Potřebujeme sloveso navýšit?

8. srpen 2014

Sloveso navýšit se užívá čím dál častěji. Ne všichni jej ale pokládají za neutrální.

Otázka:
Velmi mě tahá za uši v současnosti tak oblíbený výraz „navýšit“ ve smyslu zvýšit např. objednávku, hodnotu atp. Našla jsem k tomu pouze zajímavý článek v Naší řeči z r. 1963, který užívání slovesa navýšit v uvedeném smyslu neschvaluje. Jak se na to dívá spisovná čeština dnes?

Děkuji Vám předem za vysvětlení.
Martina Vavřincová


Odpověď:
I dnes platí, že uvedený význam slovesa navýšit lze plně pokrýt slovesem zvýšit, a tudíž je sloveso navýšit stále určitou částí českých mluvčích pociťováno jako spíše profesní. Je módní zejména v mluvě politiků, představitelů státní správy, obecních samospráv, ekonomů apod., proto se často objevuje zejména v médiích, kde tyto osoby vystupují.

Co se však od roku 1963 změnilo, je frekvence užití slovesa navýšit. Užívá se často, a tak se zvyšuje podíl těch uživatelů češtiny, které jej považují za noremní, neutrální. V oficiálním spisovném projevu bychom však nadále doporučili užít spíše sloveso zvýšit, neboť navýšit má stále charakter pomezní – právě proto, že existuje nemalý podíl těch, kteří jej za neutrální nepovažují.

autor: Martin Prošek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.