Prase chované v biochovu může běhat na čerstvém vzduchu a živí se tím, co vyrostlo na biopoli

To je přeštické černostrakaté prase. Je to staré, tradiční plemeno prasat,“ ukazuje do venkovní ohrady farmář Josef Sklenář. V Sasově u Jihlavy vede biofarmu, kde chová nejen prasata, ale i skot. „Už jen to, že mohou jít za námi ven, je znakem biochovu,“ říká.

Prasata mají volný pohyb ve výběhu|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

Prasata samozřejmě dostávají krmení, které vyrostlo na ekologicky kontrolovaných polích. „Konkrétně tyhle baští krmnou směs. Je ze šrotů z pohanky, ječmene, hrachu, kukuřice a vojtěškových lupínků,“ vyjmenovává a s úsměvem dodává, že z této směsi jednou upekl placky kolegům. Divili se, co je to za skvělou naturální mouku.

Na jatka přicházejí zvířata sama

Farma v Sasově u Jihlavy má i svá biojatka. „Na nás je, aby konec našich zvířat byl co nejrychlejší a co nejméně bolestný,“ říká farmář. K tomu přispívá i to, že zvířata na jatka přicházejí sama, a nejsou převážena kamiony. Biofarmáři také nesmí používat elektrické poháněče. „V okamžiku, kdy to zvíře vystresujete před porážkou, tak to maso může dojít k takové újmě, že je téměř nepoživatelný,“ dodává.

Rodinový způsob chovu|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas

Dalším zajímavým prvkem sasovské biofarmy je rodinový způsob chovu prasat. Ve výběhu tak vidíme jednoho kance, prasnice a spoustu selat. Ta zůstávají s matkami trojnásobně delší čas než v běžných chovech, takže tři měsíce. „Sele pije tři měsíce nenahraditelné mateřské mléko, a my tak nemusíme dávat selatům náhražky,“ vysvětluje Josef Sklenář.

Přeštická prasata v biochovu|foto:Irena Šarounová, Český rozhlas