Pokud držíte žlučníkovou dietu, tak je třeba dávat např. Řecku pozor na hojně olivovým olejem zalité saláty
Jak se stravovat na dovolené? Takové bylo téma pro hosta úterní poradny Dvojky. Více se dozvíte v neautorizovaném a needitovaném přepisu zvukového záznamu vysílání.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
V téhle hodině se, vážení a milí posluchači, Dvojky Českého rozhlasu dozvíte například proč se komunita jogínů přestěhovala k Talinu a jak se jim ta žije,. Také budeme mluvit o stravování na cestách, no a po 11 hodině se vnoříme do historického podzemí České republiky, dokonce doufám, že se dostaneme i za hranice, snad se tam trošku zchladíme. Teď už se mnou ve studiu sedí paní Tamara Starnovská. Pěkný den přeji.
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze a mluvit budeme právě o stravování na cestách. To bych řekla, že je velmi aktuální letní záležitost. Ono než se na nějaké to exotické místo dostaneme, tak tam nějakou chvíli cestujeme. Takže už jenom na té cestě, která nás veze do těch našich dovolenkových destinací bychom se měli nějak chovat, co doporučujete?
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Vlastně už ve chvíli, kdy si tu dovolenou plánujeme a plánujeme všechno, co s sebou vezmeme, tak bychom měli také plánovat co budeme jít a pít během té cesty podle toho jakým způsobem cestovat budeme. Pochopitelně, že jedeme-li autem, máme možnost ledničky v autě, je to jednodušší. Jedeme-li vlakem nebo autobusem je to náročnější, ale vždycky musíme počítat s tím, že během cesty jíst musíme, pít také musíme, není možné se rozhodnout třeba po dobu 6 hodin se nebudeme stravovat ani pít a nějak to ujedeme. Zejména v tom horku, které je v posledních dnech, tak je potřeba počítat s tím, že velmi snadno bychom měli problémy s dehydratací a musíme tedy pít. A pokud se nám nechce jíst v takovém horku, tak rozhodně nápoje, které pijeme, by měly obsahovat cukr, ne náhradní sladidlo, abychom nějakou energii získali prostřednictvím tohoto nápoje a nebo si udělali pauzu a dali si například melouna vodního, který má hodně vody a přitom má i cukry.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vodu, ale zároveň tu vodu, která je oslazená a možná i pár kapek citronu v ní?
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
To je velmi příjemné a osvěžující, jestliže nemáme možnost ji mít chlazenou, tak je vždycky příjemnější pokud obsahuje bublinky a pokud do ni přidáme trochu citronové šťávy nebo třeba grepové šťávy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Co jíst, paní Starnovská, protože v tom vedru, které teď panuje, těžko se převáží něco, co se nezkazí.
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano, to je i o tom časovém plánování, protože předpokládám, že než vyrazíme, tak vyndáme připravené jídlo z chladničky. Takž po dobu zhruba hodiny, hodiny a půl máme možnost sníst ještě to, co jsme z té chladničky vyndali a je to bezpečné. Tedy můžou to být nějaké sendviče, obložené chleby, kde ale v každém případě by neměla být majonéza nebo nějaké rychle se kazící potraviny. Takže jistě bych se vyhnula třeba nějakému polosyrovému masu, pokud by člověk si dal třeba rostbíf, tak by to nebylo rozumné. No, a zhruba za ty dvě hodiny už musíme konzumovat jedině potraviny, které nemají problém být v tom běžném teple, které v té dopravě budeme mít a které nevyžadují chladno, to znamená, že by to měly být potraviny, které jsou spíš typu nějaké tyčinky, müsli tyčinky, nějaké případně i směsi sušeného ovoce s ořechy, tedy potraviny, které ale zase neobsahují žádnou vodu, takže o to více bychom měli k nim pít.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a když se dostaneme do těch exotických destinací, tak jak se chovat na dovolené? Máme ochutnávat všechno hned?
