Před 75 lety se spojenci vylodili v Normandii. Podporu zajišťovali i českoslovenští letci, říká historik
Právě před 75 lety zahájili spojenci invazi v Normandii. Takzvaná operace Overlord otevřela hlavní část západní fronty a vedla ke konci německého panování v Evropě. Vylodění spojenců si přímo v Normandii připomínají lidé z celého světa.
Podle historika Zdenko Maršálka z Oddělení globálních konfliktů a jejich důsledků Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Němci věděli, že k invazi dojde, a mohli ji i zmařit, kdyby věděli, kde a kdy proběhne.
„Spojencům se podařilo dosáhnout momentu překvapení díky zastírání. Znejistěli Němce co do místa předpokládané invaze, takže byli donuceni své síly roztříštit po celém pobřeží, od francouzsko-španělských hranic až po nejsevernější místa v Norsku.“
Rozmary počasí a potopené tanky
Spojenci nepřítele zmátli komplexní zastírací operací, která měla Němce přesvědčit, že jedním z pravděpodobných míst vylodění bude Norsko nebo Pas-de-Calais. A důležitou roli hrálo i počasí.
Na začátku června 1944 totiž bylo opravdu špatné. „5. června přišly bouře a lodě, které už čekaly v kanálu La Manche, musely zastavit a desetitisíce vojáků strávily strašlivou mořskou bouři na lodích, což je vyčerpalo. Němečtí důstojníci si tedy logicky řekli, že v příštích několika dnech vylodění nehrozí a řada z nich odjela na dovolenou nebo na porady do štábů,“ přibližuje historik.
Zároveň se ale potopily některé plovoucí tanky, což se podepsalo na ztrátách na pláži Omaha, a v klíčových momentech počasí znemožnilo taktickou leteckou podporu spojenecké invaze.
Československá stopa
Podpory invaze se zúčastnilo i československé letectvo – konkrétně 3 československé stíhací perutě (310., 312. a 313.) a 311. bombardovací peruť. Úkolem stíhacích perutí, kterým velel major letectva Tomáš Vybíral, bylo krýt vyloďující se jednotky před útoky, popisuje historik Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich.
„Od prvního dne českoslovenští piloti několikrát denně startovali z Chichesteru v jižní Anglii na pláže v Normandii a kryli především britská a kanadská vojska před útoky Luftwaffe. Ve třech případech svedli boje s Němci, kteří se pokusili napadnout invazní pláže, a ve všech případech zvítězili. Neztratili žádný stroj a vyřadili 13 nepřátelských.“
Poslední, 311. bombardovací peruť měla vytvořit leteckou uzávěru nad Lamanšským průlivem a povedlo se jí potopit jednu ponorku. Podle Rajlicha během bojů československého letectva v Normandii zahynulo do 3. července 1944 šest pilotů.
Vojáci kolika národů se zúčastnili bojů v Normandii? A je něco, co se navzdory velkolepým plánům v operaci Overlord nezdařilo? Poslechněte si celý speciál.
Hosté:
Martin Balucha, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii
Zdenko Maršálek z Oddělení globálních konfliktů a jejich důsledků Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR
Jiří Rajlich, historik z Vojenského historického ústavu
Související
-
Rok 1941: Chlebíčková aféra. Stály otrávené chlebíčky život premiéra Eliáše?
Značná část Evropy byla okupována nacistickým Německem, daleko na východě rozpoutali nacisté válku proti SSSR – a předsedou protektorátní vlády byl bývalý legionář Eliáš.
-
Rok 1944: Konečně doma! Co znamenala Karpatsko-dukelská operace
Karpatsko-dukelskou operaci, která začala 8. září 1944, prezentoval komunistický režim jako stěžejní okamžik naší vojenské historie.
-
Rok 1945: Bomby na Prahu. Hlavní město terčem spojeneckého bombardování
Na Popeleční středu 14. února 1945 se Praha stala terčem bombardování. Nálet, který mimo jiné poškodil Emauzský klášter, si vyžádal životy více než sedmi stovek lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
