Přechylování příjmení zakončením -ová není prznění

Účelem přechylování v češtině je smysluplné dorozumění, snaha vyhnout se nejednoznačným větám a významovým nejasnostem.

Otázka:
Vysvětlete mi prosím, co opravňuje veřejné sdělovací prostředky prznit jména, která nejsou zakončena příponou -ová přilepením této přípony.

Zajímavé je, že se to děje u zahraničních jmen (s oblibou Česká televize), ale ne u jmen českých (např. hlasatelka se jmenuje Emma Smetana a tečka, nikdy jsem neslyšel Smetanová). Přitom např. v Anglii (pokud nejsou věci znalí) si jméno Smetana a Smetanová nedají dohromady, neplyne jim z toho, že se jedná o manžele nebo sourozence.

Děkuji za odpověď.
S pozdravem Petr K.


Odpověď:
Podrobný výklad o přechylování je možno nalézt v Internetové jazykové příručce, proto zde k dotazu podotkněme jen stručně, že přechylování příjmení zakončením -ová není prznění. Je vyžadováno typologickými vlastnostmi češtiny a slouží k tomu, aby se jméno snadno začlenilo do významové výstavby věty.

Každý jazyk musí při přejímání prostředků z jiných jazyků někdy přistoupit na určité úpravy a čeština v tomto ohledu není výjimkou.

Na otázku, proč média nevyužívají (formálně nijak nezakázané) možnosti přechylovat i nepřechýlená příjmení domácího původu, tedy typ Emma Smetana, mohou odpovědět jen sami mediální pracovníci.