Posluchači hodnotí změny ve vysílání Dvojky ČRo pozitivně

4. duben 2011

V návaznosti na ohlasy posluchačů týkajících se změn ve vysílání Dvojky Českého rozhlasu přinášíme stručný souhrn hlavních zjištění průzkumu reakce publika stanice na únorové programové změny.

První únorový den roku 2011 došlo ke změně programového schématu Dvojky Českého rozhlasu. K posouzení reakce publika na tyto změny byl připraven výzkumný projekt, který byl realizován agenturou Median formou telefonického dotazování (CATI). Aby byly získány výsledky reflektující dynamiku reakce publika, byl projekt rozdělen do 3 vln. První vlna s počtem dotazovaných 270 se uskutečnila ve dnech 21.2. až 27.2., druhá vlna s počtem respondentů 264 ve dnech 7.3. až 13.3. 2011 a poslední třetí vlna s počtem dotazovaných 215 pak ve dnech 21.3. až 27.3.

Projekt byl nastaven tak, aby v každé vlně bylo dotazováno minimálně 200 posluchačů stanice. Z toho byl ve 2. a 3. vlně vytvořen panel respondentů, kteří byli dotazováni opakovaně. Tento panel ukazuje kontinuitu názoru posluchačů v období jednoho měsíce. Panel byl plánován tak, aby opakovaně bylo dotazováno minimálně 100 respondentů. Celkový počet osob – posluchačů - dotazovaných ve výzkumu byl 478 (respondenti dotazovaní opakovaně jsou v tomto počtu zahrnuti pouze jednou). Opakovaně bylo ve všech vlnách dotazováno 114 respondentů. Celkem bylo realizováno a do analýzy zahrnuto 749 rozhovorů. Soubor dotázaných byl vybírán kvótně tak, aby v základních demografických charakteristikách odpovídal složení publika Dvojky, respektive umožňoval statistický popis rozdílů jednotlivých kategorií (z toho důvodu byl nadsazen počet vysokoškoláků a posluchačů pod 50 let).

Kritériem pro zařazení do dotazování bylo, že respondent poslouchal danou stanici v posledním týdnu a soubor byl sestaven tak, aby jeho většinu tvořili pravidelní posluchači stanice: 50 % poslouchá Dvojku nejméně pět dní v týdnu, 32 % poslouchá tuto stanici denně, 64 % poslouchá stanici déle než pět let a pro 58 % dotázaných je Dvojka jejich nejposlouchanější stanicí. Tyto údaje potvrzují, že soubor byl složen z hlavní části z respondentů, kteří stanici dobře znají a jsou schopni porovnávat předchozí a současný program.

Výsledky všech tří vln se v hrubých obrysech silně shodují. Pokud sledujeme odpovědi panelu posluchačů dotazovaných opakovaně, sledujeme, že pokud dochází k posunu názoru, je to pozitivním směrem.
Dále uvádíme souhrn klíčových zjištění za celkový soubor respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu.
Při posledním naladění se vysílání líbilo 69,5 % , spíše líbilo 27 %, spíše nelíbilo 3,1 % a nelíbilo 0,4 %. Tzn. pozitivní názor vyjádřilo 96,4 % a negativní 3,6 % respondentů.
Jako spíše „pohodovější“ než dříve vnímá vysílání 86,6 % respondentů, 11,5 % tento názor nesdílí.Změnu zaznamenalo 54,5 %, nezaznamenalo 45,5 % dotázaných.Z těch, kdo změnu zaznamenali, vyhovuje 62,3 %; zčásti ano, zčásti ne 28,5 %; nevyhovuje 9,2 %.Ve vnímání oblasti, ve které ke změně došlo, uváděli respondenti nejčastěji časový posun a přesuny programů 21,9 %, na druhém místě četnosti odpovědí byla uvedena jako podstatná změna v hudebním programu 13,1 %. Změnu názvu uvedlo jako důležitou 3,1 % dotázaných.Více než dosud chce Dvojku poslouchat 12,1 %; stejně jako dosud 84,5 % a méně než dosud 3,3 %. Další výsledky se detailně týkají hodnocení jednotlivých programových a denních částí vysílání a osobností u mikrofonu (moderátorů a redaktorů).

Výzkum ukazuje, že většina publika přijala změny jako pozitivní. Zároveň dochází k postupné stabilizaci názoru posluchačů – i když stále zůstává skupina nespokojených. Zhruba 90 % publika stanice se shoduje na pozitivním hodnocení změn, kritická je k nim přibližně desetina posluchačů.

Vedení stanice i Českého rozhlasu všechny reakce publika, včetně kritických, sleduje a pečlivě se jimi zabývá. Jsou pro nás mimořádně cennou zpětnou vazbou. Realizace jakékoliv změny a zejména pak její objektivní zhodnocení však vyžaduje i určitý časový odstup, proto bude vedení rozhlasu i nadále důkladně vysílání Dvojky analyzovat a jeho jednotlivé segmenty postupně vyhodnocovat.

PhDr. Václav Hradecký,
Výzkum a analytika ČRo

René Zavoral,
ředitel Odboru komunikace a vnějších vztahů Českého rozhlasu

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.