Politolog Milan Školník: Přímá volba dává prezidentovi jakýsi „boost“. Měly by být zpřesněny jeho pravomoci

Napětí mezi vládou a Hradem graduje. Podle premiéra byla účast prezidenta v Ankaře ostudou. Premiér hlavu státu osočil, že vede prezidentskou kampaň, že ho prý ovládá jeho hradní tým. Hrad na to reagoval prohlášením, že prezident je nekonfliktní, nepoužívá osobní útoky a že chce s předsedou vlády pravidelně jednat. To Andrej Babiš odmítl a na svém facebookovém profilu takříkajíc zúčtoval s Petrem Pavlem.

„V podstatě mu vyčetl vše od Filipa Turka až po Ankaru,“ konstatuje politolog Milan Školník. „Je paradoxně dobře, že se k tomu premiér zaujal nějaké stanovisko. Už to není takové liknavé, kdy za sebe nechá mluvit koaliční partnery,“ dodává.

Dvě větve zahraniční politiky

Potíž podle politologa nespočívá v tom, že se vůči sobě politici vymezují. Ale v tom, jak spory komunikují ve vztahu k voličům. Zásadní je také to, aby konflitky neomezovaly fungování praktické politiky a diplomacie.

„Bylo by hodně špatné, kdyby byly jakési dvě větve české zahraniční politiky. Naštěstí si myslím, že si všichni uvědomují, že jsme součástí Severoatlantické aliance, že jsme součástí Evropské unie, to znamená že se pohybujeme v rámci těchto pilířů.“

Čtěte také

Komentátor Petr Šabata: Spor o summit NATO? O Ankaru nejde. Je to střet dvou institucí, a ještě víc dvou eg

Spor tak sice navenek nepůsobí dobře, zatím ale se podle politologa obě strany pohybují v přijatelných mantinelech. „Kdybychom třeba měli nějaké stanovisko ohledně výdajů na obranu, tak je nemožné, aby prezident chodil po zahraničních spojencích a říkal, že bychom měli navyšovat výdaje, a naše vláda třeba říkala opak,“ zdůrazňuje Školník.

Připomíná, že v minulosti k podobné situaci došlo ve chvíli, kdy prezident přislíbil Ukrajině letouny L-159, což vláda později dementovala. „Nejde o to, že by to dělal schválně, ale o to, že zkrátka neprobíhá komunikace. Neměl noty, informace z Černínského paláce nebo ze Strakovky, jaké jsou záměry.“

Nejasné pravomoci prezidenta

Podle Milana Školníka by na konci volebního období Petra Pavla bylo vhodné začít reflektovat, jak se osvědčila přímá volba hlavy státu. Cituje přitom politoložku Dvořákovou, podle níž je potřeba zpřesnit pravomoci prezidenta.

Čtěte také

Politoložka Dvořáková: Spor o summit NATO připomíná Kocourkov a Hulvátov. Prohrála ho Česká republika

„Přímá volba mu dodá jakýsi ‚boost‘, v podstatě trošku vyroste. Pak si samozřejmě prezident různě vykládá jmenování vlády nebo některých ministrů,“ poznamenává.

„Vezměte si, že jsme jedna z mála zemí, ne-li jediná, kde si prezident může vybrat za guvernéra České národní banky prakticky, koho chce. Ve výsledku tak nepřímo ovlivňuje i měnovou politiku.“ To jsou záležitosti, které dle politologa mohly být dávno zpřesněny.

Nesmiřitelné tábory

„Nejhorší jsou ta obrovská očekávání ze strany lidí, voličů, občanů. Protože když někoho volíte, tak se s ním nějak ztotožňujete. Ať už s ním jako s osobou, nebo s jeho politikou, s jeho programem,“ konstatuje Školník.

Přímá volba prezidenta, která funguje na základě absolutní většiny, toto ze své podstaty dále posiluje. „Druhé kolo nám automaticky vygeneruje dva nesmiřitelné tábory a ti kandidáti jsou jejich představitelé.“

„V druhém kole poslední přímé volby jsme měli proti sobě Petra Pavla a Andreje Babiše. A teď to máme zase tady. Jak se nám to hezky vrátilo,“ uzavírá politolog.