Pokud žijeme zdravě, jsme méně ohroženi srdeční arytmií

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pěkné pondělní dopoledne, 20. února máme, Oldřichové dnes slaví svátek. Jestli máte nějakého poblíž, určitě mu popřejte, i my je zdravíme z Dvojky Českého rozhlasu. Co uslyšíte v téhle hodince? Například si zahrajeme na varhany anebo se budeme věnovat poruchám srdečního rytmu. Ale, pokud budete poslouchat i nadále, po jedenácté hodině přijde velmi vzácný host, předseda Akademie věd, profesor Jiří Drahoš. I jeho příběh uslyšíte až do dvanácté hodiny. Teď ale dávám slovo panu doktoru Petru Jánskému, kardiologovi z Fakultní nemocnice Motol. Budeme se věnovat poruchám srdečního rytmu, fibrilaci síní. Vy jste mě upozorňoval, pane doktore, že fibrilace síní je něco jiného, než jsou jiné poruchy a říkal jste mi, že právě tahle porucha srdečního rytmu je nejčastější. O co se jedná? Srdce se nám zblázní, napiju se příliš mnoho kávy, udělám mnoho dřepů a srdce začne vyskakovat až z hlavy?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Ano, samozřejmě. Děkuju za pozvání. Srdeční rytmus u normálního zdravého srdíčka je pravidelný, střídá se pravidelně činnost předsíní a srdečních komor a ta frekvence je zhruba mezi 60, 90 za minutu a u poruch srdečního rytmu tyto normální procesy se nějakým způsobem naruší. Konkrétně u fibrilace síní dojde k tomu, že ta činnost srdečních předsíní je zcela nekoordinovaná, nepravidelná a ty vzruchy elektrické z těch předsíní se nepravidelným způsobem přenášejí na srdeční komory, čili výsledkem je nepravidelná srdeční činnost a většinou je ta činnost výrazně urychlená, ta frekvence srdeční činnosti může být třeba 120, 160 za minutu a samozřejmě to je potom důvodem pro řadu problémů, řadu obtíží, řadu komplikací, o kterých si můžeme potom povídat.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to by mě právě zajímalo, jaké komplikace to přináší, když nám srdce začne bušit, jak nemá, rychleji předpokládám hlavně?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Tak za prvé, je jasné, že to je často subjektivně nepříjemný pocit, to asi zná řada lidí, většinou je to ale v situaci, která není nijak závažná, nicméně u pacienta, který má fibrilaci síní, to může být dosti závažné a může to vést skutečně k výrazným obtížím a může to také vést k tomu, že je výrazně snížena fyzická výkonnost, protože ta činnost těch srdečních předsíní je důležitá také k té funkci srdce jako pumpy. Čili, když srdeční předsíně nefungují dobře, nefunguje dobře ani ta srdeční pumpa, klesá srdeční výkonnost, to je jedna věc. A druhá věc je ta, že v tom srdíčku, které bije nepravidelně, se městná krev, zvlášť v těch srdečních předsíních, mohou tam vznikat krevní sraženiny a ty krevní sraženiny potom mohou způsobit nějakou neplechu, protože se mohou utrhnout a mohou být krevním proudem zaneseny někam do těla, bohužel nejčastěji do mozku, tam ucpou nějakou cévu a je z toho potom cévní mozková příhody, mozková mrtvice, jak se lidově říká.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, to jsou špatné důsledky jaksi fibrilace síní. Dá se tomu nějak předejít, pane doktore, nebo co s tím dá dělat?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Prevence je možná, prevence obecně je prevencí kardiovaskulárních onemocnění, čili pokud člověk žije zdravým životem, má dobře kontrolovaný krevní tlak, nemá nesprávnou výživu a tak dále, tak mu méně hrozí nějaké srdeční onemocnění a pak je i menší pravděpodobnost fibrilace síní. Ty hlavní rizikové faktory fibrilace síní jsou právě třeba hypertenze, vysoký krevní tlak, cukrovka, diabetes militus, ischemická choroba srdeční a podobně. Čili pokud se podaří zabránit vzniku těchto rizikových faktorů, tak nemusí ani dojít ke vzniku fibrilace síní. Bohužel ale se to nedaří příliš a ten výskyt té fibrilace síní stále narůstá, souvisí to i s tím, že stárne populace, takže přibývá starších lidí, kteří jsou více ohroženi tou fibrilací.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a jak to léčíte, jestli se to léčit dá?