Pohled za katr a slzy dvoumetrového vězně. Kateřina Míková přibližuje práci vězeňské vychovatelky
Kateřina Míková vystudovala speciální pedagogiku a rozhodla se pokračovat v rodinné tradici: stala se vězeňskou vychovatelkou. Nedávno vydala knihu Za katrem s podtitulem: Historky, co utekly z basy. Ta nabízí jedinečný pohled do její profese. Co ji motivovalo pracovat ve vězeňském prostředí? A jaké výzvy a zážitky během své kariéry zažila? Chtěla by pracovat v ženské věznici? Existuje vypolstrovaná krizová cela? Jak vychází s vrahy? Mění se vězeňství?
Kateřina Míková byla vychovatelkou v dětském domově a učitelkou na základní škole. Později se rozhodla změnit směr a vstoupit do vězeňství. „Vychovatel je taková holka pro všechno,“ přibližuje Míková svoji profesi Adéle Gondíkové v Blízkých setkáních.
„Vychovatel vede dokumentaci odsouzených, dohlíží na pořádek na oddíle, řeší stížnosti a žádosti, zajišťuje výměnu prádla, nákupy v kantýně a kontroluje poštu. Jednou jsem zadržela dopis, ve kterém odsouzený páchal další trestnou činnost. Vyhrožoval své bývalé partnerce.“
Pak už jsem strach nikdy neměla
Jak se vyrovnává žena s náročným prostředím věznice? „Když jsem nastupovala, nosila jsem džíny. Ale pak jsem spoustu let nosila šaty. Když jsou bez výstřihu a ke kolenům, tak to není žádný problém.“ A co strach?
„Jednou na začátku jsem měla strach. Byla jsem na kontrole oddílu a reagovala jsem nepřiměřeně. Odsouzený se rozčílil a vykročil ke mně. Ostatní ho zadrželi a já jsem pokračovala dál. Pak už jsem strach nikdy neměla.“
Slzy dvoumetrového chlapa
Kateřina také píše posudky pro odsouzené, kteří žádají o podmínečné propuštění. „Když jsem psala své první hodnocení, dvoumetrový chlap plakal, že potřebuje jít domů za dětmi. Pak jsem zjistila, že byl ve vězení za to, že děti týral.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
