Politické chyby Vladimira Putina by mohly vést ke konci jeho kariéry. Kdo ho v Kremlu nahradí?

8. říjen 2022

Válka na Ukrajině a zejména neschopnost ruské armády vyvolává debatu o tom, zda se dva a dvacetiletá politická kariéra Vladimira Putina nechýlí ke konci. Sedm měsíců po začátku války utrpěly ruské jednotky masivní ztráty na mužích i vybavení a z východní Ukrajiny ustupují. Putinův rozkaz k mobilizaci způsobil chaos a vyvolal kritiku i od jeho vlastních propagandistů a politických spojenců. Kdo by ale Putina mohl nahradit? Téma pro server Politico.

Devětašedesátiletý Putin se dostal k moci v roce 2000 jako nástupce nemocného Borise Jelcina. Šance, že současný ruský prezident své místo opustí v brzké době, jsou stále malé. Je ale jasné, že vojenský hazard na Ukrajině už jeho moc začal podkopávat.

Čtěte také

V případě Putinova politického pádu by pravděpodobným a nejpříznivějším scénářem bylo něco, co už ruské dějiny pamatují, totiž krátkodobé kolektivní vedení. V Sovětském svazu se tomu říkalo jednoduše trojka a vznikla po smrti Josefa Stalina. Její vláda byla krátká a skončila popravou jednoho z jejích členů, nenáviděného bývalého šéfa tajné policie Lavrentije Beriji.

Souboj o moc v zemi pak vyhrál Nikita Chruščov, který později pronesl projev odsuzující kult osobnosti kolem Stalina. Po letech tak zahájil uvolnění sovětského režimu plného teroru a čistek. Nabízí se proto lákavá vidina toho, že kdyby Putina nahradilo kolektivní vedení, mohlo by to vést k deeskalaci vztahů Ruska se Západem.

Jestli existuje někdo, komu může Putin věřit, je to Dmitrij Medveděv.

Změna režimu v autokraciích obvykle přichází zevnitř, poznamenává k této možnosti Nigel Gould-Davies, bývalý britský velvyslanec v Bělorusku, který dnes působí v Mezinárodním institutu strategických studií (IISS). Putin podle něj propásnul šanci připravit poklidné předání moci, když před dvěma lety přepsal ústavu.

Novodobá trojka

Pokud jde o konkrétní jména, server Politico připomíná, že v historii se kolektivní vlády ujímali lidé z klíčových ministerstev nebo státních úřadů. V novodobé trojce by to mohl být třeba šéf ruské tajné služby FSB, ministr vnitra Vladimír Kolokotsev nebo ministr obrany Sergej Šojgu.

Sergej Šojgu

Pokud by ale Putina měl v dohledné době nahradit jen jeden člověk, mohla by volba padnout na bývalého šéfa FSB a současného tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace, Nikolaje Patruševa.

Patrušev sdílí Putinův světonázor založený na nepřátelství vůči Západu obecně a Spojeným státům zvláště. Putin tráví většinu času v Kremlu, Patrušev na sebe občas vezme aktivnější roli; nedávno například navštívil Čínu. Je mu ale 71 let, je tedy o dva roky starší než současný prezident. Pokud by se dostal do nejvyšší funkce, bylo by to nejspíš jen na přechodnou dobu.

Zleva John Bolton, Benjamin Netanjahu a Nikolaj Patrušev na setkání v Jeruzalémě

Jestli existuje někdo, komu může Putin věřit, je to Dmitrij Medveděv. Právě jemu šéf Kremlu předal prezidentský úřad v roce 2008, když musel pozici kvůli ústavnímu omezení opustit.

Tato výměna ale Putinovi umožnila ponechat si moc ve vlastních rukou. Medveděv prezidentské křeslo zahříval a když mu vypršelo čtyřleté období, pokorně ho zase vrátil svému předchůdci.