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Dá se to léčit mnoha způsoby, léčí se to mnoha způsoby, léčí se to jednak léky, těch léků je několik druhů, jednak jsou to léky, které skutečně brání vzniku té arytmie, těm se říká antiarytmika, nebo jsou to léky, které zpomalují srdeční činnost, čili brání tomu příliš rychlému bušení srdíčka a pak jsou to léky, které jsou velice důležité, to jsou léky, které snižují krevní srážlivost, čili léky, které brání těm trombózám a těm tromboembolickým komplikacím. A pak ještě nelékové způsoby léčby, o kterých můžeme také ještě podrobněji hovořit.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Operace nějaké speciální?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Dá se to řešit i operačně, ale dneska se spíše se to k tomu přistupuje metodami katetrizačními, to znamená, že se zavádí katetry do srdce jenom malým vpichem z velké žíly, nejčastěji v třísle, tudíž není třeba otvírat hrudník, není třeba provádět klasickou operaci. A při těchto metodách se snažíme přerušit komunikaci mezi těmi místy v srdíčku, kde ta arytmie vzniká, tomu se říká ablace fibrilace síní. Čili tyto ablační procedury se výrazně dneska hodně provádějí a jejich úspěšnost je poměrně velká.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
O poruchách srdečního rytmu budeme s Petrem Jánským, kardiologem mluvit i po písničce, no, a samozřejmě budete se moci ptát na telefonech 221552525.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce pokračujeme ve Zdravotnické poradně, dnes s Petrem Jánským, kardiologem z Fakultní nemocnice Motol. Mluvíme o poruchách srdečního rytmu, no, a vy se ptáte na telefonech 221552424. První dotaz, dobrý den přejeme. Haló.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat pana doktora, můj manžel, když si lehne v noci nebo tak, tak se mu sníží tep na 40, byl v nemocnici, pořád mu to měřili, pořád to ukazovalo tuto hodnotu a když se posadí, tak má tep normální. Poslali ho domů a obvodní lékařka mu řekla, že když už má 69 let, takže co už s tím, tak to nechala bejt a mně se to nezdá. Tak bych prosila pana doktora o názor. Děkuji, na shledanou.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme.
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Je mnoho poruch srdečního rytmu, které vedou k zpomalení srdeční činnosti a hrozně záleží na tom, jestli to zpomalení toho tepu srdečního vede k nějakým obtížím nebo ne. Pokud je to takzvaně asymptomatické, to znamená, nedělá to nějaké větší obtíže, tak to často nevyžaduje ani nějakou intervenci, nějakou léčbu, pokud ty obtíže při tom pomalém srdečním tepu nastávají, tak je celá škála způsobů, jak to řešit. Je třeba se zamyslet třeba nad tím, jestli ten člověk neužívá nějaké léky, které mohou nepřiměřeně zpomalovat srdeční činnost. A samozřejmě jaksi základním lékem v takových situacích je možnost implantovat srdeční kardiostimulátor.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My ovšem mluvíme o tom zrychleném srdci, o té fibrilaci síní, i na to se můžete ptát. Další dotaz. Dobrý den přejeme.
posluchačka
--------------------
Jé, dobrý den. Moc zdravím pana doktora. Skromnej dotaz, posluchačka z Plzeňska, trpím fibrilací síní, ale nemám teda ani hypertenzi, ani diabetes, fakt je, že jsem teda měla trošku vyšší cholesterol, přesto teda jsem onemocněla a chci se zeptat pana doktora, jestli je možný při změně polohy, já třeba mám nemocnou páteř, tak, když koukám na televizi, si lehnu, když třeba si lehnu na bok, tak cítím jo, že mám nepravidelnej puls, extrasistoli, že mně to vynechává trošku, jestli je to možný?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Je to možné. U některých lidí skutečně dochází k tomu, že to vnímání té nepravidelnosti srdeční činnosti může být závislé na poloze těla. Čili není to vůbec tak vzácné to, co vy uvádíte.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Další telefonický dotaz 221552525, kdopak se dovolal. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. To už jsem já?
