Před revolucí líp nebylo. Proto je tady ta kniha, tvrdí fotograf Herbert Slavík
Je spoluautorem knihy s názvem Poslední revoluce, která je odpovědí na hlasy, které tvrdí, že dřív bylo líp. Pro samotného fotografa prý byla překvapením.
„Teď se objevují nostalgické hlasy s tím, že bylo líp. To je nesmysl. Proto je tady ta kniha.“ Publikace s podtitulem Jak jsme žili zachycuje období od roku 1985 až do rozpadu Československa.
„Je o tom životě. K těm fotkám jsem se vrátil opravdu po 30 letech. Dřív jsem vůbec neměl tu potřebu. Byla to doba, na kterou ne úplně rád vzpomínám,“ ujistil Terezu Kostkovou v Blízkých setkáních.
Překvapení na druhou
„Sám jsem byl překvapený tím, co jsem fotil a jak ta země vypadala. Byla opravdu vybydlená a zbídačená. Pamětníci zapomněli a mladá generace netuší. Možná pro ni jsme tu knihu dělali.“
Která fotka z toho období je podle něj nejsilnější? „Vždycky zmiňuju fotku Václava Havla v Kongresu USA, kde stojí s tím vztyčeným véčkem. Až tam jsem si uvědomil, co se stalo,“ vzpomíná Herbert Slavík.
Jak s Martinem Komárkem přišli na nápad knihy? Až kam ho pustí portrétovaný člověk? Je hodným fotografem? Jaké vzpomínky má na fotografování Jana Třísky? Žijeme ve šťastné zemi se zakaboněnými lidmi? Má spěch vliv na kvalitu fotek?
Související
-
Václav Malý: Proč si třetina pamětníků revoluce myslí, že za socialismu bylo líp
„Ne pro každého je v současnosti život lehký,“ uvažuje světící biskup pražský. „Dnes se totiž člověk musí snažit.“ Co je podle něj největším zločinem komunismu?
-
Herbert Slavík: Volba fotky prezidenta byla vždycky věc společná. Výjimkou byl ten současný
Začínal na klasickém fotoaparátu, ale digitální doba se mu líbí. „Možnosti jsou neomezené. Dovoluje to fotit každému, ale o to větší výzva je to pro nás profesionál...
-
Fotograf Šibík: O reportážní fotky není zájem
Fotografoval pád Berlínské zdi, hladomor v Súdánu nebo zemětřesení v Arménii. Jezdit po světě ale není tak jednoduché jako dřív. Jak si dnes zařizuje své cesty?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
