Podle spisovatele Oty Sládka odvádí účastníci Mise ISAF v Afghánistánu skvělou práci

Ota Sládek
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ota Sládek

Naším dnešním (26. října) hostem pořadu Je jaká je po 9:05 hodině byl spisovatel Ota Sládek, autor knihy "Afghánská mise - Lógar".

O hrdinství mladých mužů a žen, účastníků Mise ISAF a členů provinčního rekonstrukčního týmu České republiky Lógar v Afghánistánu, přišel hovořit Ota Sládek, autor knihy "Afghánská mise - Lógar". Ta čtenářům přibližuje skutečnou atmosféru na Blízkém východě, viděnou očima civilistů i specialistů Armády ČR.

V provincii Lógar je relativní klid. Český tým na místě opravuje školy, mosty, pomáhá shánět zásoby do nemocnic a humanitární pomoc obecně. Práce to přesto není ani zdaleka jednoduchá: „Mě nejvíce zajímaly příběhy těch prvních lidí, kteří přišli do neznáma. Osudy prvního rekonstrukčního týmu čítajícího zhruba 200 Čechů, působících v neznámé a vzdálené zemi, bez jakékoliv logistiky. Vše bylo nutné nejprve vybudovat.“ Kniha Afghánská mise je složena především z rozhovorů s účastníky Prvního českého provinčního rekonstrukčního týmu. Proč si autor vybral právě tuto formu? „V době kdy kniha vznikala končila účast druhého kontingentu a nastupoval třetí, a to nebylo úplně to co jsem potřeboval. Navíc jsem se kvůli nedostatku času nebyl schopný dohodnout s ministerstvem obrany na odletu ze země, takže jsem se do Lógaru ani fyzicky nedostal.“ Osobní účast v Afghánistánu ovšem nebyla nutná. Spisovatel dohledal všechny osoby, které měl v úmyslu ve své knize použít. Např. mjr. Petra Blechu, který je výcvikovým instruktorem a připravuje vojáky na zahraniční mise. P. Blecha obdržel za svojí činnost americkou Bronzovou hvězdnou medaili, udílenou za statečnost, hodnotný přínos nebo chvályhodnou službu. Mj. jsme zastihli i pplk. Ivo Střechu - který velel prvnímu českému kontingentu v Afghánistánu.

Do rozhovoru na vlnách Dvojky vstoupila také Karla Štěpánková, civilní účastnice mise a mediální expertka, zodpovědná za první rekonstrukční tým: „Já jsem se chtěla do Afghánistánu vrátit. Těžko se popisuje co mě do země táhlo zpět, ale kdo zná např. nějaké afghánské filmy, dovede si představit tu pohádkovou atmosféru, která na místě panuje.“ Rozhlasových stanic je ve vyprahlé a kamenité zemi přibližně 200, a to jak regionálních tak celostátních. Úroveň je prý velice proměnlivá, od hlavního města Kábulu až po odlehlé oblasti jako je třeba provincie Lógar. Zatímco ve velkých městech vlastní stanice zahraniční investoři a kvalita je srovnatelná s okolním světem, malé regionální stanice vysílají pouze díky aktivitě podnikatelů nebo nadšenců.
Jak jsou místní obyvatelé citliví na svobodu slova? „ Svoboda slova je v zemi poměrně velká, oproti ostatním sousedním státům. Podle výzkumu získávají obyvatelé informace především z medií, prostřednictvím rozhlasových stanic. Ty jsou dostupné takřka po celé zemi a malý rozhlasový přijímač má doma každá rodina,“ popsala místní poměry K. Štěpánková. Rádio Svobodná Evropa je prý nejposlouchanější stanicí, což je pro mnohé spíše překvapivé, když Afgánci bez zaváhání odpovídají, že hlavním městem ČR je Praha.

Vojenská základna v Afghánistánu

Podle O. Sládka se v důležitosti práce, kterou čeští účastníci na místě vykonávají, nedá rozlišovat. Např. rekonstrukce jednoho mostu se řeší několik měsíců, jde pochopitelně o složitý a nákladný proces. Proti tomu je neméně důležitou složkou mise, ve srovnání s inženýrskými pracemi, i účast českých zemědělců. Ti radí místním jak pěstovat ovoce, aby bylo kvalitnější. Jak dopravit a prodat mléko do vzdáleného Kábulu. Tito lidé pomáhají místním upevnit jejich ekonomickou soběstačnost v rámci trvale udržitelného rozvoje - pomáhají Afgáncům plnohodnotně a kvalitně žít.

Více si poslechněte v rozhovoru s Martinou Kociánovou.