Portrétní fotografie je můj pohled na člověka, připouští Lenka Hatašová
„Já se nerada fotím. Nevadí mi focení selfíček, ale když mě fotí někdo z kolegů, tak to těžce prožívám,“ prozrazuje na sebe fotografka Lenka Hatašová. Všechny díly Blízkých setkání najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Do jejího ateliéru se poprvé přišla fotit maminka. „Měla jsem trošku trému a ona říkala: To je zdržování, já nevím, jak se mám tvářit. Ale jsem moc ráda, že jsem ji nafotila. Maminka je aktivní na sociálních sítích, dokonce investovala do bitcoinu. Škoda, že se toho nedožil táta, který mě k fotografii přivedl. V Ústavu jaderného výzkumu dělal technické fotografie látek, které zkoumali,“ vzpomíná.
Možná mi karanténa zachránila život
Před covidem se Lenka Hatašová vydala na pouť do Santiaga de Compostela. „Já žila prací. Díky karanténě jsem na tři měsíce pověsila foťák na hřebík a objevila zahrádkaření. Možná mi to zachránilo život, byla jsem vyčerpaná. Během pandemie jsem zpracovávala obrovský archiv. Mám tam unikátní fotky Matušky, Formana, Lustiga a Kellnera."
Jak se Lenka Hatašová dívá na úpravu fotografií? „Nic proti tomu nemám. Dřív jsem používala stylizaci. Například jsem fotila Leilu Abbasovou v mléce, Ivetu Bartošovou v blátě na břehu Vltavy a Marcele Březinové jsem dala místo kravaty živou rybu. Dnes už to nevyhledávám, mám pocit, že to odvádí pozornost od portrétovaného. Portrétní fotografie je můj pohled na toho člověka,“ uzavírá umělkyně.
Proč by chtěla zažít tango v argentinských ulicích? Jak vzpomíná na fotku plačící Jany Novotné? Váží si dnes lidé fotografií?
Související
-
František Drtikol. Fotograf aktů a Buddha ze Spořilova
Františku Drtikolovi přineslo slávu fotografování aktů. Umělec a propagátor budhismu chtěl původně malovat.
-
Na hrobě bych měl rád napsáno, že nefotím jen balkony, usmívá se fotograf Tomáš Třeštík
Balkonové fotky patří mezi jeho nejznámější díla. „Trochu se tomu směji. Nápad vznikl úplnou náhodou a nepovažuji ho za nekonečně úžasný,“ vysvětluje v Blízkých setkáních.
-
„Cejchu fotografa Václava Havla se nezbavím,“ přiznává Tomki Němec
„Prezidenta na mých fotkách zajímali spíš ti ostatní,“ vzpomíná fotograf v Blízkých setkáních. „Já jsem ho měl rád jako člověka, s tím dobrým i s tím špatným.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
