Politoložka Dvořáková: Politické násilí svědčí o dost hluboké krizi. Záleží na jednání každého z nás

„Při nástupu fašismu v Evropě ve 30. letech bylo násilí bylo v některých momentech přítomno. Společnost se začala velmi výrazně dělit a násilí se stalo klíčovým momentem politiky,“ připomíná politoložka Vladimíra Dvořáková.

„Jakmile se to dostane do roviny násilí, třeba při kontaktních kampaních, kde přichází řada provokatérů a objevuje se tam dílčí násilí, už to svědčí o dost velké krizi.“ Mluví o tom v souvislosti s chystaným soudem s podezřelým z vraždy vlivného konzervativního aktivisty a influencera Charlieho Kirka, blízkého Trumpova stoupence.

Čtěte také

Komentátor Hartman: Pozice Babiše není jednoduchá. Když se mu povede kampaň, může přijít o partnery

Růst politického násilí

Americký prezident už obvinil radikální levici z toho, že rétorikou a přirovnáním Kirka k nacistům a masovým vrahům přispěla k terorismu v USA. „Já mám obavy, že politické násilí neroste jen ve Spojených státech. Určité formy vidíme i v dalších zemích,“ míní politoložka Dvořáková.

„Souvisí to s polarizací společnosti a se ztrátou schopnosti komunikovat, naslouchat jiným názorům a přijímat pluralitu,“ domnívá se Dvořáková. „Místo snahy najít kompromis se politické subjekty snaží zaujmout tím, že jsou jiní.“

„Souvisí to i s tím, že řada lidí, kteří jsou třeba psychicky labilní, se ve ztotožnění s tou či onou ideologií snaží bojovat tím, že nějakým způsobem zničí nepřítele,“ pokračuje politoložka.

Záleží na vztazích

Připomíná také roli, kterou v utvrzování hrají ozvěny ze sociálních sítí. „Je nutné si uvědomit, že vytváření těch umělých bublin je často velmi cílené. Při aktivitách na sociálních sítích se dá očekávat, že posilují určitý názor dotyčného, který to sdílí, a jdou mu přesně informace, které ho utvrzují v názoru,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková.

Čtěte také

Analytik Jakub Bakule: Ne levice ani pravice. O vítězi voleb rozhodne pasivní střed

Schopnost vcítit se do pozice názorového oponenta ve společnosti postrádá i mimo politickou arénu a virtuální prostory. „Někoho zničit, někoho urazit, někoho ponížit, ukázat, že jsem vítězem – to se projevuje nejen v politických debatách, ale často i na pracovištích. Často se to objevuje v běžných vztazích,“ domnívá se politoložka. „Záleží opravdu na každém z nás, jakým způsobem bude komunikovat s lidmi, jakým způsobem se bude chovat,“ dodává.

Možnost deeskalace spatřuje v odmítnutí stylu založeném na výhrůžkách v nadcházejících volbách. „Může to změnit atmosféru, protože i agresivní chování politiků vychází z toho, že očekávají, že tím získají plusové body. Musíme je naučit, že agresivním způsobem body a hlasy získávat nebudou, nebo je budou ztrácet. Je to asi opravdu na každém z nás, ale jinak je to hluboký společenský problém,“ uzavírá politoložka Dvořáková.