká hra o dědictví po tomto bankovním domě. Zavzpomínejme, co se od té doby událo. Pod kůži lva ve světě financí se podíváme s Pavlou Kvapilovou a Jiřím Hoškem.

Že je něco prohnilého ve lvím impériu, to se vědělo už dlouho. Poté, co IPB divoce zprivatizoval vlastní management, vládě nezbylo, než prodat v roce 1998 zbytkový podíl za pakatel japonské Nomuře. Historie IPB, to jsou roky podivných obchodů a podezřelých operací. Loni se začalo mluvit o tom, že banka je na tom opravdu špatně a že manažerům zřejmě brzy spadne klec.

Celé měsíce se jenom spekulovalo o tom, co bude s IPB dál, špitalo se o různých scénářích. Nervozita rostla, lidé vybírali vklady. IPB nebyl schopna dále plnit svoje závazky a tak přišla nucená správa. Centrální banka ji vyhlásila 16. června. Bylo to v pátek kolem poledne. Podle šéfa bankovního dohledu Pavla Racochy nebylo zbytí.

Pavel Racocha, šéf bankovního dohledu: Od 20. února do 11. června poklesla primární depozita uložená v IPB, to znamená vklady obyvatelstva a podniků o téměř 34 miliardy korun.

Ministr financí Pavel Mertík si byl jist, že vláda a centrální banka udělaly dobře, i když věděl, že to stát přijde na desítky miliard korun. Jak tehdy řekl, existovaly totiž jen dva scénáře. Buď nucená správa nebo odebrání licence a tedy konec banky. To by podle Mertlíka bývalo nakonec stálo mnohem víc.

Pavel Mertlík, bývalý ministr financí: To máte zhruba 140 miliard korun výplata pojištěných vkladů, potom sice vklady nepojištěné, ale velmi významné, například veškeré fondy VZP, asi poloviny měst a obcí u nás a celé řady dalších subjektů. Když si toto všechno propočítáte, tak je jasné, že takovéto řešení by bylo mnohonásobně dražší než nucená správa.

Lidé byli zaskočeni. Tak rázné řešení u tehdy třetí největší banky možná přece jen mnozí nečekali.

Názory lidí:

Jeden den tvrdí, že ne a druhý den - bác. To je nepochopitelné, opravdu.

Po těch zkušenostech, co už toho bylo tolik vytunelovaného, tak je lepší to mít buď doma nebo to utratit.

Já jsem uložil peníze do IPB, pak jsem si koupil bagetu. A doufám, že to dobře dopadne.

Dopadlo to pro klienty dobře nebo ne?

O své úspory nepřišli. Od začátku je všichni protagonisté operace v IPB ujišťovali, že s jejich penězi se nic nestane, zaručil se za ně totiž stát. Uběhl víkend, v pondělí 19. června se klienti IPB probudili a od ředitele jiné banky - ČSOB Pavla Kavánka se mohli z rádia doslechnout pro leckoho v tu chvíli překvapivou novinku: "Pokud klient má v IPB své vklady, tak je dneska od rána má v ČSOB."

Ze dne na den tak lev IPB skončil pod křídly ČSOB. Jenom desítky prázdných kelímků od kávy byly svědky víkendových jednání stovek bankéřů. Ministr Mertlík řekl - museli jsme jednat rychle. ODS a Václav Klaus to viděl jinak - byla to loupež za bílého dne.

Václav Klaus: Skupina finančníků, která tento krok k ovládnutí jedné třetiny naší ekonomiky vymyslela, zorganizovala a provedla, musí vědět, že i kdyby jí spřátelená média jakkoliv kryla záda, přinejmenším ODS bude trvat na tom, aby pravda vyšla najevo.

O to, aby pravda o IPB vyšla najevo, se snaží už skoro rok vyšetřovací komise, kterou si ustavili poslanci loni na začátku července. Do jejího čela si vybrali kontroverzního lidovce Miroslava Kalouska.

