Politoložka Vladimíra Dvořáková: Současná opozice je nevýrazná. Označovat prezidenta za jejího lídra je PR klišé
„Lídr je někdo, kdo vytváří strategie, základní koncepce a podobně. A to skutečně, ať člověk zkoumá pana prezidenta jakkoliv, on opravdu není,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Jak hodnotí nový debatní formát České televize? Usmíří se hlava státu s ministrem zahraničí? A proč v průzkumech posiluje hnutí STAN?
Voliči se podle nejnovějšího volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi částečně odklánějí od vládního hnutí ANO. Volilo by ho 30,5 procent voličů, tedy o čtyři procentní body méně, než byl zisk hnutí v loňských volbách. Na druhé místo poskočili Starostové se 17 procenty. Třetí se umístila ODS, která by získala 15,5 procenta. Následovali by Piráti s 8,5 procenty a nad pětiprocentní hranici se dostalo také hnutí SPD a Motoristé. Do Sněmovny by se naopak neprobojovaly KDU-ČSL, Naše Česko ani TOP 09.
Čtěte také
„Příliš bych nedramatizovala pokles o čtyři procenta u hnutí ANO. Pro mě je to spíše informace toho druhu, že vládní ANO neroste. Ještě v průběhu prvního roku bývá tradice, že strany spíše rostou. Není to stoprocentní, ale pokud začnou plnit své sliby, mohou růst a k poklesu se dostává až v dalších letech. Takže tady bych řekla, že hnutí ANO je víceméně na svém,“ komentuje politoložka Vladimíra Dvořáková.
„Problém je, myslím si, u Motoristů, kteří jsou na pětiprocentní hranici. To je vždycky nepříjemné, protože volič pak přemýšlí, jestli hlas má dát, nebo nemá dát, jestli by se případně neztratil. Ale máme tři roky do parlamentních voleb,“ dodává.
Pragmatický STAN
Opoziční STAN jako jediná strana bývalé vládní koalice od loňských voleb posílila. Pro Vladimíru Dvořákovou jde o zajímavou informaci v souvislosti s poklesem preferencí občanských demokratů.
Čtěte také
„STAN je strana, která když něco prezentuje, tak to prezentuje v pragmatických souvislostech. Více než ODS, která je výrazně ideologizovaná, a více než současná vládní koalice, kde to vnímáme také jako jasně definovanou pozici. To možná řadu voličů přitahuje, protože je zajímá, jak se přistupuje ke konkrétním otázkám,“ míní politoložka.
Starostové podle ní do veřejného prostoru zároveň vnáší témata, která ostatní strany neakcentují. „Třeba zmíním otázku domácího násilí a podobné věci, které jsou pro společnost důležité a možná mnohem pochopitelnější, než když se začne hovořit o těch obrovských miliardách, bilionech a lidé se ztrácí,“ vysvětluje.
Prezident lídrem opozice?
Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro CNN Prima News mimo jiné řekl, že není lídrem opozice, jak mu podsouvají strany vládní koalice a že opozice je podle něj nevýrazná. S tímto názorem souzní i politoložka Dvořáková.
„S tím lídrem opozice je to opravdu legrační, protože lídr je někdo, kdo vytváří strategie, základní koncepce a podobně. A to skutečně, ať člověk zkoumá pana prezidenta jakkoliv, on opravdu není. A navíc bych řekla, že byl ve vztahu k vládnutí a vetování zákonů podstatně mírnější, než byli jeho předchůdci.“
Čtěte také
„Je to prostě klišé. Někdo na PR si vymyslel, že to bude znít dobře, takže se bude říkat ‚je to lídr opozice‘ a nikdo o tom nemusí přemýšlet,“ glosuje.
„Že je opozice nevýrazná, to má naprostou pravdu. Není schopna přijít s alternativami, které by byly pochopitelné. Když za něco kritizuje vládu, tak to pro běžného diváka často vyznívá tak, že vláda něco řekne a opozice řekne B, ale neřekne ‚my bychom to udělali tímto způsobem‘,“ kritizuje politoložka.
Bezobsažnost a neustálé opakování klišé označuje za obecný problém současné politiky. „Už se na to nedá dívat, protože dopředu víte, jaká budou ta základní klišé, která mají od píáristů nadiktovaná. Není tam žádný dialog, maximálně se překřikují, ale málokdy to jde k nějakým konkrétním věcem nebo k nějakému přemýšlení.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.


