Politický geograf Libor Jelen: Prezident na summitu NATO? Označovat Ústavní soud za jeho vazala je naprostá drzost
Ústavní soud v předběžném opatření nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Zatímco ministr zahraničí hovoří o pokusu o ústavní puč a předseda parlamentu o vazalství soudu, politický geograf Libor Jelen takovou kritiku odmítá. „Je to drzost. Oba jen dál prohlubují rozdělení společnosti,“ říká. V rozhovoru se věnuje také polsko-ukrajinskému sporu o historickou paměť nebo vlivu světové politiky na fotbalový šampionát.
Podle Libora Jelena celý spor kolem účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO odráží stav současné české politiky i společnosti. „Vidím naprostou neschopnost obou stran najít společné řešení a dojít k dohodě, která dává smysl. Jsme jeden stát a jedna společnost,“ říká v pořadu Jak to vidí...
Podle něj politici zároveň výrazně ovlivňují veřejnou debatu. „Politici vytvářejí veřejný diskurz, který pak společnost přijímá. To, co dnes vidíme, je hodně špatné,“ míní.
Rozdělená společnost
Rozladění Petra Macinky a Tomia Okamury je sice podle něj pochopitelné: prezident nesouzní s jejich ideologií a jsou jeho politickými oponenty. Na prvním místě by ale podle Jelena mělo zůstat vědomí, že prezident je jedním z nejvyšších ústavních představitelů země.
„Dovolit si říct, že Ústavní soud je podjatý nebo vazalem prezidenta, je naprostá drzost. Tito politici podrývají představu, že bychom měli jako společnost držet pohromadě a společně někam směřovat. Naopak dělají všechno pro to, aby se tak nedělo,“ dodává Jelen.
Klíčové téma: podpora Ukrajiny
Červencový summit NATO bude podle něj důležitý především kvůli Ukrajině, situaci na Blízkém východě a otázce spojenecké jednoty. Řešit se budou také obranné výdaje členských států a plnění závazků vůči Alianci.
Klíčový ale bude podle Jelena především postoj NATO k Ukrajině. „Budeme sledovat, zda se členské státy dokážou shodnout na společném prohlášení, které potvrdí pokračující podporu Ukrajině,“ uzavírá Jelen.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
