Politoložka Vladimíra Dvořáková: Vládě nehrozí vyslovení nedůvěry. Schůze Sněmovny bude spíše předvolebním setkáním

Poslanecká sněmovna bude jednat o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůze proběhne deset dní před obecními a senátními volbami a premiér Andrej Babiš se na ni prý těší. Opozice argumentuje tím, že vláda neplní programové prohlášení a premiér nevyřešil svůj střet zájmů.

Čtěte také

Ekonom Lukáš Kovanda: Zatím do tuhého nejde. Strašení dluhovým armagedonem může veřejnost otupit

„Hlasování o nedůvěře vlády je vždycky trochu složitější nežli o důvěře vlády, protože když se hlasuje o nedůvěře, musí se získat 101 podpisů bez ohledu na to, kolik je přítomných poslanců. Když se hlasuje o důvěře, stačí většina přítomných poslanců. Takže hlasování o nedůvěře je koncipováno tak, aby nebylo tak jednoduché vládu odvolat. Je to snaha o jistou stabilizaci systému,“ vysvětluje politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková.

„Zároveň víme, že v tuto chvíli vládě skutečně nic nehrozí. Nehrozí, že by mohlo dojít k tomu, že by jí byla vyslovena nedůvěra. Je to nástroj, který opozice používá, protože jí to dává prostor vyjádřit se k vládnutí, provést určitou kritiku. Vláda samozřejmě může využít toho, že se bude obhajovat, takže to bude takové trošku předvolební setkání,“ míní.

Druhé hlasování o nedůvěře

Půjde o druhý pokus současné opozice o vyslovení nedůvěry. Ten první vláda ustála počátkem února. Tehdy bylo podnětem k vyvolání schůze vyostření konfliktu mezi Motoristy sobě a prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat čestného prezidenta strany Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Čtěte také

Politolog Kopeček: Hlasování o nedůvěře je nadužívané. Slouží zviditelnění, nikoli ke změně vlády

„Opozice upozorňuje na některé kroky vlády, které jsou opravdu v rozporu s demokratickými pravidly nebo s jejím vlastním prohlášením a podobně. Takže to má svůj význam, jenom se to nesmí přehánět,“ zdůrazňuje Dvořáková.

„Opozice musí tušit, jak často a v jaké náladě společnosti může vyvolat hlasování o nedůvěře. Když je to příliš často, lidé jsou spíš rozpačití nebo naštvaní, že se místo užitečných věcí jenom povídá ve Sněmovně. Ale teď máme před volbami a popravdě řečeno by mě překvapilo, kdyby tuto možnost opozice nevyužila.“

Politická kontrola státní správy

Samotnou kritiku opozice politoložka považuje za legitimní. „Z hlediska programového prohlášení je asi ten největší problém deficit rozpočtu, o tom se hovoří neustále. Vláda se zavázala, že to nepůjde pod tři procenta HDP, ale v tuto chvíli je zřejmé, že to bude nad třemi procenty,“ konstatuje.

Kromě toho podle Dvořákové vláda činí kroky, které lze označit za ještě problematičtější. „To se týká například zákona o zaměstnancích, který ruší služební zákon a posouvá státní správu pod větší kontrolu politiků, což není dobře a je to jeden ze signálů, že se demokratické vládnutí posouvá trochu někam jinam.“

Čtěte také

Politolog Lukáš Jelínek: Sporné zákony si prezidentské veto zaslouží. Pavel se ještě drží zpátky

„Vidíme i nepříjemné útoky na média a snahu řešit jiným způsobem veřejnoprávní postavení Českého rozhlasu a České televize. To vyvolává určité napětí. Různá prohlášení k rozhodování soudů také nepatří k úplně standardním procesům,“ dodává politoložka.

Zvýšená bdělost vůči způsobu vládnutí současné koalice je tak podle ní pochopitelná. „Jinak vláda samozřjmě vládne podle toho, jaký má program, jaká je koalice. Má právo o mnohých věcech rozhodovat. Ale co je možná problém, je až příliš časté přijímání zákonů prostřednictvím poslaneckých návrhů. To také nebývá standardní,“ uzavírá.