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Určitě musíme počítat s tím, že musíme mít nějakou dobu aklimatizace a hodně záleží na tom jak takzvaně máme citlivé zažívání a jestli máme s takovými potravinami už nějakou zkušenost, protože mnoho z těch cizokrajných potravin můžeme ochutnat i u nás a je dobře to zkusit než vyjedeme, ochutnat i u nás, protože zdravotní pojištění jistě všichni máme, ale kazit si dovolenou pobytem ve zdravotnickém zařízení nestojí zato. Tedy nejrizikovější jsou syrové ryby, mořské plody typu třeba ústřice, které se jedí syrové, protože nejenom, že jsou hygienicky rizikové, ale hlavně na ně vůbec nemusíme být zvyklí a můžeme na ně mít velmi prudkou reakci, protože náš organismus s takovou potravinou nepřišel do styku. Další častý problém je velká konzumace ovoce, které na místě je dostupnější a pestřejší sortiment, ale je potřeba si uvědomit, že na něj taky vlastně nejsme zvyklí, byť konzumujeme třeba broskve i tady, tak je něco jiného pokud jich tady sníme 5, 6 a pokud na místě sníme kilo, dvě a to už samozřejmě pro náš organismus je překvapivá zátěž. Takže je jasné, že na dovolené se stravujeme o něco jinak, ale měli bychom postupně zkoušet místní potraviny a pokud jsou to potraviny, které se kupují třeba na stánku, tak si velmi dobře ověřit, jaká je hygienická rizikovost takových potravin.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě, paní Starnovská, měli bychom si vzít nějaké léky, abychom přece jenom si pojistili, že ty žaludeční problémy nebudou tak složité?
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Určitě, je velmi dobré mít s sebou nějaké léky, které umožňují zmírnit průjem. Je dobře mít s sebou rozhodně nějaké zdroje vlákniny aprobiotika a prebiotika, která jsou cílená i na takové intenzivní průjmy na dovolených, protože nám umožní lépe zvládnout takovou situaci. A prevencí je to, že si dáváme pozor na to, co jíme a případně konzumujeme právě aprobiotika a prebiotika soustavně, protože nám umožní našemu střevu lépe zvládat případné problémy.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
To nám radí paní Tamara Starnovská, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze. Po písničce se můžete ptát na telefonu 221552424.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2 Praha, Zdravotnickou poradnu, dnes s paní Tamarou Starnovskou, vedoucí nutriční terapeutkou oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze. Jestli se chcete zeptat na cokoli co se týká stravování na cestách, tak telefony sem k nám jsou známé 221552525 a nebo 2424 na konci. No a než tak učiníte budu se ptát já. Pokud někdo má například slabší žlučník a jede třeba do Řecka nebo do Egypta, přece jenom ta snažená jídla, má si dávat pozor?
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Rozhodně ano a člověk, který má takové chronické onemocnění tak s ním do určité míry umí žít, takže ví, co mu spíš vadí, co mu spíš nevadí. Ale rozhodně by si měl uvědomit čím se liší to stravování, které bude v té cílové zemi obvyklé. Například pokud dodržuje klasickou dietu žlučníkovou, kde má méně tuků, tak ve chvíli kdy bude jíst v Řecku hojně olivovým olejem zalité saláty, tak to samozřejmě může být rizikové a musí počítat s tím, že by měl zkonzumovat k takovému salátu více chleba bílého a hlavně tedy ne vytírat ten olej tak, jak je v Řecku zvyklé tím chlebem. Tedy snížit vlastně to množství toho tuku, které sní. No, a pokud jde o Egypt, tak tam samozřejmě záleží na tom, jestli se stravuje v hotelu, kde je běžné stravování pro Evropana obvyklé, anebo jestli to bude stravování naprosto odlišné a pak je třeba si uvědomit, co lze dělat jako první opatření, to znamená jakékoli potraviny, přílohové ano a cokoli, co je nějak významně opečené, tak ne.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká paní Tamara Starnovská. Někdo se chce zeptat, dobrý den přejeme.
osoba
--------------------
Dobrý den, přeji. Jáno, Liptovská Teplá, Slovensko.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Těší nás.
osoba
--------------------
Pozdravuji Český rozhlas Dvojku. Slovenský rozhlas nenaladíme, koncese neplatíme a vážené paní bych se chtěl zeptat, co by mi tak prospělo, já mám tak 40 let a tyto horka mě tak jako mordují, dá se říct, že normálně mám těžkou únavu, že nějaký vitamín, zda by mi mohla něco poradit, co bych si mohl něco objednat nebo v lékárně koupit nebo něco takového?
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, paní Starnovská. To horko myslím, že ničí nás nejen na Slovensku, ale i v Česku.
