Pohledy do struktury látek, Mezinárodní vesmírná stanice a velcí malí hráči v kosmonautice roku 2022

V úvodním přehledu zajímavostí vám doporučíme k velmi podrobné prohlídce slavný Rembrandtův obraz Noční hlídka a k poslechu velký hit australské hudební hitparády – album se zpěvy těch nejohroženějších ptačích druhů Austrálie; prozradíme vám, že nejsevernější opevněný vojenský tábor Římanů stával kousek od Amsterodamu, budeme se probírat mincemi ze dvou pokladů nalezených v moři u Izraele a na závěr se zmíníme o třetím zkušebním letu ruské těžkotonážní rakety Angara-A5.

Pohledy do struktury látek

Raná konstrukce ionizačního rentgenového spektroskopu z počátku 20. století. Tento přístroj používali otec a syn Braggovi při svém výzkumu krystalografie|foto:Profimedia, ©

Jednou ze základních metod studia vnitřní struktury látek je tzv. rentgenová difrakce, objevená před sto deseti lety. Do té doby byly znalosti badatelů o vnitřní struktuře látek velmi omezené. Byly samozřejmě známé krystaly a existovala jakási představa o jejich vnitřním uspořádání v podobě nějakého periodicky se opakujícího a narůstajícího základního tvaru, „motivu“. Nebyla však k dispozici metoda, která by umožnila tento základní „motiv“ skutečně objevit, pozorovat a zkoumat. Mikroskopy, používané od začátku 17. století, na to nestačily. Ukazují totiž jen povrch vzorku, a navíc nemohou zvětšovat donekonečna. Tak vypadala situace ještě na přelomu 19. a 20. století. Ale vše se mělo záhy dramaticky změnit.

Struktura grafenu|foto:Fotobanka Profimedia

Pozorovat velmi malé struktury můžeme buď přímo, nebo také nepřímo, pomocí jevu, kterému se říká difrakce. Jak funguje a v jaké podobě nám informace o struktuře látek zprostředkovává? O tom nám před deseti lety vyprávěl Stanislav Daniš z katedry fyziky kondenzovaných látek Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pojďme si jeho povídání připomenout... Proč je pro nás znalost vnitřní struktury látek tolik důležitá? Periodické uspořádání atomů v látce významně ovlivňuje, a dokonce přímo určuje vlastnosti této látky. Německý fyzik Max von Laue byl za svůj objev rentgenové difrakce už v roce 1914 odměněn Nobelovou cenou. Dva Britové, otec a syn William Henry a William Lawrence Braggové, ji dostali o rok později za to, že vyvinuli vlastní metodu, která umožnila nejen určování krystalových struktur pomocí rentgenového záření, ale také měření vlnové délky.

Kosmonautika 2022: ISS a soukromníci

Start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX|foto:NASA

V minulém Planetáriu jsme vám nabídli první část přehledu očekávaných událostí v kosmonautice a výzkumu vesmíru, ke kterým by mělo dojít během letošního roku. Zmínili jsme několik lednových událostí a stručně probrali některé významné starty, které se chystají v prvním pololetí. Tentokrát se posuneme o kousek dál v čase a podíváme se také na dění kolem Mezinárodní vesmírné stanice ISS. A kromě velkých kosmických agentur si připomeneme aktivity soukromých společností, které se pomalu ale jistě stávají jejich rovnocennými partnery. Hovoří o tom odborník na kosmonautiku Dušan Majer, mimo jiné šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.