Jeho volba vyvolala pochybnosti. To proto, že stejně jako někteří jiní členové komise, měl údajně vazby na IPB. A tak se někteří, mezi nimi i premiér Zeman ptali, jestli komise má pravdu odkrýt nebo zakrýt. Výsledky bádání nad tisíci stran dokumentů už jsou na papíře. Na schůzi sněmovny je podle Kalouska komise předloží za pár týdnů na konci června.

Miroslav Kalousek, KDU-ČSL: Zpráva je sepsaná a v tuto chvíli probíhá její projednávání a schvalování.

Už teď se ale ozývají hlasy, že zpráva stvořená politiky, bude podle politických zájmů vypadat. Miroslav Kalousek nezastírá, že její sepisování nebylo jednoduché. Fakta se ale podle něj změnit nedají.

Miroslav Kalousek, KDU-ČSL: Ti, kteří mají určité obavy z výsledků té zprávy, se snaží dopředu její výstup znehodnotit. Ale počkejte si na ten výsledek. Já se domnívám, že jsme tu shromáždili informace cenné a zajímavé.

Stejně jako poslanci se kauze IPB věnuje také policie. Bývalí bosové byli mistry v přesouvání majetku záhadným způsobem. Vedení banky vždycky umělo jet na hraně zákona, řekl nám před dvěma roky exministr financí Pilip. Miloš Zeman loni naznačil, že možná ne vždy to bylo na hraně.

Miloš Zeman, premiér: Podezření se týká částek v rozsahu několika desítek miliard korun a domnívám se, že jakási preventivní akce tohoto typu právě vzhledem k vážnosti podezření a k výši částek, které jsou objektem tohoto podezření, byla oprávněná.

Zemanova slova dosavadní průběh vyšetřování nevyvrací, spíše naopak. Vyšetřovatel už obvinil osm členů nejvyššího vedení IPB, včetně bývalého náměstka generálního ředitele Libora Procházky. Důvod - úvěrový podvod, porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužívání informací v obchodním styku. A co na to ekonomové?

Někteří dávají za pravdu vládě, jiní tvrdí, že nevybrala nejlepší řešení. Už měsíce se vede debata o tom, kolik špatných aktiv vlastně od ČSOB převezme stát a na kolik stát a potažmo nás všechny, kdo platíme daně, celá operace přijde. Vzduchem létají různá čísla. Od výsledku se bude odvíjet i cena, kterou má ČSOB zaplatit. Podle ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka si ČSOB vymohla příliš velké ústupky státu a podle toho by měla vypadat i konečná cena.

Miroslav Ševčík, Liberální institut: Já osobně si myslím, že po očištění by měli zaplatit asi 40 - 50 miliard.

Čtyřicet miliard je nereálná cena, říká mluvčí ministerstva financí Libor Vacek. O číslech zatím mluvit nechce. Za několik dní, možná hodin, se potvrdí, kolik to vlastně bude.

Dnešní Mladá fronta píše, že ČSOB ze svých požadavků slevila a účet pro nás, daňové poplatníky, by měl být na devadesát miliard.

Na ministerstvu se teď každopádně finišuje. Do konce týdne bychom měli vědět, jaká je definitivní účetní hodnota problematických aktiv bývalé IPB, na které se bude vztahovat státní záruka.

Miroslav Kalousek, KDU-ČSL: Vedle těchto dokumentů, ze kterých vyplyne, co bude stát náš stát celá operace, budeme také poprvé znát přesný stav IPB v okamžiku, kdy na ní byla uvalena nucená správa. Já jsem přesvědčen, že podle signálů, které mám zatím k dispozici, budou mnozí lidé překvapeni rozsahem toho, v jak špatném stavu tato banka byla.

Příští dny a týdny vyjde možná leccos zajímavého najevo. Hodně ale zůstane také skryto. Pravda o silném lvu ve světě financí, kterého stát neuhlídal je totiž hodně složitá a je hodně těch, kdo si přejí zamést stopy, které ten lev po sobě zanechal.

Přepsal: Česká informační agentura

autoři: Jiří Hošek , pkv , mta , spr
Spustit audio

Více z pořadu