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Určitě je hlavně potřeba pít velké množství tekutin a měly by to být minerální vody, protože jak se potíte, tak ztrácíte minerální látky. Další variantou, která je možná právě prostřednictvím lékáren, ale i třeba prodejen sportovní výživy, jsou takzvané iontové nápoje, které se snaží vyrovnat právě minerální hladinu v organismu. Takže pokud se potíte výrazně nebo je to i fyzická námaha spojená tedy s tím horkem, tak je dobře ten iontový nápoj. Pokud je to jaksi běžné žití v tomto horku, tak stačí minerální vody a měly by být ale v dostatečné míře, to znamená nejméně 1,5 litru té minerální vody plus další tekutiny. A velmi dobře je pokud máte možnost k tomu konzumovat třeba citrusové ovoce ať už formou džusu nebo formou tedy přímé konzumace toho ovoce a velmi výhodný je třeba vodní meloun.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě jsem se chtěla zeptat na to ovoce v horku, přece jen ovoce ochlazuje, ale asi bychom to neměli zase přehánět?
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Ano, záleží na tom, jestli sníme ovoce a zapijeme ho větším množstvím vody, tak to obvykle mívá rychlé pročišťovací účinky, ale pokud ho jíme průběžně, tak to bezesporu výhodné je, protože získáváme vodu i z dalších zdrojů než jenom z toho nápoje.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává paní Tamara Starnovská. My si poslechneme další dotaz naší Zdravotnické poradny. Dobrý den přeji.
osoba
--------------------
Dobrý den. Chtěla jsem se zeptat, jestli by paní Starnovská mohla říci nějaká probiotika a prebiotika, která by se mohla převážet v teple, já žádné takové neznám, děkuju.
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
No, určitě nebudu jmenovat žádnou firmu, to nelze, ale stačí se konzultovat v lékárně, kde vám poradí přijatelné řešení. A stejně tak jako je třeba pro diabetiky například uchovávat inzulin pokud jedou do teplých krajin nebo je horko, tak stejně tak je samozřejmě možné i léky jiné uchovávat v nějaké formě chladící tašky nebo něčeho podobného.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě poslední otázka. Mluvili jsme o tom pití, studené pití v těch horkých dnech, anebo teplé nebo vlažné nápoje?
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Mělo by to být teplota, která je z našeho pocitového pohledu vlažná a rozhodně ne ledová, protože tím si prochladíme sliznici v ústech a v krku, takže si můžeme způsobit chrapot a nachlazení až s příznaky anginy. A pokud je to nápoj horký, tak v tu chvíli, kdy ho vypijeme, tak se zpotíme, ale v zemích, kde je velmi výrazné horko, tak se považuje za vhodné pít teplé nápoje, které ve svém důsledku lépe ten člověk snáší.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě si poslechneme poslední telefonický dotaz. Dobrý den, Český rozhlas 2 Praha.
osoba
--------------------
Dobrý den, Chládková. Já jsem se chtěla zeptat, slyšela jsem ve vašem pořadu, že je dobré nahradit různý ty i iontový nápoje tím, že se do vody dá špetka soli, lžička cukru a doplní ovocnou šťávou, jestli to platí ...
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli by to takto šlo?
osoba
--------------------
Ano. A druhá věc, kdysi nám říkali, nebo říkají, montéři teď jezdili do Mongolska, jsou tam ty vedra, že jim doporučovali pít vlažný čaj právě se špetkou soli.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, jsou to zajímavé typy. Paní Starnovská, co vy na to?
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Začnu od konce. Vlažný čaj odpovídá tomu, co jsem před chvílí říkala. Se špetkou soli je z toho důvodu, že nejvíc ztrácíme sůl pocením, takže se doplňuje sůl jako důležité doplnění té ztráty. Stejně tak pokud bychom doplnili cukr a sůl do toho nápoje, jak zněla první otázka, ale problém je v tom, že my ztrácíme i další minerální látky. Takže je to takové řešení jaksi první pomoc, ale není to totožné s konzumací iontového nápoje, který obsahuje více minerálních látek a hlavně ve vzájemném poměru, který je optimální.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebo právě ta minerálka také.
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
A nebo minerální voda.
Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává amara Starnovská, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze. Tady ve studiu končíme naši diskusi, ovšem můžete ji psát své dotazy na web 2.rozhlas.cz a nebo na e-mail jejakaje@rozhlas.cz, 15 nebo 20 minut vám paní Starnovská ještě bude k dispozici. Děkuji, hezký den.
Tamara STARNOVSKÁ, vedoucí nutriční terapeutka oddělení Klinické výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
--------------------
Děkuji vám, také.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.