Podle Veroniky Freimanové je absolutní sebedůvěra zkázou každého herce

1. únor 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Veronika Freimanová

V úterý (1. února) jsme po 11:05 hodině přivítali ve studiu Dvojky herečku Divadla Bez zábradlí Veroniku Freimanovou.

Její babička se dožila 104 let a možná je to genetickou výbavou, že V. Freimanová tak dobře vypadá. I když, jak zdůrazňuje, dobrý vzhled záleží především na psychické pohodě. A tu si doma užívá. Dcery překonaly pubertu a dnes už je doma klid. „Už si je hýčkám a všechny vzájemné konflikty zmizely v nenávratnu. Jen doufám, že nebudou herečky,“ svěřila se.

Ona sama ale v dětství chodila do dramatického kroužku, i když měla ráda tanec. Časem se utvrdila v přesvědčení, že herectví bude to pravé. “Na konzervatoři jsem to už neřešila, všechno to tak nějak samo vyplynulo.“ Při prvních zkouškách v divadle to ale bylo trochu trápení. Topila se v pochybnostech a zdálo se jí, že nic neumí. Tenhle pocit se jí vrací dodnes. „Věřím tomu, že absolutní sebedůvěra je zkázou každého herce.“

Přes 10 let hraje se Zdeňkem Žákem v představení "Každý rok ve stejnou dobu", kterou uvádí její domovské Divadlo Bez zábradlí. „Po tolika letech společné práce jsme překonali ponorkovou nemoc a teď už se na jevišti navzájem opečováváme." Příběh o zrání lásky a přátelství, který napsal dramatik Bernard Slade, je nádhernou komedií, která se jí prý dobře hraje. „I když, podle mého soudu, nemá takový vztah, založený na občasném setkávání, mnoho společného s realitou.“ Každý rok se také těší na Mackbetha, který se uvádí v létě v rámci Shakespearovských slavností.

Mnoho diváků jí má spojenou s postavou Jany Dvořákové v televizním retro seriálu Vyprávěj. Podle herečky se točí v milosrdném tempu, takže je čas na kvalitní hereckou práci a vykreslení postav. Při natáčení si často vzpomene na své dětství, které prožila v okolí tehdejšího Československého rozhlasu a pražské Vinohradské ulice. Dekorace a kostýmy jí úspěšně evokují tehdejší dobu. Počínaje propínacími zástěrami až po natupírované účesy. „Seriál v podstatě mapuje můj život. Teď se při natáčení dostáváme do 70. a 80. let.“ Její seriálové "manželství" se Svatoplukem Skopalem je prý úžasné a svědčí o tom, že měla vždycky štěstí na herecké partnery. „Je zlatíčko. Myslím, že spousta žen by chtěla mít doma takového manžela,“ dodala na adresu S. Skopala.

Veronika Freimanová

Z jejich dalších filmových rolí jmenujme např. učitelku Hanku ze Sněženek a Machrů (1982), maminku Rendyho (Vojta Kotek) ve Snowboarďácích (2004) nebo maminku Danyho (Vojta Kotek) v Rafťácích (2006). Vzpomíná na ně ráda, i když lyžování nebo sjíždění řeky v nich pouze předstírala, protože je prý nesportovní typ. „Tajně doufám, že mi to ale diváci věřili,“ uzavřela s úsměvem.

Více podrobností najdete v rozhovoru se Stanislavou Lekešovou.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.