Porsche: Konstruktér luxusních sporťáků i legendárního brouka se narodil v Čechách
Ve 30. letech vlastnili automobil dva lidé ze sta. Díru na trhu si uvědomovali mnozí, včetně Adolfa Hitlera. Válka však výrobu vozidla pro obyčejný lid pozastavila. VW brouk se ale stal fenoménem i tak. Nacistická minulost jeho slavného konstruktéra však víří vody dodnes. Jak je to doopravdy s autorstvím legendárního „brouka“? Jak Porsche přečkal druhou světovou válku? Dožil se Ferdinand Porsche světové proslulosti své značky?
Ferdinand Porsche se narodil 3. září 1875 v severočeském Maffersdorfu, v dnešních Vratislavicích nad Nisou. Jako mladý se nadchnul pro techniku. Nejvíce ze všeho ho lákala elektřina. Kurzy elektrotechniky na průmyslové škole v Liberci si přímo vyvzdoroval.
V osmnácti letech odešel na zkušenou do hlavního města mocnářství do Vídně. Nastoupil do učení do Spojených elektrických podniků, které se specializovaly na elektrické osvětlení a výrobu elektromotorů. Ve Vídni Porsche nakonec zůstal celých třicet let.
První elektromotor
Jeho dalším zaměstnavatelem se stal Ludvík Lohner, výrobce kočárů. Těsně před koncem 19. století si firma Lohner, c. k. dvorní továrna na výrobu kočárů, objednala elektromotor pro automobil. Porsche se s nadšením pustil do práce.
Právě u Lohnera se Porschemu podařilo sestrojit automobil poháněný elektromotorem. Vytvořil revoluční konstrukční řešení, pro které se vžil název „systém Lohner-Porsche“. V obou předních kolech automobilu byly zabudovány elektromotory o výkonu 2,5 koňské síly. Na pařížské světové výstavě v roce 1900 s ním slavil obrovský úspěch. Tehdy mu bylo pouhých pětadvacet let.
Kořeny populárních hybridů
Šest let poté nastoupil Ferdinand Porsche jako technický ředitel do společnosti Austro-Daimler. U Lohnera mu totiž začali vyčítat, že žádá pro svůj výzkum příliš mnoho peněz. Na základě Porscheho patentů začala firma Austro-Daimler vyrábět hybridní benzinovo-elektrické vozy. Konstruoval i letecké motory a za první světové války se také věnoval armádním zakázkám.
Krátce po válce se na přání svého přítele hraběte Saši Kolowrata rozhodl sestrojit nový lehký závodní vůz. Čtyři vozy typu Sascha odstartovaly poprvé 2. dubna 1922 na závodě Targa Florio na Sicílii. V kategorii sériových vozů do 1100 cm³ se na prvních dvou příčkách umístili jezdci právě s tímto vozem.
Kultovní brouk
V následujícím roce Porsche pro neshody na koncepci výroby vozů firmu Austro-Daimler opustil a přesídlil do Německa. Svého nového zaměstnavatele našel v holdingu Daimler Motoren Gesellschaft, vlastníka předešlé firmy. Ve funkci ředitele se podílel na vývoji a výrobě legendárních vozů typu Mercedes.
Na začátku 30. let minulého století založil ve Stuttgartu vlastní konstrukční kancelář, v níž zaměstnal řadu špičkových inženýrů. Posléze tu vznikly i první návrhy volkswagenu, tedy „lidového vozu“, základy pozdějšího „brouka“. Legendárního, doslova kultovního vozidla, vyráběného na všech světových kontinentech, se vyrobilo více než 21 milionů kusů.
Související
-
Ford: Nejvlivnější byznysmen planety několikrát zkrachoval. Svého snu se ale nevzdal
Začínal jako hlavní inženýr u Thomase Alvy Edisona a první vůz vyrobil po večerech na koleně ještě v 19. století. Dnes jeho firma patří mezi největší automobilky světa.
-
Mercedes-Benz: Za vznikem legendární automobilky stály dvě ženy
Nejenže byla Berta Benzová svému muži celý život oporou, ale navíc i světu představila mužův první automobil poháněný benzinovým motorem.
-
Příběhy slavných: Ferdinand Porsche
Rozjetím nové automobilky ve Wolfsburgu postavil na kola téměř celý svět. A pak se ho jako Hitlerův konstruktér a SS-Oberführer pokusil přejet. Anebo to s tímhle če...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.