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste to vy.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Posluchačka ze střední Čech. Prosím vás pěkně, pane doktore. Vítám vás, je to hrozně zajímavý pořad, protože se mně to dotýká. Mám zetě 31 let, naprosto nekouří, nepije, ale strašně moc pracuje. Před 2 lety, prosím vás, najednou ptačí chřipka a poté po vyléčení prostě se mu zbláznilo takzvaně srdíčko, byl na té, na té katetrizaci a tak nějak se drží v nějakým limitu, ale on strašně moc pracuje a má dny, kdy to prostě na něm je vidět, že to srdíčko mu prostě blázní. Nevíme si s tím rady, samozřejmě nemá ani cukrovku, prostě nic takového. Moje dcera se snaží, aby právě byl stravován, nosí si dokonce do kanceláře svoji stravu, no, prostě jsme z toho nešťastní, protože to je tatínek 5letého a ročního dítěte, tak prostě máme strach.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane doktore, dá se s tím něco dělat?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Já myslím, že rozhodně platí to, že nadměrný stres, nadměrný psychický stres, přepracování, to všechno jsou faktory, které mohou někdy i způsobit srdeční arytmii nebo zhoršovat přítomnou srdeční arytmii, čili rozhodně jaksi zásah v této oblasti může být užitečný, čili to snížení toho stresu může pomoci, ale všichni víme, že to je někdy velmi obtížně dosažitelné.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A také dlouhodobé.
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Přesně tak.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak držíme palce. Další telefonický dotaz na pana doktora Jánského, pěkný den přejeme.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady posluchačka ze Žamberka. Já bych měla dotaz na pana doktora, když bych tak nějak mohl říct, v kolika letech, jakej tlak by tak měl jako optimálně být, v těch 50 kolik, 60 nebo již v tom mladším věku, kolik je takovej ten optimální tlak?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Tak to je otázka, která ne úplně souvisí s tím naším tématem, i když částečně také trochu. Hypertenze je definována jako vyšší krevní tlak nad 140 a nad 90, čili ten systolický vyšší než 140, ten diastolický krevní tlak vyšší než 90, to také znamená, že optimální je mít ten krevní tlak pod těmito hodnotami.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, my bychom se spíše měli zeptat, jaké je to správné tlučení srdíčka, kdy ještě nedochází k té fibrilaci síní, ovšem to si asi těžko sami změříme?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
To je zajímavá otázka, zda to člověk může sám poznat, zda by mohl mít fibrilaci síní a tady jsou velké rozdíly mezi lidmi, někdo to na sobě vůbec nepozná, čili může tu fibrilaci mít a vůbec o tom neví a často se to potom pozná teprve při nějaké závažnější už komplikaci, dokonce třeba někdy až při té mozkové cévní příhodě. No, ale řada lidí to pozná. Obvykle platí, že spíše to lépe poznají mladší lidé, starší lidé mají tu vnímavost vůči té nepravidelnosti toho srdečního tepu sníženou.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, pokud něco takového zacítím několikrát, asi bych měla navštívit lékaře a poradit se s ním, co s tím dál?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Určitě. Pokud člověk vnímá, že má nepravidelnou srdeční činnost, že má výrazně zrychlenou srdeční činnost, to jsou všechno rozhodně důvody k tomu, aby vyhledal svého lékaře a nechal se vyšetřit.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
My si teď poslechneme poslední telefonický dotaz, potom pan doktor půjde ještě chatovat na náš chat dvojka.rozhlas.cz, už tam můžete psát své dotazy. Dobrý den přejeme.
posluchač
--------------------
Dobrý den, posluchač z Brna. Mně se zjistila ta fibrilace až při předoperačním vyšetření a jsem ten případ, jako že nemám s tím žádný problémy teda, nebo nevěděl jsem o tom, ale v poslední době mám občas jako takový tlak na hrudní kosti, to je jedině, co jako pozoruju, že mi to dělá. A občas beru takový ty prášky proti zpomalení rytmu, nebo co mi dala paní doktorka.
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Pokud máte bolesti za hrudní kostí, tak je to rozhodně důvodem k vyšetření, protože může to souviset s nedokrevností srdečního svalu, takzvanou ischemickou chorobou srdeční, a ta také je často v souvislosti s fibrilací síní, odhaduje se, že asi pětina těch fibrilací síní je spojena s ischemickou chorobou srdeční, čili rozhodně si zasloužíte podrobnější lékařské vyšetření.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To říká Petr Jánský, kardiolog z Fakultní nemocnice Motol. Odchází teď ze studia, ale neodchází z Českého rozhlasu, bude sedět na chatu, který má adresu dvojka.rozhlas.cz, 15, 20 minut tam panu doktorovi tam můžete psát své dotazy, zodpovědně odpovíte, pane doktore?
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Samozřejmě.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za váš čas. Hezký den.
Petr JÁNSKÝ, kardiolog, FN Motol
--------------------
Děkuju.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.