Politolog Marek Čejka: Hamás je kůň v Netanjahuově hře, který se vymkl kontrole. Jak se ultraortodoxní Židé vyhýbají válce?

„Zásadnější dohodu se podařilo dohodnout naposledy v mírovém procesu v 90. letech,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... Marek Čejka. „Tehdy byla v USA jiná politická konstelace a jako hlavní vítěz studené války a globální supervelmoc začaly vyvíjet větší tlak na Palestince i Izrael.“

Míru brání Netanjahu?

Mírový proces zkrachoval v roce 2000. O jeho obnovu se pokoušely i další země. Včetně Ruska nebo zemí EU. „Poté přichází období Benjamina Netanjahua, který se dlouhodobě stavěl proti mírovému procesu.“

„Na palestinské straně hraje roli radikalizace Hamásu a neschopnost palestinské autonomie. Ale v asymetrických konfliktech, což izraelsko-palestinský je, vždycky hraje důležitější roli silnější strana.“

Čtěte také

Analytička Irena Kalhousová: Netanjahu plánuje vyčistit Gazu. Vlastní zemi tím ale dovede k mezinárodní izolaci

Od té doby se opakuje stále stejný scénář, kdy relativní klid naruší incident z jedné nebo druhé strany. Tato situace svým způsobem Netanjahuovi vyhovuje, protože brání mírovému procesu a zároveň i vzniku palestinského státu.

Kdo financuje Hamás

„V souvislosti s brutálním konfliktem v Gaze a akcemi izraelské armády velmi trpí civilisté. Bez ohledu na to, jestli jsou členové Hamásu nebo ne,“ upozorňuje Čejka. „Je ale prokazatelné, že Benjamin Netanjahu využíval Hamás a zprostředkovával mu obrovské finanční částky. Byl to kůň v jeho hře, který se mu ale vymkl z kontroly.“

Za vzestupem Hamásu ale stojí více faktorů. Podílelo se na něm hnutí Fatah proslulé svou zkorumpovaností a neschopností. Kromě palestinské samosprávy rozmach Hamásu ovlivnila i existence dalších radikálních džihádistických skupin.

Agresivní osadníci

Svůj vliv na situaci Palestinců má i geografické rozložení jejich území a agresivní izraelské osadnické plány. Některé radikální komunity se usazují na palestinském území a tím porušují jak mezinárodní právo, tak izraelské zákony.

„Řada osadníků jsou radikálové, proudy paralelní třeba s evropskou ultrapravicí nebo neonacisty,“ přibližuje Čejka. „Jsou často velice dobře vojensky vycvičeni a vyzbrojeni a také mimořádně agresivní.“

Nejradikálnější proudy teď mají zastoupení i v izraelské vládě a tím v podstatě legalizují řadu věcí, které byly během minulých izraelských administrativ nelegální.“ Další výraznou a potenciálně problematickou skupinou izraelské společnosti jsou ultraortodoxní Židé.

Poskytovat výjimku z vojenské služby?

„Ultraortodoxní Židé pragmaticky přijímají Izrael, ale zároveň fungují na úplně jiných duchovních a kulturních hodnotách. Velice se odlišují a tím ztěžují kompaktnost izraelské společnosti,“ potvrzuje Čejka.

Čtěte také

Analytik Břetislav Tureček: Příměří bude Izrael stát propuštění teroristů a povstalců. Tvrdí ale, že Hamás stejně zničí

Pro své náboženské založení čerpají řadu výjimek ze zákona – nejkontroverznější je zproštění povinné vojenské služby. „To je dlouhodobá praxe od začátku existence Izraele,“ vysvětluje Čejka.

„Sekulární politici typu David Ben Guriona, zakladatele Izraele, souhlasil s tím, aby studenti náboženských škol nenastupovali do armády. V tom ultraortodoxním judaismu je ale studium celoživotní. A oni říkají: My se za Izrael modlíme a tato naše duchovní činnost je podobná tomu, jako kdybychom byli v armádě.“

Ultraortodoxní Židé tvoří zhruba milion lidí z 9,5 milionového Izraele. „Ne všichni jsou ale způsobilí služby. Jsou v tom staří lidé, děti.“ Výjimku z branné povinnosti ale loni zrušil nejvyšší soud a vyzval vládu, aby okamžitě začala s povoláváním ultraortodoxních Židů. Sporu o obnovení výjimky aktuálně hýbe vládou.