Politolog Petr Just: Turkova žaloba? Mantinely kompetencí prezidenta mohl vytyčit jen Ústavní soud

Koaliční rada hnutí ANO, SPD a Motoristů dnes projedná avizovanou občanskoprávní žalobu poslance za Motoristy Filipa Turka na ochranu osobnosti a další kroky, které formace chystá proti rozhodnutí prezidenta nejmenovat poslance Turka ministrem životního prostředí. Jeho osobně se dotklo zdůvodnění Petra Pavla, proč ho odmítá jmenovat ministrem.

„Pokud už to chtěl Filip Turek nebo Motoristé, potažmo premiér coby ten, kdo ústavně navrhuje ministry, nějak řešit, cesta by spíš byla přes kompetenční žalobu, které je ostatně otevřený i prezident. V několika svých vyjádřeních řekl, že by bylo vhodné, aby vznikla nějaká interpretace. Tu může dát právě jen Ústavní soud, k němuž by kompetenční žaloba směřovala. Řekl by, kde jsou mantinely prezidentova počínání,“ poukazuje politolog Petr Just.

Kompetenční žalobu na prezidenta pro nejmenování navrženého ministra může podat pouze premiér, který danou možnost odmítá. „Dokud to není někde jasně dáno, tak to umožňuje prezidentům, ale i ostatním hráčům fungovat poměrně flexibilně a nacházet si tam interpretační skulinky, které vyhovují zrovna jim,“ říká Petr Just.

Tlak na prezidenta

Média připomněla výroky Petra Macinky z jeho facebookového účtu z 10. listopadu 2021, kdy si liboval, jak se tehdejší prezident Miloš Zeman postavil proti jmenování Jana Lipavského za Piráty šéfem diplomacie. Argumenty Miloše Zemana o údajné nedostatečné kvalifikaci kandidáta označil Petr Macinka za geniální.

Přes odpor současného prezidenta chystá předseda Motoristů Macinka poslanci Turkovi na Ministerstvu životního prostředí kancelář. „Pořád dávají otevřeně najevo, že s panem Turkem počítají,“ připomíná Just.

Čtěte také

Politolog Jelínek o vlajkách sněmovny a schůzce na Hradě: Prezident odmítne Turka před jmenováním premiéra

Kdo místo Turka?

„Na druhou stranu skrz některé novináře prosakuje, že už i Motoristé připravují variantu B: že Turek nebude na ministerstvu. Jeden z možných zvažovaných kandidátů je stávající politický náměstek na ministerstvu životního prostředí,“ poukazuje politolog.

„To jsou zatím informace, které oficiálně navenek nikdo z Motoristů neříká, na druhou stranu ale ukazují, že atmosféra uvnitř Motoristů je mnohem komplikovanější, než se může navenek zdát,“ domnívá se politolog Just.

Předseda Motoristů Macinka v neděli pro televizi CNN Prima uvedl, že Motoristé se budou snažit postavit pana prezidenta „do ústavní situace, v níž by pochopil, že jeho boj o ministerstvo životního prostředí zas takový smysl nemá.“ Politolog Just podotýká, že případná ústavní žaloba na prezidenta by musela vzejít ze Senátu, kde vládní koalice nedrží většinu.

„Pokud vycházíme z tohoto výroku, dostáváme se do roviny pravomocí, které vláda vykonává v součinnosti s prezidentem. To jsou kompetence spadající do zahraniční, bezpečnostní, obranné politiky. Ministerstvo zahraničí je v rukou Motoristů,“ upozorňuje Just. „Ale je opět otázka, jak by se do tohoto boje chtělo Andreji Babišovi, který se sám prohlašuje za garanta zahraniční politiky této vlády.“

Monitoring výroků

Opoziční hnutí STAN chce odvolat čestného prezidenta Motoristů Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese na Ukrajině. Poslanec Turek doprovodil šéfa diplomacie Macinku do Kyjeva, kde řekl, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO.

Čtěte také

Politolog Lubomír Kopeček: Česká zahraniční politika jako bramboračka? Pestrost vládní koalice vede k nečitelnosti

„Pokud říká, že problémem je rozšiřování Severoatlantické aliance, tak tím zároveň říká, že zemi, která je dle mezinárodního práva uznána jako suverénní země, nedává právo, aby si sama rozhodla o tom, jestli chce nebo nechce patřit do Severoatlantické aliance nebo jiných mezinárodních struktur,“ namítá politolog Just.

„Ano, mohla to být reakce Ruska na skutečnost, že Ukrajina třeba chtěla do NATO, ale je to ospravedlnitelné jako důvod zásahu? Pochopitelně není. To znamená, on tím vlastně zpochybňuje, že suverénní země si chtěla rozhodnout o zahraniční politice,“ míní politolog.

Všechny zahraničněpolitické výroky představitelů České republiky podle něj v zahraničí rezonují a vyvolávají otazníky ohledně oficiální pozice země. „Musíme si uvědomit, že existuje něco jako mediální monitoring, že se představitelům evropských institucí dostává na stůl monitoring výstupů, co je na adresu jejich instituce řečeno v médiích, ve veřejném prostoru. Dělají to ambasády všech zemí po celém světě, že monitorují, co se na adresu jejich země říká. Nelze to odbýt tím, že Tomia Okamuru nebo jiného představitele nikdo nezná,“ říká politolog Petr Just.