Politolog Miroslav Mareš: K extremismu se hlásí už i dvanáctiletí. „Osamělí vlci“ přitom nejsou osamělí

Den, který změnil svět. Tak se často označuje 11. září 2001. Devatenáct členů teroristické organizace Al-Káida tehdy uneslo čtyři dopravní letadla a použilo je jako řízené střely. Dva stroje narazily do věží Světového obchodního centra v New Yorku, třetí do budovy Pentagonu. Čtvrtý letoun se zřítil v Pensylvánii poté, co se pasažéři vzepřeli únoscům. Při útocích zahynulo 2977 lidí a více než 25 tisíc dalších se zranilo.

Čtěte také

11. září 2001. Teroristé se rozhodli zaútočit na symboly Ameriky

Za čtvrt století, které od útoků uplynulo, se podařilo některé struktury džihádistického terorismu rozkrýt. V západním světě v posledních letech nedochází k tak rozsáhlým útokům, jako bylo 11. září nebo později útoky v Madridu. Terorismus ale nezmizel, jen se proměnila jeho podoba.

„Vidíme stále pokračující vlnu útoků i v Evropě, ale řekl bych, že jde o útoky takzvaného nízkonákladového terorismu. Často jde o útoky nožem nebo automobilem, které samozřejmě mohou mít tragické následky, nemívají ale tak vysoký počet obětí,“ popisuje politolog a odborník na extremismus Miroslav Mareš.

Útočí už i dvanáctiletí

Za alarmující trend posledních let ale považuje především klesající věk lidí, kteří se radikalizují. „K primitivně násilnickému džihádismu se hlásí velmi mladí lidé už třeba ve věku od dvanácti, třinácti, čtrnácti let, kteří jsou schopni některých násilných akcí.“

Často se v souvislosti s takovými útoky mluví o takzvaných osamělých vlcích. Podle Mareše jde ale o zavádějící pojem, protože pachatelé sice jednají relativně samostatně, napojeni jsou ale na různé virtuální komunity, kde je může někdo z teroristické skupiny oslovit a postupně zmobilizovat k útoku.

Vliv virtuálních komunit

„Příčin, které je k tomu vedou, je celá řada. Může to být frustrace z toho, v jakém prostředí žijí, snaha ukázat, že jsou nadřazeni svému okolí, které se na ně povyšuje. Může to být vliv někoho, s kým se seznámí při hrách na internetu,“ vysvětluje Mareš.

Čtěte také

Politolog Mareš: Útoků extrémistů je v Česku minimum, ale nelze je podcenit. Palestina voliče neovlivní

Prostor pro rekrutování těchto lidí podle něj nabízejí například chatovací fóra propojená s různými počítačovými hrami. Mladý člověk pak může získat pocit důležitosti například tím, že dostane za úkol šířit propagandu.

„Sociální sítě dnes umožňují půlminutová videa, která pak získávají lajky. On tím získává popularitu a někdo ho potom může ještě dále posunout k tomu, že provede útok ve fyzickém světě,“ dodává politolog.