Politolog Petr Just: Fico v Moskvě? Vzkaz slovenskému publiku. Rok od atentátu je ještě útočnější
Slovenský premiér Robert Fico po návratu z Moskvy, kde byl na Dni vítězství, zhodnotil svou návštěvu jako významný diplomatický úspěch. Okomentoval tak svá jednání s představiteli Ruska, Číny, Vietnamu a Brazílie. Co chtěl Robert Fico svojí přítomností v Moskvě ukázat? A jak se změnil rok od atentátu? Politolog Petr Just vysvětlí i to, jak válka na Ukrajině ovlivňuje národní zahraniční politiky a co pro ODS znamená ve volebním roce nepravomocně odsouzený starosta Řeporyjí.
Robert Fico navštívil Moskvu u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války. Vojenské přehlídky se však podle všeho nezúčastnil. „Zdá se, že Robert Fico celou návštěvu pojal ani ne tak jako aktivitu v rámci zahraniční politiky, jako aktivitu v rámci diplomacie. Byl to signál hlavně dovnitř Slovenska,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Rusko jako partner
Konvenuje to podle něj s odlišnou společenskou situací na Slovensku, která je jiná než v ostatních státech regionu. „Průzkumy ukazují, že největší podíl lidí vzhlížejících k Rusku je právě na Slovensku. Značná část slovenské společnosti vnímá Rusko jako partnera, nikoli jako hrozbu pro národní bezpečnost. Cílem Fica bylo tedy oslovit domácí publikum.“
Předseda slovenské vlády znovu konstatoval, že mezi Evropou a Ruskou federací už existuje nová železná opona. Proti jeho nejnovější návštěvě v Moskvě se ostře postavila Kaja Kallasová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pocházející z Estonska, které Robertu Ficovi odmítlo povolení k přeletu nad pobaltským územím.
„Robert Fico se nad tímto výrazně pozastavil. Když byl nařčen z toho, že narušuje evropské hodnoty, kontroval tím, že mu evropští spojenci neumožnili přelet. Od člověka, který v rámci členství Slovenska v EU hájí vysokou míru suverenity jednotlivých členských zemí, však takový výpad vůči pobaltským zemím nedává logiku. Vzdušný prostor je územím daného státu, a ten má právo říct, koho pustí, a koho ne.“
Rok od atentátu
Ficovu cestu do Moskvy ostře zkritizovala i slovenská trojkoalice. Rozjitřenou situaci ještě posiluje fakt, že ve čtvrtek 15. května uplyne rok od atentátu na Roberta Fica, ke kterému došlo během výjezdního zasedání slovenské vlády v Handlové, kde se chystá shromáždění.
Čtěte také
Slovenský premiér nadále tvrdí, že pokus o vraždu byl výsledkem nenávistné politiky současné slovenské opozice. Podle něj je její agresivita ještě větší než před loňským 15. květnem. „Rok od atentátu je Robert Fico ještě útočnější. V návaznosti na atentát byly dokonce přijaty některé zákony, které by podle právníků mohly narušovat až základní ústavou garantovaná práva,“ připomíná politolog.
Nejvýraznější změna je ale podle něj vidět na porovnání působení Roberta Fica v opozici v předcházejícím funkčním období. „Emoce jsou vyhrocené na obou stranách, bylo by ale alibistické nepojmenovat, kde jsou kořeny rozštěpené nálady ve slovenské společnosti. Robert Fico a strana SMER by si měli sáhnout do svědomí, protože nenávist vůči tehdejší vládě a tehdejší prezidentce rozdmýchávali právě oni,“ dodává Petr Just.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka