Pokud se vám urodilo hodně dýní, což tak zkusit připravit dýňové chipsy?

Dýně nás mohou na podzim překvapit tím, jak velký objem se nám jich podařilo vypěstovat
Zvláště v posledních letech velmi oblíbená tykev Hokkaidó může být velmi plodná. Velkou výhodou dýní je to, že i bez jakékoliv úpravy vydrží po utržení velmi dlouhou dobu čerstvé, připravené pro kuchyňskou úpravu. Vydrží i v běžné pokojové teplotě a na suchém vzduchu. Naopak vlhké prostředí jim škodí a vede k rozvoji hniloby.

Dýně Hokkaidó pochází ze stejnojmenného japonského ostrova, kde roste na sopečné půdě
Barevně připomíná známou dýni Goliáš, ale má kulovitý až zploštělý tvar, je mnohem menší, zralé plody váží 0,7–2,5 kg a má velmi dobrou sladkou chuť podobnou chuti pečených kaštanů. Obsahuje také velké množství betakarotenu, vitaminy A, B1, B2, B3, C, minerální látky, vápník, hořčík, fosfor, draslík, a samozřejmě vlákninu.

Existuje celá řada výborných receptů na přípravu dýní,
které uchvátí i velké nedůvěřivce, doslova lahůdkou ovšem je krémová dýňová polévka, připravit lze i dýňovou omáčku a velmi chutná jsou zapékaná jídla a zeleninové směsi s dýní, úchvatný dýňový koláč nebo jen pečené dýňové plátky. Příprava pečených plátků je jednoduchá. Dýně pouze rozkrájíme na asi půlcentimetrové plátky, položíme je na plech lehce potřený rostlinným olejem a jemně je posypeme mletým zázvorem. Pečeme je při 150 °C do změknutí, přitom je nezapomeneme občas otočit. Po vyndání z trouby plátky ještě lehce potřeme sójovou omáčkou. Výsledek předčí chutí i bramborové chipsy, plátky můžeme jíst samotné, nebo si je namáčet do jogurtového, sýrového nebo rajčatového dipu. Z dýní lze zužitkovat i zralá semínka. Opereme je, usušíme, lehce nasolíme a upečeme v troubě stejně jako dýňové plátky. Vydrží dlouho a jsou lepší než jakékoliv jiné kupované „zobání“ k vínu.

Celý text najdete v řijnovém čísle časopisu Receptář.