Je možné, že by příští vůdce Ruské federace v gestu smíření se Západem mohl propustit politické vězně.

Medveděv působil dalších osm let jako premiér, než se v roce 2020 stal místopředsedou Bezpečnostní rady. I v této pozici je přímo podřízen Putinovi, který orgán vede. Ve svých 57 letech je Medveděv stále dost mladý na to, aby znovu vládl Rusku, jenže jeho osud je neoddělitelně spjat s osudem Putina. Podle serveru Politico je proto méně pravděpodobné, že by ho mohl nahradit.

Čtěte také

To platí i pro Putinova osobního strážce Alexeje Dyumina. Ten měl mimochodem Putina jednou zachránit před útokem medvěda hnědého. Dyumin okusil úspěch na bojišti jako velitel speciálních jednotek v roce 2014 při anexi Krymského poloostrova. O dva roky později ho Putin jmenoval guvernérem regionu Tula. Dyumin je prezidentovým oblíbencem, ale právě to by mu mohlo být ke škodě, kdyby v Kremlu vypukl boj o moc.

A co opozice?

Nabízí se otázka, jestli by Vladimira Putina mohl nahradit zástupce opozice. Server Politico zařadil na seznam možných nástupců současného prezidenta i opozičního lídra Alexeje Navalného. Ten před deseti lety pomáhal organizovat protesty proti Putinovu návratu do prezidentského úřadu. Největší demonstrace v historii postsovětského Ruska ale nepřinesly kýžený výsledek.

Čtěte také

Navalnyj pak své úsilí zaměřil na odhalování korupce. Stát se pomstil tím, že ho otrávil nervově paralytickou látkou a uvěznil ho na základě vykonstruovaných obvinění z podvodu. Opozičník projevuje mimořádnou odvahu a pokračuje v odporu proti válce zpoza mříží. Ale jeho šance dostat se z vězeňské cely do prezidentského úřadu jsou mizivé.

Je možné, že by příští vůdce Ruské federace v gestu smíření se Západem mohl propustit politické vězně, jako je Navalnyj, novinář Vladimir Kara Murza nebo videobloger Ilja Jašin. Podle serveru Politico by to ale byl jen první krok na dlouhé a klikaté cestě k moci v zemi, která teprve čeká na svobodné a spravedlivé volby.

Čtěte také

Další na seznamu potenciálních kandidátů na nejvyšší post z řad kritiků současného režimu je bývalý ropný magnát Michail Chodorkovskij. Silně podporuje ukrajinský odpor proti Rusku a nedávno vyzval Západ, aby Kyjevu dodal více zbraní.

Jenže starší Rusové, kteří si stále uchovávají hořké vzpomínky na chaotická Jelcinova léta, nezapomněli na Chodorskovského osobní historii bezohledného obchodníka. Mocná skupina oligarchů tehdy nashromáždila obrovský majetek prostřednictvím zkorumpovaných privatizací, které zbavily ruský národ sovětského průmyslového dědictví.

Vojenský převrat

Z možných scénářů konce politické kariéry Vladimira Putina nelze vyřadit ani vojenský převrat. Nabízí se hned několik aarmádních lídrů, kteří by jeho post mohli násilně převzít, třeba brutální generál Michail Mizincev, přezdívaný „řezník z Mariupolu“. Nebo Jevgenij Prigožin, který je spojený s Wagnerovou skupinou, případně i Ramzan Kadyrov.

Čečenský autoritář Ramzan Kadyrov letos v dubnu při oslavě Dne čečenštiny

Ale v sovětských ani moderních ruských dějinách neexistuje precedens vojenského převratu. Ať už prezidenta Putina nahradí dřív nebo později kdokoliv, je jasné, že transformace Ruska a zlepšení vztahů se Západem pro něj bude extrémně náročné; tedy pokud o to příští vůdce Ruska vůbec bude stát, uzavírá server Politico.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Magdaléna Fajtová.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.