Pohádky z Mateřídoušky. Příběhy, které psal Václav Čtvrtek pro populární dětský časopis
Okouzlující příběhy z přelomu let 1967 a 1968 osloví možná nejen děti, ale i jejich prarodiče, kteří si na některá vyprávění z té doby vzpomenou. Pohádky z konce 60. let z časopisu Mateřídouška pro nejmenší čtenáře k letošnímu 110. výročí narození jejich autora vybral Dominik Mačas.
Pohádky Václava Čtvrtka by si měli možná poslechnout i babičky a dědečkové. Možná jim totiž ty příběhy budou povědomé a možná si z dětství vybaví i některý z obrázků, který je tehdy doprovázel. Vycházely totiž na pokračování v časopisu pro nejmenší čtenáře Mateřídouška na přelomu let 1967 a 1968. Každý měsíc psal Václav Čtvrtek pro její čtenáře jeden původní příběh o malých dětech a jejich dobrodružstvích.
Tyto pohádky se neodehrávají za devatero horami a devatero lesy, ale takřka na dosah: na plechu od kamen ve vedlejším pokoji, kde Prokůpek rozmlouvá s bleším rytířem Pitiperkou, v domě na konci ulice, kde bydlí pan Bálek, který se stará o jaro, nebo v lese na dohled z okna panelového domu, kde Kryštof a Markétka objeví ohnivého muže. A tak zatímco jsou rodiče někde daleko v práci, svět patří dětem a jejich kamarádům, babičkám, zvířátkům a různým kouzelným bytostem. A nic není nemožné. Václav Čtvrtek tyto příběhy vypráví s gustem dětského spiklence, hraje si, baví se, a totéž dopřává i svým čtenářům, kteří i odstupem let oceňují jeho smysl pro humor a kouzelný nonsens.
Jak pan Hromada málem střelil věšák
Jelen Tobiáš se způsobně prochází po lese, když tu narazí na myslivce Hromadu,který už už bere flintu, aby ho střelil jako jelena. Ještě, že se k tomu nachomýtne pan Klouda, který má jeleny rád a Tobiášovi pomůže.
Kryštof a Markétka potkali ohnivého muže
Z okna domu, ve kterém bydlí Kryštof a Markétka, je vidět les. Jednou, když jsou sami doma, se tam sami vypraví na výlet. A nevěřili byste, koho v lese potkali - ohnivého muže, co se mračí a skuhrá, protože ho bolí koleno.
Kačenka jede s kaštanovou babkou do Chebu
Kačenka dostala od babičky telegram, ať přijede za ní do Chebu, že budou česat psa Žulíka. No jo, ale do Chebu je to strašně daleko. A ještě je zima! Naštěstí potká Kačenka na nádraží kaštanovou babku, která jí pomůže.
Zuzanka a pan Želato
Pan Želato prodává každé léto ve stánku zmrzlinu. Zuzanka si k němu chodí i třikrát za den! Aby taky ne, bydlí hned v domě naproti. Když léto skončí a přijde zima, pan Želato vždycky záhadně zmizí. Zuzanka tomu chce přijít na kloub a odhalí tak strašlivé tajemství!
Prokůpkovo dobrodružství na plechu od kamen
Když je venku zima a nedá se jít ven, je nejlepší, hrát si doma u kamen. I tam totiž můžete zažít pěkné dobrodružství. A kdo ví, třeba tam jako Prokůpek potkáte blešího rytíře Pitiperku.
Písmena na mosazné tabulce
Na konci ulice stojí žlutý dům, ve kterém bydlí pan Bálek. Standa s Emilkou u něj byli jednou na návštěvě. Představte si, jaké to má pan Bálek zvláštní povolání - stará se o jaro. Opravdu, nedělám si legraci! Stará se o jaro, aby bylo, aby všechno rostlo, kvetlo a tak...
O hasiči Požárovi
Byl nebyl jednou hasič jménem Požár, který když zrovna nikde nehořelo seděl nejraději na své zahrádce mezi jabloněmi. Každá z těch jablůněk měla své jméno: Anička u plotu, Anička ve stínu, Anička v závětří... Všechno to prostě byly Aničky až na jednu, která zatím jméno neměla. A v této pohádce se dozvíte, jak i ta poslední jablůňka hasiče Požára ke svému jménu přišla.
Co poslouchat při běhu nebo jako kulisu v práci? Poslouchejte živě ve vysílání Českého rozhlasu Dvojky anebo ještě týden po odvysílání zdarma na jejím webu. Stránka Hry a četba nabízí mluvené slovo a čtené pohádky na dobrou noc zdarma on-line. Audioknihy nejde stáhnout. Některé tituly můžete najít ke stažení na webu Radioteka.cz. Další audioknihy zdarma najdete i jako podcast na portálu mujRozhlas.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.