Potmě: Příběh Ladislava Dohnala, laureáta Ceny Olgy Havlové

9. červenec 2016

Za 50 let působení na táborské základní umělecké škole vychoval nevidomý hudebník Ladislav Dohnal dlouhou řadu žáků. Ani věk ani těžký zdravotní handicap nedokázaly udolat jeho energii a radost ze života. Audio bylo on-line pouze do úterý 9. srpna 2016.

Vychovávaly jej ve speciální slepecké škole na pražských Hradčanech řádové sestry. Zrak ztratil po nemoci v prvním roce života, a jak dnes vzpomíná, hradčanská škola ho vybavila praktickými dovednostmi a probudila v něm lásku k hudbě.

Žádný zrak, absolutní sluch

Brzy se zjistilo, že nadaný chlapec má absolutní sluch. Začal hrát na klavír, varhany, housle, trumpetu i akordeon. Po absolvování konzervatoře se stal učitelem na tehdejší LŠU.


Cena Olgy Havlové
Ladislava Dohnala nominovali opakovaně hned tři starostové: z Tábora, Plané nad Lužnicí a Sezimova Ústí. V historii této ceny je to unikát. Lidé si váží nejen toho, že nevidomý hudebník navštěvuje s akordeonem seniorské domy a věnuje svůj čas chrámovému sboru, ale ocenili tak jeho životní odvahu a optimismus.

Celý život s chutí muzicíroval v různých hudebních tělesech. Vedl pěvecké sbory a dodnes chodí hrát pro radost starým lidem do seniorských domů a na taneční zábavy. Velkou pomocnicí a oporou je mu manželka. Stejně jako on hudebnice tělem i duší.

Bez slepecké hole

Po svém bytě v Sezimově Ústí se Ladislav Dohnal pohybuje naprosto suverénně a stejně dobře se orientuje i venku. Má rád dlouhé procházky a místní lidé jen kroutí hlavou, když si rázně vykračuje s pudlíkem na vodítku bez slepecké hole.

Sebelítost a pasivita rozhodně k panu Dohnalovi nepatří. Naopak, ve věku, kdy se mnozí jeho zdraví vrstevníci neradi učí nové věci a raději odpočívají, se s vervou pustil do nových technologií.

Pořad připravila: Hana Soukupová.
Dramaturgie: Lenka Svobodová
Mistr zvuku a hudební spolupráce: Libor Soukup.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio