Politoložka Martínková: Jaderná hrozba je politická záminka, na kterou Američané slyší. Nejsilnější zbraní Íránu je Hormuzský průliv

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marka Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle něj je to důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně.

„Dovolím si s panem Rubiem silně nesouhlasit. Ta jaderná linka je spíš politická záminka. Je to něco, na co slyší velká část populace, protože zvlášť v Americe ještě stále strach z jaderných zbraní přetrvává,“ vysvětluje politoložka Lenka Martínková.

Čtěte také

Ekonom Lukáš Kovanda: Od potrubí k námořním dodávkám. Evropa je závislá na nových trasách surovin

Podle expertky jde proto o argumentační faul. Riziko získání jaderné zbraně je velmi malé a sám Írán se k tématu v současné době nevrací. 

„V tuto chvíli argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je právě Hormuzský průliv, protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět globálně.“

Hormuz: nejsilnější zbraň Íránu

Předseda výboru pro národní bezpečnost íránského parlamentu Ebrahím Azízí oznámil, že Írán připravuje návrh zákona, který by jeho ozbrojeným silám umožnil kontrolu nad Hormuzským průlivem.

„To bude v podstatě legální potvrzení toho, co už se v tuto chvíli začíná dít. A protože Írán má velmi málo prostoru pro manipulaci a nějaká vyjednávání, Hormuzský průliv je jejich nejsilnější zbraní,“ konstatuje Martínková.

Čtěte také

Analytik Břetislav Tureček: Už to není oko za oko, ale hlava za oko. Írán chce garance, ne jen příměří

Írán podle politoložky této výhody dlouhodobě využívá. „V minulých týdnech jsme viděli, že země byly ochotné jednat jenom s Íránem. Dává to mnohem větší smysl než přímá jednání mezi Íránem a Spojenými státy o tom, kdo a za jakou cenu bude Hormuzským průlivem moci proplout bezpečně.“

Írán disponuje technologií, která dokáže lodě v průlivu ohrozit za minimální náklady, a to Spojené státy nemohou vyvážit. Politoložka vysvětluje, že strategické rozmístění min navíc Íránu umožňuje lépe kontrolovat a zpoplatňovat jeho proplouvání.

Prodloužení příměří

Americký prezident Donald Trump zrušil cestu svých vyjednavačů Witkoffa a Kushnera do pákistánského Islámábádu. Původně se tam měli sejít se zástupci Íránu v rámci nepřímých rozhovorů. Na žádost Pákistánu USA prodloužily příměří s Íránem do doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh.

„Kdyby to nebylo smutné, tak je to celkem vtipné. Protože se každou hodinu mění situace, každý prohlašuje něco jiného a vlastně to ve výsledku neplatí. Takže máme příměří, za pár hodin nemáme příměří. Máme blokádu, za pár hodin nemáme blokádu,“ glosuje politoložka.

Všechny výhružky ze strany prezidenta Trumpa podle ní ztratily platnost a pro Írán je složité věřit obsahu jednání.

Karta je na straně Trumpa

„Írán vychází diplomaticky jako mnohem otevřenější, protože sám o sobě kontaktoval mediátory Pákistán, Omán a Katar, aby mu nějakým způsobem s jednáním pomohly. A samozřejmě využívá své politické síly v kontaktu s Ruskem a s Čínou,“ vysvětluje expertka na mezinárodní vztahy.

Čtěte také

Bývalý diplomat Bořek Lizec: Trump v Íránu vybral zatáčku před propastí. Doma ale čelí ostré kritice

Karta je tak nyní na straně prezident Trumpa. „Pravděpodobně by velmi rád konflikt ukončil. Ale tak, aby si zachoval tvář a aby jeho rétorika nevyšla úplně vniveč. Protože pohrozil silnými kroky a nasliboval změnu režimu, svobodu v regionu, kontrolu nad ropou, zničení jaderného programu.“

„To jsou všechno věci, u kterých už od začátku bylo jasné, že nepůjdou úplně snadno splnit a nepůjdou splnit těmi prostředky, které americká vláda v tuto chvíli má k dispozici,“ uzavírá.