Politolog Jakub Bakule: Nerozhodní voliči rozhodli volby. Co ukázala největší povolební analýza?

Unikátní datový pohled na chování českých voličů přináší dosud nejpodrobnější povolební analýza, na níž se podílelo šest výzkumných agentur – STEM, Ipsos, Kantar, Median, NMS a SIMAR. Cílem bylo mimo jiné bez emocí popsat na základě dat, proč volby dopadly tak, jak dopadly, a díky tomu i zkvalitnit budoucí volební modely a posílit v ně důvěru.

„Volební modely jsou důležitou součástí demokratické debaty a důvěra v ně je naprosto zásadní. Stále více ale dnes pozorujeme velkou nejistotu ohledně toho, jak se voliči zachovají. Ani letošní sněmovní volby nebyly výjimkou. Ještě měsíc před volbami bylo velké množství voličů nerozhodnutých,“ vysvětluje politolog Jakub Bakule z agentury NMS.

K volbám až na poslední chvíli

Jedním z hlavních témat rozsáhlého šetření bylo, kdy se voliči rozhodují jít k volbám. Výsledky voleb ovlivnila nejen stabilní skupina pravidelných voličů, ale hlavně menší, nejistá část, která se rozhodovala až v posledních dnech. Právě jejich rozhodnutí často určila, které strany a koalice získají většinu.

Čtěte také

Socioložka Paulína Tabery: Volbám dominovala ekonomická a geopolitická témata. Programy už nejsou svatý grál

Na pevné voličské jádro mohlo spoléhat dominantní hnutí ANO, které těžilo z vysoké podpory mezi staršími voliči. „Zatímco lidé do padesáti let častěji volili opoziční strany, voliči nad padesát let dávali přednost SPD, ANO a dříve také hnutí Stačilo. Jde přitom o pravidelné voliče, v důchodovém věku, kteří chodí k volbám stabilně a kteří stranám poskytují pevnou základnu,“ přibližuje politolog.

Naopak mladší voliči často podporovali strany jako Piráti, STAN a Motoristy, přičemž se často rozhodovali až těsně před volbami. Výjimkou je koalice SPOLU, která měla relativně rovnoměrnou podporu napříč věkovými skupinami.

Hodnoty voličů a fenomén kroužkování

Druhou klíčovou motivací voličů byl jejich konkrétní postoj k politické situaci. „Hnutí ANO a další vládní strany získaly podporu díky nespokojenosti s předchozí vládou a ekonomickým otázkám. Opoziční strany se opíraly o obavy z ohrožení demokracie a touhu zabránit návratu vládních stran k moci. Pro mladší voliče, zejména voliče Pirátů a STAN, hrála důležitou roli také zahraniční politika, zatímco starší generace ji prakticky neřešila.“

Čtěte také

Politolog Jan Kubáček: Volby rozhodly peněženky. Ne geopolitika a bezpečnost. Pro Babiše jde o vrchol kariéry

Fenoménem byl i vliv preferenčních hlasů – tedy možnosti voličů zvýraznit konkrétní kandidáty na stranické kandidátce. „Zásadně to proměnilo složení stran ve sněmovně. Díky preferenčním hlasům se tam dostalo 39 poslanců, kteří by jinak nebyli zvoleni, především mladé ženy u Pirátů a STAN. U koalice SPOLU zase voliči využili kroužky spíše k odstavování starší garnitury kandidátů,“ vysvětluje analytik.

Zatímco současná vláda se tedy může spoléhat na své stabilní voličské jádro, opozice bude muset hledat nové způsoby, jak oslovit nerozhodnuté a méně pravidelné voliče. „I když vznikají nové subjekty jako například hnutí jihočeského hejtmana, šanci oslovit velký segment voličů mají jen minimální, a proto je jejich vliv na celkový výsledek nejistý. Jistější cestou je aktivně komunikovat a motivovat ty voliče, kteří se rozhodují až těsně před volbami,“ shrnuje Bakule.