Politolog Milan Školník: Mezi Hradem a vládou má probíhat komunikace. Rusko testuje spojence napříč Evropou
„Poslední měsíce jsme se bavili o tom, že je trošku nestandardní, že nejvyšší politické špičky v našem systému minimálně v oblastech, do kterých mají co mluvit z ústavy, nekomunikují, nekoordinují… Takže je dobře, že se to vrací do nějakého klidu, do nějakých kolejí,“ oceňuje politolog a pedagog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. V jakém duchu se zatím nese kampaň před komunálními a senátními volbami? A jaký dopad bude mít přejmenování Knihovny Václava Havla?
Na Pražském hradě se sejdou prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO). Chtějí mluvit o koordinaci zahraniční politiky, zejména o účasti hlavy státu na Valném shromáždění OSN.
Podle politologa Milana Školníka k obnovení komunikace dochází přirozeně a bez zjevné příčiny. „Možná to souvisí s tím, že máme po prázdninách, takže se zase vrací k politickému řemeslu,“ komentuje.
„Poslední měsíce jsme se tady o tom bavili, že je trošku nestandardní, že nejvyšší politické špičky v našem systému minimálně v oblastech, do kterých oba mají co mluvit z ústavy, nekomunikují, nekoordinují… Takže je dobře, že se to vrací do nějakého klidu, do nějakých kolejí,“ dodává.
Jednání bez Macinky
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (AUTO) avizoval, že se schůzky nezúčastní. Podle Školníka nejde o zásadní problém. „Šéfem vlády je premiér. Předpokládám, že to, co se vykomunikuje na Hradě mezi prezidentem a premiérem, stejně půjde dolů do vlády a vláda podle toho bude jednat.“
Čtěte také
Politolog doufá, že trvající napětí mezi hlavou státu a ministrem zahraničí budou oba aktéři schopni oddělit od výkonu praktické politiky. Napomoct by tomu mohla čerstvá informace o tom, že v čele delegace na příští summit NATO stane prezident Pavel.
Narovnání vztahů by dle politologa bylo vhodné i s ohledem na hybridní útoky Ruska na sousední státy. „Relativně nedaleko našich hranic pořád probíhá ozbrojený konflikt a jedna regionální velmoc testuje spojence napříč Evropou. Takže zejména v těchto chvílích by bylo fajn, kdyby minimálně v zahraničně-bezpečnostních otázkách probíhala komunikace,“ zdůrazňuje.
Vláda a bezpečnostní otázky
Vládní strategie v otázkách bezpečnosti podle politologa funguje na dvou frontách. „Jedna fronta je za zavřenými dveřmi, to znamená Bezpečnostní rada státu, získávání informací od tajných služeb, získávání informace od nadnárodních organizací.“
Čtěte také
Druhým aspektem jsou mediální výstupy v souvislosti s aktuálními kauzami. „Když zpráva rezonuje mediálním prostorem, tak se na to nějakým způsobem reaguje, a to všichni vidíme. Myslím, že to je optimální v kontextu toho, co se dá dělat.“
Vláda kromě toho navyšuje výdaje na obranu a ministr Zůna (za SPD) se průběžně snaží o naplňování aliančních požadavků ve vztahu k české armádě. „Navyšování počtu vojáků, budování střední a těžké brigády, řešení protivzdušné obrany – tyto věci, předpokládám, probíhají kontinuálně a myslím, že to je minimum, co se dá dělat,“ uzavírá politolog.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
