Poprava
Asi nejvýstižněji označil popravu, která se v pondělí konala ve Spojených státech, francouzský deník Libération. Vražda vraha. Timothy McVeigh byl chladnokrevným vrahem, jakkoli atentát, při kterém zahynulo sto šedesát osm lidí, považoval za součást legitimní taktiky boje proti americké vládě.
Jeho vysvětlení, že smrt lidí, jakkoli ho mrzí, je "v povaze věci" a vyjádření o dětských obětech jako "nutných ztrátách" by neobstálo ani ve válce - voják McVeigh by byl souzen za válečný zločin proti civilistům. Myšlenka, že s vládou lze bojovat zabíjením spoluobčanů se pak zcela vymyká zdravému rozumu. Atentátník byl v roce devadesát sedm odsouzen k trestu smrti. Ten je dosud součástí právních řádů osmdesáti šesti zemí světa, z toho ve čtrnácti pouze za válečné zločiny a ve dvaceti se nevykonává. Postupně přibývá zemí, které trest smrti odmítají jako barbarství a kde převažuje názor, že i ospravedlněné zabití z nás činí vrahy.
Předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy se včera vyjádřil, že "způsob, jakým atentátník zemřel, byl smutný, patetický a špatný a demonstroval neúčinnost nejvyššího trestu jako odstrašujícího prostředku". Podle Amnesty International "USA připustily, aby pomsta zvítězila nad spravedlností". Zatímco svobodný a demokratický svět pohlíží na americkou zálibu v popravách s odporem, s porozuměním naopak v tomto případě mohou Američané počítat například v Číně. Tam se trestá smrtí například i krádež motocyklu. V Asii a Africe pak zřejmě lidé nechápou, co vidí Američané zajímavého na popravě chemikáliemi a proč atentátníkovi efektně neusekli hlavu. V principu je to totéž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.