Pracovat s tématem holocaustu je opravdu těžké, přiznává režisérka Pomoriški z Divadla Paměti národa
Spojení dokumentu a divadla je dobrá cesta, jak mladým lidem přiblížit moderní historii a propojit je s těmi staršími – touto myšlenkou se inspirovala režisérka Tamara Pomoriški, která založila Divadlo Paměti národa. „Pracovat s tématem holocaustu je opravdu těžké. Každý rok poslouchat to, co se lidem dělo, na mně nechává balast,“ říká.
Ve spolupráci se studenty umělecky zpracovává příběhy lidí, kteří byli součástí bouřlivých dějin 20. století.
Katarzí je pro ni proces tvorby inscenace, výsledkem bývá syntéza divadla, hudby, tance a scénografie. K příběhům pamětníků cítí velký respekt a závazek, aby je převyprávěli důstojně.
V divadle spolupracují s organizací Post Bellum, která má ve své databázi víc než 8 tisíc publikovaných a 13 tisíc zatím nepublikovaných příběhů.
„Zúžili jsme výběr a s pomocí skvělých dokumentaristů jsme pamětníky vyhledali a oslovili je s tím, jestli by měli zájem vyprávět své příběhy studentům. A na tom základě se pak inspirujeme a děláme z nich divadelní představení,“ popisuje režisérka.
„Minulý ročník byl zaměřený na romský holokaust. Bylo mi z toho trochu smutno, protože dnes už bohužel nežije ani jeden pamětník romského původu, resp. z první generace,“ dodává.
O svých zážitcích ze setkání s pamětníky mluví i studentka Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Aneta Kolínková. Poslechněte si celé Hovory Tatiany Čabákové.
Související
-
Divadlo Paměti národa začne zkoušet i v Pardubicích. Novinku spustí na podzim
Nečekejte klasickou scénu a ostřílené herce. Představení mají hlavně propojit děti a dospívající s pamětníky přelomových událostí minulého století.
-
S publicistou Tomášem Netočným o hledání pamětníků a práci v projektu Paměť národa
Tomáš Netočný je publicista, dokumentarista a novinář, který prošel několika médii. Před lety se usadil v projektu, který je věnovaný naší novodobé historii.
-
Hladomor na Ukrajině? Byla to systematická genocida národa, popisuje 30. léta Kroupa z Paměti národa
„Komunisté vždy s minulostí manipulovali. Studium historie používali k ideologickým záměrům,” popisuje Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
